I bez hlavní ceny byla Marhoulova účast v Benátkách úspěchem, shodují se experti

ČTK ČTK
7. 9. 2019 22:59
Už jen účast v hlavní soutěži filmového festivalu nejvyšší kategorie v Benátkách byla podle českých kinematografických expertů v případě snímku Nabarvené ptáče velkým úspěchem. Projekce sklidila mnohaminutový potlesk v kině a pozitivní kritiky, po Benátkách navíc snímek čekají další festivaly.
Petr Kotlár, který hraje protagonistu Nabarveného ptáčete, a režisér filmu Václav Marhoul.
Petr Kotlár, který hraje protagonistu Nabarveného ptáčete, a režisér filmu Václav Marhoul. | Foto: ČTK/AP

Ředitelka Státního fondu kinematografie Helena Bezděk Fraňková v sobotu řekla, že Nabarvené ptáče snad prolomilo dlouhá léta, kdy česká kinematografie neprodukovala příliš mezinárodně konkurenceschopné filmy.

"Velké festivaly jsou důležité vždycky z hlediska další práce producentů a režisérů. To, že nějaký film nedostane zrovna cenu, ale ocitne se v hlavní soutěži, je důležité i třeba pro další projekty, které, věřím, že má Václav Marhoul připravené," uvedl v sobotu šéf Národního filmového archivu Michal Bregant.

To, že cenu nedostal, Marhoula určitě neodradí od další práce, protože samotná účast v soutěži je velký úspěch, dodává Bregant.

"Vždycky je potřeba také vidět tu konstelaci - jaká je porota a jaké filmy jsou v soutěži. V Benátkách zazněly hlasy, že předsedkyně poroty by mohla mít pro tenhle druh filmu pochopení, ale porota není většinou o jednom člověku, vždy je to složité vyjednávání," vysvětluje Bregant.

"Bez ohledu na to, že Václav Marhoul nezískal hlavní cenu, pro českou kinematografii i pro film samotný je to pochopitelně velký úspěch, protože dostat se do hlavní soutěže benátského, nebo vůbec áčkového festivalu není samozřejmost. Hlásí se tam tisíce filmů a jury z nich vybere malé množství do hlavní a vedlejších soutěží. Takže vůbec to, že tam s nějakým filmem, který je majoritně český, jsme, je velký úspěch," doplňuje Fraňková.

Připomíná, že Marhoul vyhrál cenu UNICEF, kterou na festivalu udíleli studenti. "Což je vlastně dojemné, že studenti si toho filmu všimli a vyhodnotili ho tímto způsobem," míní. Nabarvené ptáče navíc Benátkami ještě svoji festivalovou cestu neukončilo, naopak začalo. Teď pokračuje do Toronta a poté do Británie.

"Doufáme, že se tímto filmem, o kterém se v Benátkách velmi hovořilo, a kritiky byly pozitivní, od Variety přes Hollywood Reporter po Guardian, konečně podařilo odšpuntovat situaci, kdy jsme neměli zas až tak konkurenceschopné filmy," doufá ředitelka Státního fondu kinematografie.

Již v červenci, kdy byla oznámena účast Nabarveného ptáčete na Benátském filmovém festivalu, měl velkou radost z Marhoulova úspěchu Zdeněk Holý, děkan FAMU, jejíž katedru produkce autor snímku absolvoval v 80. letech minulého století. "Pro českou kinematografii to znamená moc, protože na některém ze tří prestižních festivalů, tedy v Cannes, Benátkách či Berlíně, nebyla česká účast v hlavní soutěži řadu let," řekl tehdy Holý.

"Otevírá to dveře dalším tvůrcům, ukazuje jim to cestu, je to důležitý signál i pro ostatní české filmaře," doplňuje děkan.

Podle programového ředitele karlovarského festivalu Karla Ocha Václav Marhoul dokázal, že i věci, které se zdají nemožné, lze uskutečnit. "Ten zdánlivě nerealizovatelný projekt Nabarveného ptáčete dotáhl až k takhle úspěšnému konci," řekl již dříve Och.

Video: Skarsgård líbal ruku Marhoulovi. V Benátkách se vestoje tleskalo Nabarvenému ptáčeti.

Dlouhé minuty trvající potlesk směřoval po slavnostní projekci na Benátském filmovém festivalu k tvůrcům snímku Nabarvené ptáče. | Video: Ondrej Bojo
 

Právě se děje

před 37 minutami

Evropský parlament odsoudil polský zákaz potratů. Ohrožuje podle něj zdraví žen a povede k tajným interrupcím

Evropský parlament ve čtvrtek odsoudil říjnové rozhodnutí polského ústavního soudu zásadně omezit možnost umělého přerušení těhotenství. Podle europoslanců tento de facto zákaz potratů ohrožuje zdraví polských žen a povede k výraznému rozšíření tajně prováděných a méně bezpečných interrupcí. Omezení je podle evropských zákonodárců dalším důkazem posilování vlivu polských vládnoucích politiků na justici.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Ve věku 63 let po krátké těžké nemoci zemřel prezident Exekutorské komory ČR Vladimír Plášil

Ve věku 63 let po krátké těžké nemoci zemřel prezident Exekutorské komory ČR Vladimír Plášil. V tiskové zprávě to oznámila mluvčí komory Lenka Desatová. Plášil působil od roku 2001 jako soudní exekutor v Praze 7 a v minulosti byl mimo jiné členem Legislativní rady vlády. Byl zakládajícím členem Exekutorské komory ČR a také dlouholetým členem jejího prezidia. V čele komory pak stál od roku 2018.

"Zasadil se o další transparentnost a elektronizaci komory, která za jeho působení významným způsobem zefektivnila svou činnost. Významným způsobem také přispěl k zapojení komory do legislativních procesů a k užší spolupráci s orgány veřejné moci," sdělila Desatová. Za Plášilova působení v prezidiu také podle ní posílila Exekutorská komora ČR svou pozici v Mezinárodní unii soudních exekutorů.

Exekutorská komora České republiky sdružuje soudní exekutory, vykonává jejich samosprávu a dohlíží nad jejich úřední činností. Členství v komoře je pro všechny exekutory ze zákona povinné. Komora sídlí v Praze a má pobočku v Brně.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Na daňového balíčku, který bude projednávat Senát, dál není v koalici shoda. Střet je nešťastný, říká Babiš

V koalici dál není shoda na podobě daňového balíčku, který bude projednávat Senát. Premiér Andrej Babiš (ANO) a vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD) se ve čtvrtek na návrhu daňových změn jako lídři vládních stran nedohodli. V jednání o zvýšení přídavků na děti se posunuli ke shodě. 

Změnu daní po zrušení superhrubé mzdy, postoj k návrhu státního rozpočtu a navýšení přídavků měla ve čtvrtek projednávat koaliční rada. Vládní strany mají rozdílné postoje. Babiš jednání zrušil, místo toho se sešli jen s Hamáčkem.

"Střet ohledně daní je nešťastný," uvedl po jednání premiér. Podle něj původně shoda byla. Do předloženého vládního daňového balíčku Babiš jako poslanec doplnil návrh na zrušení superhrubé mzdy a s daní z příjmu 15 a 23 procent u vysokých výdělků. Hamáček pak také jako poslanec přidal vlastní návrh daní z příjmu 19 a 23 procent a se zvýšením daňové slevy na poplatníka z 24.840 na 30.000 korun.

Zdroj: ČTK
Další zprávy