Jak hlasovali recenzenti Aktuálně.cz o filmu roku 2014

Kultura Kultura
15. 12. 2014 17:34
Vybrali jsme nejlepší filmy roku 2014 v českých kinech. Podívejte se, pro které filmy hlasovali recenzenti Aktuálně.cz.

V anketě hlasovali: Jan Gregor, Tomáš Stejskal, Antonín Tesař, Martin Svoboda, Marek Čech, Benjamin Slavík, Boris Hokr, Martin Bubrín a Luboš Vedral.

Podívejte se jaké filmy vybrali.

Leviatan.
Leviatan. | Foto: kviff

Top filmy roku 2014 podle Tomáše Stejskala

Letošní filmový rok se nepochybně odehrál ve znamení velmi silné festivalové sezóny. Osobité a (nejen) formálně výrazné snímky z Cannes či z Berlína pronikly prostřednictvím karlovarského festivalu, ale i běžné kino distribuce i k nám a v oblasti artového filmu letos nebyla nouze o kvalitní tituly – od novátorských experimentů jako je ukrajinský Kmen až po dramata, která se stala klasikou ihned po uvedení, viz. ruský Leviatan.

Nejzajímavější hollywoodské blockbustery už nutně nespadají do sféry komiksů, více a více snímkům se též daří spojit velkolepost akce a atrakcí s velkolepostí vize. Po loňských robotech z Pacific Rim přicházejí z říše vycházejícího slunce na americká plátna obří monstra, tentokrát z masa a kostí, a Godzilla dokazuje, že velké akční bijáky do sebe umí životaschopně nasát určitý až starosvětský přístup k natáčení a přitom skvěle – ba přímo drtivě - zasáhnout dnešní cílovku. K poněkud starším generacím fanoušků se obrací i marvelovští Strážci galaxie, kteří hudbou i rekvizitami promlouvají ke generaci dospívající v době, kdy dnešní teenageři ještě nebyli na světě. Film nestojí na ikonické síle superhrdinů – protože mluvícího mývala či chlápka, co nechápe metafory, nikdo nezná (a to do značné míry ani v Americe). Naopak stojí na schopnosti vybudovat z bizarních outsiderů postavy, které si zamilujete. Ty nejnákladnější hollywoodské filmy letoška možná nejsou podívanou pro celou rodinu (na to jsou přeci jen poněkud selektivní v oslovování odrostlejších diváckých vrstev), ale určitě je pozitivní trend, že umí oslovit celkem široké publikum.

Mnohé z nejlepších či nejdiskutovanějších letošních filmů se nějak dotýkají povahy současného světa, především povahy pozdního kapitalismu. U sociálně kritických či politických dramat jako Dva dny, jedna noc či Leviatan to není nic divného, v poněkud alegoričtější (a byť hůře interpretovatelné, tak neméně kritické) podobě se povahy moderních hodnot a moderní středostavovské rodiny a společnosti vůbec dotýká nizozemský Borgman. A v nejvelkolepější a nejobludnější formě se těmito hodnotami opájí Scorseseho Vlk z Wall Street – ten se interpretacím vzpouzí neméně; mezi oslavou a kritikou kapitalistické mentality zde vede hranice prakticky neviditelná. Nálad blízkých konci světa se pak z různých poloh a v různých podobách i žánrech dotýkají i jinak zcela odlišné filmy Přežijí jen milenci a Interstellar.

Top 8

Dva dny, jedna noc – bratři Dardennovi zůstávají věrni svému stylu a přitom vytvářejí v rámci žánru sociálního realismu až thrillerovou zápletku.
Vlk z Wall Street – stylová jízda, s níž se Scorsese po rozpačitějším období vrací opět na vrchol. Podvratnost a požitkářství ruku v ruce.

Kmen – nejoriginálnější film roku, první (a dost možná poslední) „hluchoněmý“ film v dějinách, jehož největší devizou vedle skvělého nasnímání je schopnost nalezení velmi zvláštní divácké perspektivy.

Leviatan – v hlavní roli monolog moci; rodinné, osudové i politické drama, v němž se dá s představiteli moci diskutovat se stejnou úspěšností jako s rozbouřeným příbojem.

Chlapectví – nejspíš nejde o první časosběr v dějinách hraného filmu, ale určitě o první, který umí spojit to nejlepší z tradice nezávislého filmu s velmi diváckou polohou. Film o obyčejných věcech i o povaze času.

Borgman – nejzáhadnější film; zneklidnění a podivný humor se málokdy dokáží potkat s takovou intenzitou, jako na zahradě, která je ústředním dějištěm snímku.
Přežijí jen milenci – upírské drama jako alegorie končícího světa i jako úvaha o zvláštním fungování času, které přeci jen přináší i naději. Jim Jarmusch a jeho další specifický průnik do žánrových vod.

Nejlepší blockbustery

Interstellar – velkolepost emocí; film se schopností přenést na diváky tíhu nepředstavitelných světů, do nichž se dost možná budeme muset jednou vydat. V nejlepších tradicích žánru SF, kterému se kdysi říkalo spekulativní fikce. Jen s větší dávkou citu než logiky.

Godzilla – velkolepost destrukce; další snímek „nelidských“ proporcí, který se do značné míry obejde bez lidské perspektivy.

Strážci galaxie – nejzábavnější blockbuster sezóny a obecně nejvtipnější komedie sezóny. Nejplnokrevnější postavy se holt dnes stávají z mluvících mývalů a chodících stromů, k jejichž lingvistické výbavě patří celá tři slova. Těžko říct, co to vypovídá o stavu lidstva.

Zvláštní uznání

Gottland – především za první povídku Lukáše Kokeše, v níž se projevuje koncepčnost vize, poučenost světovými trendy i schopnost svérázně reflektovat naše dějiny.

Cesta ven – konečně po dlouhé době hraný český film, který umí vyprávět především obrazem a o nelehkých tématech promlouvá adekvátními prostředky.

 

Právě se děje

před 18 minutami

Růst průměrné mzdy ve 4. čtvrtletí podle odhadů zpomalil

Průměrná mzda loni ve čtvrtém čtvrtletí zřejmě po zohlednění inflace stoupla o méně než jedno procento. Růst byl tedy nižší než ve třetím čtvrtletí. Někteří analytici ale nevylučují výraznější růst. Nominální růst průměrné mzdy, který nezohledňuje inflaci, analytici odhadují za čtvrté čtvrtletí většinou kolem tří procent. Zároveň ekonomové upozorňují, že v současné situaci ovlivněné pandemií jsou odhady velmi nejisté, mimo jiné i kvůli přístupu firem k vyplácení odměn na konci roku.

Za celý rok 2020 by mohl podle odhadů činit nominální růst průměrné mzdy více než tři procenta, průměrná míra inflace přitom loni byla 3,2 procenta. Data zveřejní Český statistický úřad v pondělí 8. března.

Loni ve třetím čtvrtletí průměrná mzda v Česku meziročně vzrostla o 5,1 procenta na 35 402 korun. Zaměstnanci tak brali o 1716 Kč hrubého více než před rokem. Reálně, tedy při zohlednění inflace, stouply platy o 1,7 procenta.

Zdroj: ČTK
před 54 minutami

Rodná čísla budou v občanských průkazech až do roku 2023

Rodná čísla se budou zapisovat do občanských průkazů až do konce roku 2023. Původně neměla být v dokladech vydávaných od příštího roku. Schválila to sněmovna v rámci návrhu zákona, který má usnadnit sdílení informací mezi úřady. Předloha kvůli tomu upravuje na 170 zákonů. Změny nyní posoudí Senát.

Původně měla být rodná čísla v dokladech nahrazena jiným číslem, z něhož by nebylo možné určit věk a pohlaví, už od loňského roku. Sněmovna ale předloni schválila dvouletý odklad tohoto opatření. Odklad navrhla vláda kvůli tomu, že se úřady na změnu nestihly připravit. Norma má také o rok na 1. ledna 2023 odložit ostré spuštění elektronické sbírky zákonů, což navrhnul vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD).

"Obíhat mají data, nikoli lidé," shrnul smysl zákona Hamáček. Návrh má zajistit, aby občané nemuseli státním institucím poskytovat opakovaně stejné informace, což patří mezi cíle zákona o právu občanů na digitální služby.

Změny jsou podle ministerstva vnitra nutné kvůli tomu, že platné předpisy fakticky neumožňují širší sdílení údajů vedených v různých informačních systémech úřadů. V českých zákonech jsou totiž proti běžné zahraniční praxi často uzavřené výčty případů, kdy lze údaje využít. Vláda navrhla proto tyto seznamy zrušit.

Zdroj: ČTK
Další zprávy