Foto: bontonfilm

Top filmy roku 2014 podle Borise Hokra

Z velké hollywoodské produkce čím dál víc mizí odvaha být nepříjemný. Což občas vyváží perfektní hra s pravidly žánru. Ale opravdu znepokojivé filmy se momentálně točí jinde. Bylo by fajn, kdyby se k nim čeští distributoři někdy dostali.

1. Vlk z Wall Street - Na začátek roku jeden parádně prodaný příběh parchanta bez skrupulí. Ačkoliv se tu nedrtí hlava ve svěráku nebo neubodává týpek v kufru auta, je to film, kterým cení Scorsese zuby snad nejvíc za patníct let. A to se cení.

2. Grandhotel Budapešť - Wese Andersona nejde neobdivovat za jeho filigránsky zdobené přepálené světy hrdinů, kteří jsou zároveń dětinštější než děti a dospělejší než dospělí. Za co je ho ale třeba milovat, je důslednost, s nímž do těchto zdánlivě únikových světů vkládá smrtelná nebezpečí a hořké životní pravdy. Grandhotel možná není tak drásavý jako předchozí Až vyjde měsíc, ale z každého záběru sálá tolik energie a zároveň středoevropské melancholie po starých časech, že prostě nelze odolat.

3. Na hraně zítřka - Pan Nolan promine, ale tohle je sci-fi roku. Japonská akční palba pro dospívající se během adaptace změnila v nádherně černohumornou válečnou satiru, která náhle jediným mrknutím oka dokáže přesedlat na velkolepou emoční jízdu. A body navíc za nejlepší vojenskou aprtičku od Cameronových Vetřelců, kteří by si z fleku zasloužili nějaký ten spin-off. Doug Liman dává vzpomenout, že nebyl pouze režisérskou nadějí akčního filmu, ale především na to, že svého času natočil nejemocionálnější bourneovku.

4. Hobit: Bitva pěti armád - No, je to Hobit. A bez ohledu na to, že Jackson se urval ze řetězu, je to pořád film, který každý fanoušek musí vidět. Prostě proto, aby věděl, proč přesně bude nadávat a prskat na zprznění předlohy případně nevyužití filmového potenciálu.

5. Přežijí jen milenci - Upírské existenciální melodrámo, chtělo by se bagatelizovat. Ale... jednak je to chytrá žánrová hra, stejně jako chytré pomrkávání na tradici beatníků, a jednak je to fascinující meditace o vnímání času a umělecké tvorby, ega a autenticity. Vše ironické, vše v oparu noci a skvělé hudby, na kterou prostě musíte do „garáží“. Vedle korejské Žízně a Jordanova Byzantia nejlepší upíří film za hodně dlouhou dobu. A to počítám i japonské anime.

6. Knězovy děti - Mám Vinko Brešana rád. Nenastavuje Chorvatsku zrcadlo, on ho systematicky profackovává. V hořkých dramatech plných vět typu „A pak už u nás nebyl Srb ani jeden“ i v ještě hořčejších komediích. Knězovy děti si navíc zaslouží pozornost i za způsob, jakým brešan mapuje jednu krásně vydlážděnou cestu do soukromého pekla za zvuku jednoho andělského dívčího hlásku. No a osobně mě navíc baví, jakým způsobem obsazuje své oblíbené herce do rolí, které jsou prostě v kontextu jeho předchozích filmů minimálně ironické.

7. V nitru Llewyna Dewise - A cenu za nejlépe ozvučenou kočku získává... ne, vážně. Je to parádní sychravý film se skvělými herci, který odehrávají příběh běžného zřetězení blbostí a špatných rozhodnutí, které semelou nejen jednoho talentovaného človíčka, ale hlavně i jeho okolí. A samozřejmě jsou tam ty rezatý kočky. A na závěr se mihne Bob Dylan.

8. Borgman - Psychohrátky? Zhmotněný temný folklór? Na tom nezáleží. Každopádně je to brilantně natočené, zábavné a děsivé. V době vyprázdněných hororových monster za pár pixelů nebo decibelů malé zjevení. Podobné typy jako Borgman se sice občas objeví i v literatuře, ale ve filmu ještě takový prostor nedostali. A přitom se jedná o důkaz, že strašidelný – ale hlavně znepokojující – film by mohli natočit v podstatě kdekoliv za minimální peníze.

9. Interstellar - Obecně mám s Nolanem problém. Jsem typem diváka, který oceňuje především příběh a Interstellar (a další režisérovy) snímky podle mě až moc kamuflují nedostatky tím, že nás převálcují perfektně odvedenou „filmovou řečí“. Co tím myslím? Že emoce vyvolá správně načasovaná hudba a střih, že to samé zakryje logické chyby nebo nedopracovaný fikční svět... Nolan v toma le umí chodit. A jeho filmy je opravdu skvělé sledovat – i kdyby jen proto, abychoms i všímali, jak jsou udělané, a ne o čem vlastně vypráví.

10. John Wick - Nejde o to, že Keanu Reeves se pro tyhle role narodil a hlasitě volá po dotažení filmové verze slavného anime Cowboy Bebop. Jde o to, že ten film není jen nejllepší akční film psolední pětiletky. Je to především nejlíp napsaný akční film psolední pětiletky. Přesně vystižené charaktery, žádné zakolísání v tempu, ve správném okamžiku odlehčení nebo mrknutí na fanatiky do žánrových pravidel a klišé. Tohle je v mnoha ohledech vysoká škola filmové žánrovky.