Iluze hororu jako mužského žánru padla. Ve filmu Saint Maud už ženy nejsou oběťmi

Pavel Sladký Pavel Sladký
22. 2. 2021 11:50
V britském filmu se zrodil velký nový talent: jedenatřicetiletá režisérka Rose Glassová. Její psychologický horor lze nyní vidět ve videotéce Amazon Prime Video.

"Zachránil jsi mě pro něco většího," říká v modlitbách hlavní hrdinka, podle níž se film jmenuje Saint Maud. Bývalá zdravotní sestra, dnes soukromá pečovatelka, vášnivě věří v Boha i v to, že s ním přímo komunikuje.

Maud pravděpodobně není její pravé jméno a důvod, proč už nepracuje v nemocnici a s nikým se nestýká, nám až na několik nepěkných flashbacků zůstává skrytý.

Nebezpečná spasitelka

Maud nastupuje do nové práce. Stará se o bývalou tanečnici a choreografku Amandu, která má nádor míchy a před sebou patrně už jen krátký život. Maud jí chce poskytnout nejen paliativní tělesnou péči, ale především spasit její duši. K jejímu přesvědčení totiž patří, že lidská bolest by "neměla přijít nazmar".

Debutující - v době natáčení ještě ani ne třicetiletá - režisérka Rose Glassová v necelé hodině a půl pracuje s jednoduchým příběhem, který ale dává dostatečný prostor psychologii obou postav, podpořené výbornými hereckými výkony.

Maud ztvárnila Morfydd Clarková, dosud neokoukaná velšská herečka narozená ve Švédsku. Není to její první temně nebo hororově laděný projekt a patrně ani ne poslední. Pod vedením Glassové nás nechává na pochybách, jestli je Maud v jejím podání psychicky nemocná, nebo jen za hrob oddaná své vnitřní pravdě. Je křehká i nebezpečná zároveň.

Jennifer Ehleová dostala roli bývalé bohémky Amandy, jež si se sarkastickou věcností chce užít poslední dny. Napětí mezi oběma ženami je pro film zásadní.

Nejen casting, ale také obrazově skvěle formulovaná atmosféra činí ze Saint Maud britský debut loňského roku. Kameraman Ben Fordesman a jeho tým precizně pracují se stíny, aluzemi a barvami, hudba Adama Janoty Bzowského pomáhá šponovat diváckou pozornost.

Film Saint Maud je k vidění na Amazon Prime Video. | Video: A24

Horor, nebo obraz samoty?

V Saint Maud vidíme potemnělé sídlo na kopci, které může upomenout třeba na Hitchcockův klasický film Psycho. Žárovky poblikávají, z konvice s vroucí vodou utíká pára. Hororovými proprietami sice Glassová šetří, při troše pozornosti si jich ale nemůžeme nevšimnout.

Mobilní telefony a další rekvizity současnosti hrají jen malou roli, nadčasová je i stylizace kostýmů. Snadno se můžeme propadnout do neurčitého bezčasí.

Hlavním tématem Saint Maud je nejen spasitelská posedlost, ale také samota. Kdo odpovídá na naše otázky, když se trápíme? ptá se film. Je horší samota ve smrti, nebo samota v životě? Amanda své přítelkyni platí za sex a Maud žije v tristním otlučeném kamrlíku, ze kterého ani krucifix a svaté obrázky nevyženou zoufalou osamělost.

Filmařsky vyzrálý debut funguje jako horor i psychologická sonda, pohled do propasti altruistického nitra člověka, který je přesvědčený o své vyvolenosti.

Morfydd Clarková jako Maud.
Morfydd Clarková jako Maud. | Foto: A24

Ženský faktor

Saint Maud vznikla pod křídly prestižní distribuční a produkční společnosti A24, zaměřené na nezávislý film. Je proto snadné spojit ji s horory, kterými tato firma v poslední době osvěžila žánr.

Byl to například Maják Roberta Eggerse anebo ještě víc Slunovrat Ariho Astera, dva indie horory mladých tvůrců s výraznou filmařskou složkou. Slunovrat měl navíc ženskou hrdinku a sektářské téma.

Téma víry a vlastního přesvědčení o nutnosti konat, stejně jako některé konkrétní záběry vážou Saint Maud také s vynikajícím comebackem Paula Schradera nazvaným Zoufalství a naděje nebo s Křížovou cestou německého režiséra Dietricha Brüggemanna.

Stejně tak ale existuje pojítko mezi Saint Maud a dalšími hororově laděnými filmy, které v posledních letech natočily ženy. Například s vizuálně nasycenou a důvtipnou Shirley od Američanky Josephine Deckerové, která si pohrává s hororovou a brakovou estetikou. Nebo s filmy Rakušanky Jessicy Hausnerové - ta natočila hororově laděné snímky Hotel a Malý Joe o tom, jak se člověku vymykají plány z rukou.

Odlišná, ale žánrově příbuzná jsou i díla dalších režisérek, jako jsou Ana Lily Amirpourová nebo Julia Ducournauová. Iluze hororu jako "mužského žánru" padla.

Chuť pracovat s žánry, podvracet zavedené stereotypy, nevidět ženy v hororech jako oběti, ale také jako zdroje temnoty. Schopnost propojit námět s vizualitou vyprávění. Pokud to vše bude zdobit i další filmy Rose Glassové, máme se na co těšit. Saint Maud může být jen začátek.

Saint Maud

Scénář a režie: Rose Glassová
Film je k vidění na Amazon Prime Video.

 

Právě se děje

Další zprávy