Jackson opět ukazuje, že to s fanoušky Tolkiena umí

Radomír D. Kokeš
8. 1. 2012 18:48
Cesta od Hobita k Pánovi prstenů a zase zpátky
Foto: Aktuálně.cz

Recenze - Tento týden (3. ledna) tomu bylo přesně 120 let od chvíle, kdy se narodil slavný britský lingvista, literární vědec a spisovatel J. R. R. Tolkien. A je tomu jen pár dní, co jsme se konečně dočkali prvního traileru na dlouho, ale opravdu dlouho odkládaného filmového Hobita.

Trailer se pokouší vyvolat vzpomínky na Pána prstenů - prvními záběry s Frodem, Narsilem, hudbou, pohyby kamery. Je však třeba si uvědomit, že od premiéry prvního Pána prstenů uběhlo jedenáct let a jak by řekla Galadriel: „Svět se změnil." Vlastně si říkám, že čím víc se bude Hobit od Pána prstenů lišit a razit ozvláštňující přístup, tím lépe pro něj (tedy pro film i režiséra Petera Jacksona).

Čtěte také:
První ochutnávka Hobita vzbudila mezi fanoušky nadšení

Ať si totiž o této trilogii myslíte cokoli, nikdo jí neodpáře její pozici ve filmové historii. Zatímco za druhým a třetím Matrixem se (bohužel) zavřela voda, o Pánovi prstenů se mluví stále - a to v souvislosti s historií estetickou, technickou i společenskou.

Foto: Aktuálně.cz

To vše je spolu s podzimním vydáním rozšířených verzí na blu-ray důvodem pro následující úvahu o prstenovské trilogii jako o fenoménu, který se zapsal do dějin. Nezávisle na tom, jestli tzv. LOTRa považujete za esteticky dobrého, hodnotného, důležitého a tak nějak podobně.

Adaptovat Tolkiena…?

Prstenovská trilogie každopádně vyvolala řadu debat, z nichž přinejmenším jedna je přibližně stejně stará jako kinematografie sama a nikdo ji dosud nevyřešil. Jde o adaptaci, resp. kdy je filmová adaptace dobrá? Román J. R. R. Tolkiena (rozdělený na několik „knih") patří každopádně mezi vlivná díla dvacátého století, jakkoli se třeba zrovna vám nelíbil. A stejně jako jiná taková díla, má za (a) řadu napodobovatelů a za (b) si většina čtenářů notovala v tvrzení o jeho nezfilmovatelnosti.

Pán prstenů
Pán prstenů | Foto: New Line Cinema

Proč ostatně v souvislosti s adaptovatelností Tolkienova díla mluvit až o Jacksonově trilogii, když tu máme animovanou verzi Ralpha Bakshiho z roku 1978? Ta však nerozvířila veřejnou debatu v takové míře jako nová verze. Existuje v otázce adaptovatelnosti nějaký vhodný příklad ke srovnání? Napadá mě Jméno růže, jehož „problém adaptovatelnosti" ovšem tkvěl ve vztahu k Pánu prstenů v jednom zásadním kontrastu: u Jména růže šlo o problém vertikální, u Pána prstenů naopak o horizontální.

V případě Jména růže se diskutovalo, že je nemožné do filmu dostat vrstevnatost významů, které v sobě román Umberta Eca nabízí. Jde o detektivku a zároveň historický román, ale to je pouze povrch. V dalších úrovních nabízí komplexní úvahu o stavu a pozici křesťanství v krizovém 14. století, o střetu různých modů myšlení (scholastického a renesančního), o obecnějších filozoficko-teologicko-sémiotických problémech; a rozhodně nelze opomenout vertikální „zapouzdřenost" díla.

Skutečný Eco vytváří fikčního Eca, který nalezl neznámý rukopis mnicha, jenž vypráví o událostech v klášteře - přičemž fikční Eco tento rukopis zase ztratil a ze svých poznámek ho v podobě románu rekonstruuje. Jak to natočit? V řadě ohledů na to působivá filmová adaptace rezignovala - povedlo se jen (velmi zhruba) převyprávět základní příběh.

Foto: Warner Bros.

Pán prstenů tomuto úskalí nečelil, vyvolával ony horizontální otázky zfilmovatelnosti: jak lze na poli (byť trojdílného) filmového díla zachytit podobně rozsáhlý a členitý svět? Fanoušci bývají v tomto ohledu nelítostní - chtějí mít ve filmu vše a nejlépe v ilustrativně přesné podobě. Ovšem na rozdíl od tvůrců Harryho Pottera bojoval Jackson namísto dominantní autorky „jen" s vlastní fanouškovskou zodpovědností a s vědomím požadavků fanoušků samých.

Když si rekonstruujeme, jak filmy komunikují s předpokládanými diváky, pozorujeme obdivuhodný manévr: „Milý fanoušku, my filmaři jsme stejně zapálení fanoušci Tolkienova díla jako ty a snažíme se maximálně splnit tvá očekávání - což děláme nadvakrát, aby byli všichni spokojení. Možná v kinoverzi filmu nenajdeš vše, co bys čekal, ale to my dobře víme. Sami to tam nenacházíme - a proto pak dostaneš rozšířenou verzi, kde už vše najdeš!"

Zejména u Návratu krále vyplynula kontroverze tohoto triku, když se do kinoverze nedostaly některé atraktivní scény a děj občas nedával smysl (Jak se dostal Pipin k vidoucímu kameni, co?). Jenže fanoušci stejně reagovali smířlivým způsobem: No není to tam, ale bude to na DVD. A upřímně řečeno, kdo si dnes vzpomene na kinoverze? Kdo se na ně opravdu dívá? Je to fascinující, ale kinoverze zejména od Dvou věží působily na určitou část fanoušků jen jako tříhodinové trailery na DVD vydání. První bezprecedentní jev, který nelze Pánu prstenů upřít.

Foto: New Line Cinema

Fanouškovské alibi

Na takhle malém prostoru to působí jako spekulace, ale o málokterém filmovém fenoménu vzniklo tolik odborných knih vzniklých na základě detailního výzkumu (nejen) fanouškovské aktivity. A jak Jackson postupuje v případě Hobita? Dává fanouškům neustálý pocit, že jsou u toho s ním; že se na tom taky podílejí, že výsledek je i jejich zodpovědností.

V souvislosti s otázkou adaptovatelnosti to najednou dává tvůrcům obrovskou volnost. Zatímco u Pottera to bylo „od nás pro vás, ale záleží nám na vás, to se nebojte", u Pána prstenů se operovalo s „jsme jedni z vás, všichni milujeme Pána prstenů -  a výsledek bude pro vás i pro nás, protože i my si plníme sen".

Jackson si vybudoval argument, aby s podporou fanoušků nakládal s předlohou překvapivě volně - spojoval různé scény, přesouval události v čase, vypouštěl celé pasáže (Bombadil) i časové vztahy (trvání zápletky románu tvoří dlouhé desítky let, trvání vyprávění ve filmu jen pár let, když počítáme i epilog), jiné pasáže doplňoval. Jinak řečeno: vytvořil překlad horizontálně monumentální reprezentace světa do alternativní horizontálně monumentální reprezentace světa.

Foto: Aktuálně.cz
Foto: Aktuálně.cz

Můžeme stokrát nadávat na četnost záběrů  z vrtulníků, jež opulentně přelétávaly postavy pohybující se rozlehlých prostředích. Jde ale vlastně o poměrně přijatelnou alternativu popisného patosu (či patetické popisnosti), s jakým svůj novodobý mýtus budoval Tolkien.

Dějové linie zbytku Společenstva a Froda se Samem sice nejsou rozděleny do samostatných „knih", nicméně jsou důrazně filmařsky rozlišeny tempem, způsoby snímání, hereckými postupy i zabarvením obrazu. Jackson si dovolil zabít důležitou postavu v Orthanku místo v Kraji a vysloužil si opět jen dílčí kritiku, že se její smrt neobjevila v kině, ale z komerčních (nikoli uměleckých) důvodů až na DVD… Zkrátka si v dějinách filmových adaptací notoricky známých a zbožňovaných knih si vybudoval (opět) takřka bezprecedentní pozici.

Dějiny produkční a technické

A dějiny, ze kterých Pána prstenů nikdo nevymaže? Bezesporu hraje roli v dějinách produkce - i když se třeba Návrat do budoucnosti II a III točily současně, výrobní úspora dosažená tímto způsobem u Pána prstenů byla nesrovnatelná. Stejně tak se filmům podařil unikátní výkon v dějinách distribuce. Desítky milionů diváků se nemohly dočkat dalšího Pána prstenů jak v kině, tak posléze rozšířených verzí na DVD - a vzájemně  se v této nedočkavosti podporovaly.

Pán prstenů
Pán prstenů | Foto: Aktuálně.cz

V technických (a částečně i estetických) dějinách kinematografie pak zřejmě LOTR zůstane díky tomu, že do té doby nevídaně zviditelnil herce v roli kompletně digitálně vytvořené figury. Andy Serkis se coby Glum stal svého druhu hvězdou a všude se psalo o jeho hereckém výkonu; schválně, kdo zná jméno herce, který byl spojen s Jar Jar Binksem? Je už ale ironií, že Serkisovo jméno bylo mnohem slavnější než jeho tvář. I když v následujícím Jacksonově opusu King Kong hrál také jednoho z námořníků, kritiky ho opět vynášely do nebes v roli opičáka (jakkoli film jako celek byl přijat rozpačitěji).

V době premiéry Návratu krále by byla tvrzení o pozici Pána prstenů v jakýchkoli dějinách jen obvyklou recenzentskou iluzí a důsledkem touhy „být u toho", která se nedá brát vážně; málokdo se v tomto ohledu mýlí častěji. Dnes je však podobné tvrzení na místě. Jak už bylo řečeno, Pán prstenů se stal objektem řady globálních badatelských výzkumů (a následných knih), píše se o něm v učebnicích filmové estetiky.

Druhá velkolepá válka?

Kromě toho rozšířené verze na DVD či na blu-ray udělaly ohromnou službu pro popularizaci filmového průmyslu. Zřejmě žádné jiné bonusy v tak důkladné podobě nepředstavily celý proces filmové výroby, rutinu na place, obrovské množství různých profesí i složek filmové práce… plus únavu, stres, problémy i malé radosti, které to obnáší.

Pán prstenů 3
Pán prstenů 3 | Foto: Aktuálně.cz

Co se týče vydání na blu-ray, které obsahově až na pár dalších syntetizujících dokumentů kopíruje legendární vydání na DVD, snad ani nemá smysl je doporučovat. Je velmi vysoká pravděpodobnost, že si je stejně všichni fanoušci opět a znovu zakoupili/pí. A ač mohu mít k jednotlivým filmům řadu výtek, stejně nezpochybním jak opojnost kontinuálního sledování takřka dvanáctihodinového dobrodružství,  tak pozici Pána prstenů coby kinematografické události - u které jsem navíc mohl být!

Tak, a teď jsem to na sebe práskl. Nicméně Hobit se blíží, do Středozemě se vrátíme, byť už to bude Středozemě trochu jiná. Nebude to Středozemě natočená tehdejším entuziastickým Peterem Jacksonem, nýbrž Jacksonem mnohem zkušenějším, protřelejším. A zároveň člověkem, který se stigmatu Pána prstenů zatím nezbavil, nikdy v takové míře znovu neuspěl a Hobit může být vstupenkou zpět na výsluní.

Doufejme, že z pohádkového Hobita nebude dělat jen druhou velkolepou válku o Středozemi, ale položí důraz na nevázanější aspekty Bilbova velkého dobrodružství.

 

Právě se děje

před 4 hodinami

Zaorálkův odhad: Muzea a galerie otevřou v půlce února, kina a divadla v březnu

Pokud se epidemická situace v Česku bude zlepšovat, muzea a galerie by mohly otevřít v polovině února, kina a divadla pak nejdřív v půlce března. V pondělním pořadu Události, komentáře České televize to řekl ministr kultury Lubomír Zaorálek z ČSSD.

Vláda ve středu představí upravený protiepidemický systém známý pod zkratkou PES. V pátém stupni nově umožní zprovoznit výdejní okénka pro knihovny, sdělil ministr. Ve čtvrtém stupni se teoreticky otevře šance pro hudbu či divadlo, avšak maximálně pro 20 procent kapacity hlediště a ne více než 300 lidí, kteří budou muset mít respirátory a prokázat se negativním testem. "Bude to pro mimořádné akce," naznačil Zaorálek. Fungování v takto omezeném režimu uplynulé dny kritizovali ředitelé pražského Národního divadla či ostravského Národního divadla moravskoslezského, podle nich se za těchto okolností nevyplatí hrát.

Zaorálek tomu v Událostech, komentářích přitakal, když řekl, že tato opatření jsou pro běžný provoz příliš tvrdá. Podle něj by se tak koncerty a divadla mohly ve větší míře vrátit až po přechodu Česka do třetího stupně protiepidemického systému. "Tam by byla možnost jít bez negativních testů, bylo by to pouze s respirátory, a tam se otevře šance pro 30 procent diváků. První šance pro divadla a kina tak svitne v tom třetím stupni, což bude při pozitivním vývoji epidemie nejdříve v polovině března," odhaduje ministr kultury.

před 4 hodinami

Getafe vstřelilo v Bilbau rekordně rychlý gól, ale utrpělo debakl

Fotbalisté Getafe sice skórovali v Bilbau už v 18. sekundě a vstřelili svůj nejrychlejší gól ve španělské lize v historii, z Baskicka ale nakonec odjeli s debaklem 1:5. Athletic se po vysokém vítězství posunul z třináctého místa tabulky na deváté, na třinácté místo kleslo Getafe.

Hosté šli do vedení hned z první akce zápasu díky hlavičce Marca Cucurelly. Už ve 13. minutě však podobně zblízka, ale akrobaticky nohou, srovnal Raúl García. Athletic skóre otočil pět minut po přestávce díky hlavičce Yeraye Álvareze a pojišťovací trefu přidal po hodině hry také hlavou opět García. Další dvě branky domácí vstřelili v závěrečné čtvrthodině.

Španělská fotbalová liga - 20. kolo:

Bilbao - Getafe 5:1 (12. a 61. R. García, 50. Álvarez, 75. Berenguer, 82. De Marcos - 1. Cucurella).

Zdroj: ČTK
před 5 hodinami

Zemřel designér a keramik Václav Šerák

Ve věku 89 let zemřel designér a sochař Václav Šerák. Byl autorem mnoha keramických plastik a designérem výrobků několika keramických závodů. Svůj monumentální expresivní styl uplatnil také v architektuře nebo při tvorbě plastik z ledu a sněhu. O jeho sobotním úmrtí v pondělí informovala kurátorka Dita Hálová, která mu roku 2014 v pražském Uměleckoprůmyslovém museu připravila retrospektivní výstavu.

Zdroj: ČTK
před 7 hodinami

Hvězdou týdne v NHL je díky pěti gólům Toffoli

Hvězdou týdne v NHL byl vyhlášen útočník Tyler Toffoli z Montrealu. Osmadvacetiletý Kanaďan byl ve sledovaném období nejlepším střelcem soutěže s pěti góly ze čtyř zápasů, během nichž si připsal celkově osm bodů.

Toffoli pomohl Canadiens stát se teprve druhým týmem v historii NHL, jenž získal alespoň bod v prvních šesti utkáních sezony. Montreal je navíc všechny odehrál na ledě soupeře.

Druhou hvězdou byl vyhlášen veterán Joe Pavelski. Šestatřicetiletý centr dovedl Dallas ke dvěma vítězstvím v úvodních dvou zápasech sezony sedmi body za tři góly a čtyři asistence, v obou případech navíc vstřelil vítězné branky.

Jako třetí byl oceněn brankář John Gibson z Anaheimu, který minulý týden zlikvidoval 95 z 99 střel. Ve třech utkáních měl průměr 1,33 inkasované branky na zápas a úspěšnost zásahů 96 procent.

Zdroj: ČTK
Další zprávy