Recenze - Nestává se často, že by se hrdinou zahraničního snímku stal Čech. Ani Adolf Burger není ústřední postavou Ďáblovy dílny, ale je figurou významnou. A také autorem knihy, která je námětem filmu a který je paradoxně nejlepší v momentech, kdy se v něm postava Burgera vůbec nevyskytuje.
Ďáblova dílna vypráví o největší padělatelské akci všech dob, operaci Bernhard. Na příkaz nacistického vedení byla na sklonku války v koncentračním táboře Sachsenhausen shromážděna tiskařská a padělatelská elita doby, aby vyrobila co nejautentičtější kopie britské a posléze i americké měny. Těmi nacisté hodlali zaplavit trhy nepřátel a přispět tak k jejich zničení.
Dílnu vede původně ruský malíř, později elitní berlínský padělatel Sally Sorowitsch v podání typově i herecky přesného a vynikajícího Karla Markovicse. Proč nevydělává peníze uměním? Protože vydělávat peníze penězi je přece lepší, říká. Dokud se nestane oním ďáblem, pod kterým slouží nacistům i Adolf Burger.
- ADOLF BURGER: Online rozhovor Aktuálně.cz
- VIDEOREPORTÁŽ: Padělal pro Hitlera, mluví pro Aktuálně
Příběh padělatelů je pozoruhodný a o filmové zpracování si přímo říká. Režiséru Stefanu Ruzowitzkému se povedlo podat závažné téma s vkusem, aniž upadnul do melodramatické či sentimentální roviny.
Zůstává šikovně v žánru vězeňského či válečného dramatu, které je napínavé od začátku do konce. Zasazení do prostředí koncentráku mu "jen" dodává na tragické síle. Ruzowitzky také vytváří zajímavé kontrasty - šokující záběry z koncentráku klidně proloží až komickou scénou, když hrdinu zavede na návštěvu do rodiny hodného esesáka s knedlíkovitě laskavým obličejem.
Válka tu je přítomna jakoby zdáli, ale i přesto intenzivně. Podivně nerovnovážný vztah mezi vězni a jejich věznitelem, ve kterém se míchá mocenská nadřazenost, ale také respekt k práci a osobnostem vězňů, připomíná motivy klasických válečných snímků.
Sallyho dílna leží uprostřed koncentračního tábora, přesto je místem pro vyvolené - zubožení vězni, kteří jsou sem svezeni z koncentráků po celé Evropě, se dočkají měkkých postelí, pravidelné stravy i vcelku vlídného zacházení, nemluvě o vymoženostech typu hudby a ping pongu.
Přesto v nich - a v Burgerovi především - hlodají výčitky svědomí, že podporují nacistický režim. Idealistický Burger odstartuje pár sabotážních akcí, ale ohrozí jimi víc svůj život než cokoliv jiného.
Sallyho pragmatický přístup je s tím jeho v ostrém rozporu - výčitky svědomí si příliš nepřipouští, od začátku bere práci jako výzvu, která mu může přinést ještě větší slávu v padělatelské branži. Ale i jemu čím dál zřetelněji dochází, že čím rychleji bude mít zakázku hotovou, tím blíž má k plynové komoře.
Právě pro tu plastickou rozporuplnost Sallyho postava vyznívá uvěřitelněji, Burger je vylíčen až nerealisticky kladně. Jako by bylo znát, že byl autorem předlohy, a právě to jeho postavu obralo o větší ambivalentnost a výstižnost, nemluvě o slabším ztvárnění.
August Diehl v roli Burgera sice podává obstojný výkon jako většina herců, ale Karl Markovics v roli Sallyho exceluje. Dokazuje, že má na mnohem víc než na roli v seriálu Komisař Rex, odkud ho možná většina českých diváků pozná.
Snímek je nejpoutavější právě ve svých rozporuplných momentech bez poněkud černobílé postavy Burgera. Ale kdoví, jestli by se bez jeho svědectví o největší padělatelské akci všech dob, při níž Sallyho tým zfalšoval během pár měsíců čtyřnásobek britské devizové rezervy, svět vůbec dozvěděl.
Ďáblova dílna (Die Falscher), Rakousko/Německo 2007. Scénář Adolf Burger a Stefan Ruzowitzky, režie Stefan Ruzowitzky, hrají Karl Markovics, August, Diehl, David Striesow a další. 98 minut, distribuce CHCE.
