Hrdinové bez poskvrny už nejsou ani na Netflixu. Seriál líčí tažení proti mafii

Martin Šrajer Martin Šrajer
7. 10. 2021 12:00
Cosa nostra je jednou z nejobávanějších zločineckých organizací na světě. Aktéři dokumentární série Vendeta: Pravda, lži a mafie však pochopili, že strach, který sicilská mafie vzbuzuje, může být také zdrojem peněz a slávy.
Otevřenost, s jakou šéf regionální televize Pino Maniaci (na snímku) mluví o prohřešcích mafiánů, mu zajistila a oblibu po celé Sicílii. Než se jeho veřejný obraz začal rozpadat.
Otevřenost, s jakou šéf regionální televize Pino Maniaci (na snímku) mluví o prohřešcích mafiánů, mu zajistila a oblibu po celé Sicílii. Než se jeho veřejný obraz začal rozpadat. | Foto: Netflix

Sicílie je známá kuchyní, kulturou i historií. Mnohým se však ve spojení s ní jako první vybaví mafie. Cosa nostra už sice do italské politiky a ekonomiky nezasahuje tak tvrdě a nápadně jako po druhé světové válce, na pověst největšího středozemního ostrova má však stále neblahý vliv.

Vedle samotných mafiánů k tomu přispěla populární kultura. Filmy jako Salvatore Giuliano, Sicilský klan, Kmotr nebo První zrádce romantickou optikou nahlížely do světa bezskrupulózních zločinců, kteří oplývají neomezenou mocí a neobyčejným charismatem.

Dokumentární série Vendeta: Pravda, lži a mafie, nyní dostupná na Netflixu, se rovněž točí okolo sicilské mafie. Příběh, který vypráví, však není příliš vznešený. Připomíná spíš frašku než antickou tragédii a místo zděšení vyvolává pobavení a lítost. Ústředními postavami tentokrát nejsou sebevědomí mafiáni. Už první minuty připomínají prokurátory a novináře, kteří odhodlaně vystupovali proti organizovanému zločinu. Mnozí za statečnost zaplatili životem.

Producenti a režiséři projektu Roggero di Maggio s Davidem Gambinem se zaměřili na dvojici výrazných aktérů protimafiánského tažení. S každou další ze šesti zhruba čtyřicetiminutových epizod je ale zřejmější, že hrdinové bez poskvrny existují hlavně ve filmech. Realita bývá spletitější.

Šestnáct let natáčení

Pino Maniaci žije v menším sicilském městě Partinico. Pracuje jako nezávislý novinář a šéf regionální televizní stanice, kterou provozuje s manželkou a dětmi. Otevřenost, s jakou mluví o prohřešcích mafiánů nebo zkorumpovaných státníků, mu zajistila pozornost a oblibu po celé Sicílii.

Soudkyně Silvana Segutová.
Soudkyně Silvana Segutová. | Foto: Netflix

Zakládá si na tom, že říká pravdu, což se projevuje třeba výzvami typu „Vzdej se policii, ty s*áči“, jež ve vysílání adresuje mafiánům. Současně se snaží aktivizovat místní, aby nebyli lhostejní vůči vazbám mezi státní správou a organizovaným zločinem.

Reakce dotčené strany na sebe vzala podobu zapáleného auta, dvou umučených psů, četných výhrůžek smrtí a jednoho pokusu o uškrcení kravatou. Tak alespoň události minulých let prezentuje Maniaci.

Soudkyně Silvana Segutová v minulosti pomohla dostat za mříže nejednoho nebezpečného „kápa“. Později se stala ředitelkou oddělení palermského soudu, jehož posláním je oslabovat mafii zabavováním jejího majetku.

Také Segutová má pověst člověka pevných morálních zásad. První epizoda, která ji představuje v domácím prostředí, nedává důvod pochybovat o upřímnosti jejích záměrů. Ani dokumentaristé ostatně na začátku natáčení, které trvalo od roku 2005 do letošního jara, nevěděli, že Segutová a Maniaci neříkají celou pravdu a nejsou neposkvrněnými bojovníky, za něž se vydávají.

Jejich veřejný obraz se začal rozpadat okolo roku 2013, kdy na ně padlo podezření, že křižácké výpravy proti zločinu zneužívají k vlastnímu obohacení.

Segutová se údajně dopustila korupce, zpronevěry a zneužití moci. Na odhalení těchto skutečností se svou investigativní činnosti podílel i Maniaci. Ten byl vzápětí sám obviněn z vydírání. Usvědčit jej mělo tajně pořízené video pochybné kvality.

Výstřední novinář nahrávku označuje za součást nactiutrhačné kampaně a ze spiknutí proti své osobě podezřívá uznávanou soudkyni. Oběma hrozí až deset let vězení. Vinu ale popírají, dál se odvolávají na své zásluhy ve válce proti mafii a prstem ukazují na druhé.

Všech šest spizod seriálu Vendeta: Pravda, lži a mafie je na Netflixu s českými titulky. | Video: Netflix

Spíš satira

Přestože série začíná portrétem dvou nepřehlédnutelných osobností, hlavní náplní dalších epizod se stává několikaleté, postupně se rozrůstající vyšetřování, které tvůrci zaznamenávali takřka den po dni.

Otázkou je, koho takto zevrubné zpracování dvou v podstatě lokálních kauz osloví. Zejména Maniaciho případ z větší části vyznívá jako malicherný spor několika ukřivděných lidí, v němž nejde o žádné závažné zločiny, ale „jen“ krácení daní a pomstu žárlivého manžela.

Šéf regionální televize Pino Maniaci.
Šéf regionální televize Pino Maniaci. | Foto: Netflix

Když starosta, kterého prý Maniaci na inkriminovaném videu vydíral, při výslechu vášnivě odmítá, že by udržoval nadstandardní vztahy s mafiánem přezdívaným „jednoruký Frank“, sledujeme spíš komunální satiru než soudní drama nebo thriller.

Překřikování u soudu je sice zpočátku divácky atraktivní, postupně se však vzhledem k malému vývoji a snaze prozkoumat každou, třeba i slepou uličku stává lehce ubíjejícím. Záběry ze soudní síně by bývaly mohly být zhuštěny do pár minut, jež shrnou klíčové body.

Odhalení navíc nejdřív oddalují dramatické pauzy, připomínající vteřiny před vyhlášením vítěze v reality show, a poté vše pro jistotu několikrát zopakují různí lidé. Spádu vyprávění to moc neprospívá.

V pozdějších epizodách vycházejí najevo další skutečnosti a dochází k revizi dřívějších informací. Kvůli chaotickému uspořádání a neochotě tvůrců konfrontovat Maniaciho s jeho lživými výroky ale tyto okamžiky, které mohly být dramatickými vrcholy série, vyznívají do prázdna.

Šéf regionální televize Pino Maniaci.
Šéf regionální televize Pino Maniaci. | Foto: Netflix

Využitá příležitost

Ve snaze o nestrannost autoři poskytují dost prostoru oběma ústředním figurám. Maniaciho ani Sagutovou nijak neomezují v jejich stylizaci do rolí nevinných mučedníků. Dokola omílané konspirační úvahy o pečlivě zosnované pomstě ale nemají oporu ve faktech a slouží především k umělému navozování napětí či pocitu důležitosti.

Větší zvědavost nepodněcují ani motivace a soukromí obou rivalů. Ani novinář, ani soudkyně nejsou kdovíjak komplexními postavami. Za jejich upachtěným vzájemným očerňováním a vyhýbáním se zodpovědnosti se neskrývají velká morální dilemata, jen obyčejná vypočítavost a chamtivost.

Ukazuje se, že nejhlasitější bojovníci za spravedlnost svým křikem jen odváděli pozornost od toho, že sami nejednají férově. Využili příležitosti, kterou jim poskytlo morálně zkorumpované prostředí, v němž se díky své inteligenci a bezpáteřnosti obratně pohybovali.

K tomu, abychom toto skeptické, nejen v Česku aktuální sdělení pochopili, ale nepotřebujeme znát tolik nepodstatných detailů jednotlivých soudních jednání, být svědky veškerého handrkování a bezpočtu projevů sebelítosti.

Roggero di Maggio a Davide Gambino pouze kupí fakta. S minimální filmařskou invencí a přílišným zaměřením na marginálie, bez obecnějšího přesahu. Sami si proto ve Vendetě musíme najít nadčasová témata i odpověď na klíčovou otázku, zda absence morálních autorit a postupná ztráta víry ve fair play nepředstavují srovnatelnou hrozbu jako organizovaný zločin.

Vendeta: Pravda, lži a mafie

Režie: Davide Gambino a Roggero di Maggio
Seriál je k vidění na Netflixu.

 

Právě se děje

Další zprávy