Můj film je důkaz, je jako zbraň! říká režisér Rehad Desai

Jiří Blažek, Filip Kršiak
7. 3. 2014 20:30
Rozhovor s režisérem Rehadem Desaiem, který na festivalu Jeden svět uvedl ve světové premiéře snímek Horníci pod palbou o policejním masakru v jihoafrickém platinovém dolu.
Režisér Rehad Desai.
Režisér Rehad Desai. | Foto: Kryštof Kříž pro Jeden svět

Rozhovor - Sedm dní protestovaly tisíce horníků z jihoafrických platinových dolů za lepší mzdu. Nenásilnou demonstraci ukončil zásah státních policejních složek, při kterém bylo více než třicet horníků zastřeleno a mnoho dalších zraněno.

HORNÍCI POD PALBOU. Ve světové premiéře uvádí Jeden svět film režisér Rehada Desaie Horníci pod palbou, který se vrací k událostem ze srpna 2012, kdy došlo v jihoafrickém dole Marikana k největšímu krveprolití od konce apartheidu. Sedm dní protestovaly tisíce horníků za lepší mzdu. Nenásilnou demonstraci však ukončil zásah státních policejních jednotek, při kterém bylo více než třicet horníků zastřeleno a mnoho dalších zraněno.
HORNÍCI POD PALBOU. Ve světové premiéře uvádí Jeden svět film režisér Rehada Desaie Horníci pod palbou, který se vrací k událostem ze srpna 2012, kdy došlo v jihoafrickém dole Marikana k největšímu krveprolití od konce apartheidu. Sedm dní protestovaly tisíce horníků za lepší mzdu. Nenásilnou demonstraci však ukončil zásah státních policejních jednotek, při kterém bylo více než třicet horníků zastřeleno a mnoho dalších zraněno. | Video:

V dokumentu uvedeném ve světové premiéře na festivalu Jeden svět režisér Rehad Desai prostřednictvím výpovědí svědků a záběrů z místa masakru rekonstruuje sled událostí a přináší nové důkazy pro vyšetřování.

V rozhovoru jsme se věnovali dalším podrobnostem události ze srpna 2012, ale zároveň i příčinám těchto událostí a jejich stereotypnímu vnímání.

„Musíme si uvědomit, že žijeme ve světě, kde po třiceti letech neoliberalismu sílí korporátní moc. A dokumentaristé by měli dávat hlas těm, kteří nejsou slyšet, kteří zpochybňují, jdou proti moci. Posílit ty, kteří se postaví proti a řeknou: 'Dost!' už vám nedovolíme kontrolovat naše životy. Ostatně i my filmaři jsme dělníci, pracujeme na umělecké rovině," říká Rehad Desai.

Aktuálně.cz: Jaké jsou pracovní podmínky horníků v Jihoafrické republice?

Rehad Desai.
Rehad Desai. | Foto: Kryštof Kříž pro Jeden svět

Rehad Desai: Velmi těžké. V posledních deseti letech jich zemřelo přes dva tisíce. To je obrovské číslo a dokazuje, že se jedná o velmi nebezpečné povolání. Pracují v extrémních teplotách a žijí v přidružených pracovních táborech, v chatrčích podobných slumům, kde neteče voda, není elektřina ani kanalizace.

A.cz: Jsou podmínky všude stejné, nebo se liší podle zaměstnavatele?

Původně doly vznikaly podle určitých pravidel, která obnášela postavení logistických sítí, knihovny, kliniky, školy a řádného bydlení. Ale posledních dvacet let už to neplatí. Zaměstnavatelé, majitelé dolů, začali být posedlí přímými zahraničními investicemi, které byly do země vpuštěny, a s tím se také zhoršily podmínky, ba přímo zaměstnavatelé přestali plnit sociální a pracovněprávní závazky. Kvůli tomu roste nejen v JAR, ale všude ve třetím světě korporátní moc. Vlády se zajímají pouze o štědré podíly ze zisku těchto velkých společností a zapomínají na lidi, kteří je volí.

A.cz: Ví zaměstnanci o těchto podmínkách předtím, než nastoupí do práce?

Horníci pod palbou.
Horníci pod palbou. | Foto: Jeden svět

Ano ví. A ví to také zdejší činitelé, kteří využívají extrémní chudoby obyvatel. Proto jsou námezdní dělníci schopni pracovat i za takovýchto podmínek. Plat horníka není úplně nejhorší, ale ani úplně adekvátní. Dělá za 500 euro za měsíc. Oni jsou samozřejmě seznámeni s tím, že zaměstnavatelé z nich extrémně profitují, vidí jejich krásná auta, luxusní vily v krásných oblastech, ale nemají jinou možnost; jejich postavení jim neumožňuje uniknout z velké chudoby, jež panuje všude okolo.

A.cz: Co umožnilo tak špatné pracovní podmínky? Přece to nezpůsobují jen zahraniční pobídky.

Africký národní kongres usiloval o politiku posílení černošské ekonomické síly. To znamenalo, že politicky propojil některé Afričany s doly, dostávali podíly z těchto dolů. A v posledních deseti až patnácti letech se stali extrémně bohatými. Například odborová organizace The National Union of Mineworkers (NUM) je velice úzce spjatá s vládnoucími silami a velice úzce spolupracuje s vlastníky dolů; zajišťuje pracovní sílu a zároveň platí nízké mzdy. Využívá také námezdní kampaně v oblastech, z nichž pracovní síla pochází. Politika a byznys k sobě mají v JAR blízko.

A.cz: Váš film rekonstruuje střelbu policistů do demonstrujících horníků v roce 2012. Proč se tenkrát situace tak vyhrotila?

Rehad Desai.
Rehad Desai. | Foto: Kryštof Kříž pro Jeden svět

Horníci se proti špatným podmínkám vzbouřili. Jenže NUM je odmítla. Sama na nich vydělávala. K násilí došlo po výstřelech důlní ochranky NUM podporované policií. Teprve po výstřelech se rozhodli horníci chopit tradičních zbraní: klacků a oštěpů. Bylo to obdobné jako u prvních protikoloniálních útoků původních obyvatel. Je to symbolické znamení vzdoru. S klacky šli proti automatickým zbraním.

A.cz: Kolik lidí zemřelo?

Nejdříve, před 16. srpnem si celý incident vyžádal smrt deseti lidí – šesti horníků, dvou lidi z ostrahy a dvou policistů. Nakonec to bohužel stouplo během 16. srpna až na čtyřiatřicet.

A.cz: Co se změnilo po masakru?

Situace se změnila velmi výrazně. Občané JAR už vědí, že nemohou důvěřovat kongresu. Lidé berou osud do vlastních rukou. Je zde chuť organizovat se a mobilizovat; všichni vědí, že jinak změny nedosáhnou. V posledních dvou letech pozorujeme nejvyšší míru stávek v JAR a ve světě vůbec.

A.cz: Ve filmu dokazujete, že policie útok plánovala.

Můj film je důkaz, je jako zbraň! Snímek jsem pustil vdovám, dělníkům; ve stejný den jsem mezinárodním médiím a vyšetřovací komisi poskytl materiál, pasáže, které policii a NUM usvědčují.

A.cz: A výsledek vyšetřování?

Obvyklá zástěrka, rozuzlení: policie neměla na výběr, musela se prý bránit proti horníkům, kteří na ně prý útočili smrtícími zbraněmi. Nicméně toto prohlášení se výrazně posunulo jiným směrem po uveřejnění materiálu minulý rok v říjnu. Tedy že útok na horníky plánovali.

A.cz: Z ohlasu světových médií se zdá, že JAR není zcela demokratická a svobodná země. Že v ní panuje korupce a bezpráví. Je tento mediální obraz pravdivý?

Násilná kriminalita je v JAR opravdu na vysoké úrovni. Bohužel spousta lidí žije ve špatných životních podmínkách a nemají moc šancí na zlepšení. I proto kriminalita zůstává na velmi vysoké úrovni.

Rehad Desai.
Rehad Desai. | Foto: Kryštof Kříž pro Jeden svět

Co se týká alarmující korupce, hlavní vládnoucí figury úspěšně unikají postihu, čímž dávají zelenou dalším politikům, kteří mohou v korupci pokračovat. Vládnoucí elity smlouvají za účelem dalších byznysů. Ale pozor, jsou to obchody mezi bílými a černými byznysmeny. Mezi bílými politiky a černými politiky. Nejvíce alarmující je „kultura beztrestnosti“, kvůli níž se navyšuje politické zabíjení, chráněné od jakéhokoliv postihu. V únoru bylo policií zavražděno deset protestujících, kteří se dožadovali vody a dalších základních potřeb.

Vzestup autoritářské moci zároveň umožňuje regulovat zpětnou vazbu médií. Demokracie není v JAR v dobrém stavu, nicméně není až v tak hrozném stavu jako jinde. Podívejte se aktuálně na Ukrajinu, Egypt. Je to mezinárodní problém.

A.cz: Jak lze v dokumentárním filmu bojovat proti stereotypům?

Musíme si uvědomit, že nyní žijeme ve světě, kde po třiceti letech neoliberalismu sílí korporátní moc. A dokumentaristé by měli dávat hlas těm, kteří nejsou slyšet, těm, kteří zpochybňují, jdou proti moci. Posílit ty, kteří se postaví proti a řeknou a dost! Už vám nedovolíme kontrolovat naše životy. Kinematografie, obzvláště pak ta dokumentární, není vyjmuta z reality, naopak je v ní zakořeněna, umožňuje vyložit, ztvárnit sociální realitu. I my filmaři jsme dělníci, pracujeme na umělecké rovině. A naše nástroje (filmy) musí společnosti pomoci uvědomit si, že životní kvality jsou podkopávány.

A.cz: Nevytváří ale váš postoj stereotypní představu boje chudých proti bohatým?

V kontextu událostí v JAR ne. V posledních dvou stoletích přibývá revolucionářských vln. V posledních šesti letech můžeme pozorovat novou hybnou sílu po celém světě. Je zde nová generace lidí, kteří jsou unaveni starými pořádky; burcují a bojují. To je nadějná budoucnost pro lidstvo.

 

Právě se děje

před 17 minutami

Pražská policie prověřuje čtvrteční incident ve sněmovně, při kterém poslanec Volný fyzicky napadl jiného poslance, pro podezření z výtržnictví.

Zdroj: ČTK
před 59 minutami

V centru Minsku se upálil člověk, motiv jeho činu zatím není znám

Na Náměstí nezávislosti v Minsku před budovou vlády se upálil člověk. Záběry zveřejnil zpravodajský portál tut.by. Zatím není znám motiv činu, muž podle prvních zpráv zemřel.

Zdroj: Zahraničí
před 1 hodinou

Opoziční ODS, KDU-ČSL a TOP 09 budou usilovat o zřízení sněmovní vyšetřovací komise k havárii na Bečvě. Pokud neuspějí, založí expertní tým.

Zdroj: ČTK
Další zprávy