Recenze: Za humny je ledový drak. V poslední Hře o trůny lidstvo čelí hrozbě zániku

Emilia Clarkeová jako Daenerys Targaryen a Kit Harington coby Jon Sníh.
Kit Harington jako Jon Sníh.
Kit Harington jako Jon Sníh a Emilia Clarkeová jako Daenerys Targaryen.
Snímek z první epizody závěrečné řady Hry o trůny.
Snímek z první epizody závěrečné řady Hry o trůny.
Foto: HBO
Antonín Tesař
15. 4. 2019 13:45
Uprostřed noci z neděle na pondělí mohli první diváci na stanici HBO a streamovací službě HBO GO vidět dlouho očekávanou první epizodu poslední řady fantasy seriálu Hra o trůny.

Armáda zombies pochoduje na Zimohrad a pomalu se blíží finální epická bitva o to, jestli říše zvaná Západozemí bude patřit mrtvým, nebo živým. Uvnitř spojeneckého tábora pod vedením Daenerys Targaryenové a Jona Sněha se ale objevují nové rozpory.

Rory McCann jako Sandor „Ohař“ Clegane.
Rory McCann jako Sandor „Ohař“ Clegane. | Foto: Helen Sloan/HBO

Autor románové předlohy Hry o trůny George R. R. Martin nedávno v rozhovoru pro americký deník New York Times přirovnal válku s nemrtvými Bílými chodci, ke které se schyluje už od první řady seriálu, k postoji současné civilizace vůči klimatické změně.

Lidé Západozemí jsou podle Martina zaměstnaní intrikováním a více či méně malichernými vzájemnými bitvami o čest a moc, zatímco doslova za humny je ledový drak, který hrozí sfouknout civilizaci jako domek z karet. Právě tento problém bude jedním z ústředních v poslední sezoně seriálu.

Šestá řada sesekala počet dějových linií i postav, často dost brutálním způsobem, na výrazně komornější sestavu. Předposlední sedmá série pak byla plná hořkosladkých setkání hrdinů, kteří se dlouho neviděli a často měli nevyřízené účty.

Velkou část epizod zabíraly dialogy postav, které si vzájemně vyříkávaly minulé křivdy. Většinou ale končily na smířlivou notu, alespoň do doby, než bude zažehnána hrozba ze severu.

Osmá řada prozatím částečně pokračuje v podobném duchu. Do Zimohradu dorazily další postavy zatěžkané minulostí, která jim v některých případech bolestivě vrací úder. Autoři seriálu hned úvodem říkají, že poslední řada zdaleka nebude klást důraz jen na velkolepé bitvy draků s hordami zombies, ale znovu především na silné postavy a jejich vzájemné třenice.

Seriál znovu ukazuje, jak lidské jednání neustále ovlivňují faktory jako tradice, zákony, rodová loajalita, různé představy o spravedlnosti, odpor k cizincům, milostné vztahy nebo prostě a jednoduše sobectví a touha po uznání.

Snímek z první epizody závěrečné řady Hry o trůny.
Snímek z první epizody závěrečné řady Hry o trůny. | Foto: HBO

Namísto strategií, jak čelit armádě Bílých chodců, se řeší, kdo je nejprávoplatnějším králem celého Západozemí, zda může Král severu pokleknout před vůdkyní cizinecké armády, jestli před záchranou lidstva nedat přednost zajištění bezpečí pro vlastní rodinu a kdo komu co neodpustitelného provedl v minulosti.

Zkrátka: představa, že tváří v tvář hrozbě zániku se lidstvo semkne a bude společně bojovat proti společnému nepříteli, je podle Hry o trůny naivní.

V první epizodě nedojde na úmrtí žádné zásadní postavy, na žádný zásadní dějový zvrat ani přelomovou bitvu. Na to všechno je ještě brzy.

Díl spíš pomalu vyostřuje vztahy mezi hrdiny a nastavuje budoucí konflikty. Zároveň nás ujišťuje, že o žádnou z největších atrakcí seriálu nebudeme ochuzeni - dokazuje to i takřka úplně samoúčelná sexuální scéna, kterými sedmá sezona spíš šetřila, ale v dřívějších řadách se objevovaly pravidelně.

Krátká ukázka přibližuje druhou epizodu závěrečné řady Hry o trůny. | Video: HBO

V ukázkách k příští, druhé epizodě zatím nejsou vidět Bílí jezdci, zato se ukazuje, jak na Zimohradu houstne atmosféra a ke slovu se podle všeho dostanou i zbraně.

Evidentně se také schyluje k největší atrakci finále, velkolepé bitvě o Zimohrad, která má překonat všechny dosavadní válečné střety seriálu, včetně Bitvy bastardů ze závěru šesté řady.

Tvůrci se při inscenování boje o Zimohrad inspirovali bitvou o Helmův žleb z prostřední části filmové trilogie Pán prstenů, ale jejich válečná operace má prý být ještě monumentálnější.

Pokud je to pravda, Hra o trůny skončí v tak velkém stylu, o jakém by mohly snít i mnohé velkorozpočtové hollywoodské filmy.

Rozhovor DVtv s kritičkou Jindřiškou Bláhovou o finále Hry o trůny

Seriál má svoje propady a vrcholy, teď je očekávání vysoko, v sedmé sezóně to zase začalo být zajímavé, míní redaktorka Respektu Jindřiška Bláhová. | Video: Martin Veselovský
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 19 minutami

Dálnice D11 z Hradce do Jaroměře se autům otevře 17. prosince

Dokončovaný úsek dálnice D11 z Hradce Králové do Jaroměře se motoristům otevře 17. prosince. Stát bude 4,1 miliardy korun bez DPH. Jde o největší současnou stavbou na území Královéhradeckého kraje, řekl ředitel Ředitelství silnic a dálnic Radek Mátl. Na úseku u Smiřic se v sobotu konal den otevřených dveří.

"Za necelé tři měsíce po dálnici budou jezdit auta. Diskutujeme dnes s lidmi přípravy silnic. Je to samozřejmě trochu sebeprezentace, ale chceme ukázat, že příprava a stavba dálnice není jednoduchá," řekl Mátl.

Stavba je rozdělena na dva úseky z Hradce Králové do Smiřic a ze Smiřic do Jaroměře. Stavba trasy do Jaroměře začala v dubnu 2019, z Hradce do Smiřic se buduje od února 2019.

"My jsme dokonce zrychlili, stavba se měla otevírat až v příštím roce během průběhu léta, podařilo se nám se zhotovitelem vyjednat zkrácení lhůty o osm měsíců. Příprava dálnice trvá daleko déle, to jsou někdy i desítky let," řekl Mátl. Šest až deset let příprava podle Mátla zabere vždycky.

D11 z Prahy do Hradce Králové a na státní hranici s Polskem začal stát budovat v roce 1978 a od roku 2017 dálnice končí v Hradci Králové. Z plánovaných 154 kilometrů dálnice se jezdí zhruba po 91 km. Stavba z Hradce do Jaroměře navazuje na úsek dálnice z Hradce Králové, měří 22,4 kilometru. Vede podél současné silnice první třídy na Jaroměř a Náchod. Za Jaroměří se napojí na silnici I/37.

Zdroj: ČTK
před 49 minutami

Vyhlaste klimatickou nouzi, žádá německý aktivista. Už 27 dní drží hladovku, nyní přestal pít

Klimatický aktivista Henning Jeschke, který od 30. srpna drží v Berlíně hladovku, dnes přestal přijímat tekutiny. Pít dnes přestala také Lea Bonaseraová, která začala držet hladovku tento týden. Dvojice protestní akci vystupňovala poté, co sociálnědemokratický kandidát na kancléře Olaf Scholz nevyslyšel jejich ultimátum a veřejně neprohlásil, že v Německu panuje stav klimatické nouze. Scholz oběma přislíbil, že se s nimi sejde až po volbách.

Hladovkáři původně žádali, aby se s nimi do čtvrtka sešla trojice kancléřských kandidátů. Těmi jsou vedle Scholze konzervativec Armin Laschet a Annalena Baerbocková ze strany Zelených. Trojice původně oznámila, že s aktivisty bude jednat po volbách. Později organizátoři protestu uvedli, že Baerbocková ve čtvrtek tábor hladovkářů na louce u Sprévy nedaleko sídla parlamentu a kancléřství navštívila a s mladými lidmi hovořila.

Ve čtvrtek aktivisté vyhlásili nové ultimátum, které se týkalo jen Scholze, protože Laschet podle nich zcela zklamal. Sociálnědemokratický kancléřský kandidát výzvu k veřejnému prohlášení o klimatické nouzi nesplnil, Jeschkeho a Bonaseraovou nicméně vyzval, aby hladovku ukončili. Opětovně slíbil, že společné setkání se může uskutečnit po volbách.

"Scholzovi přes rty ani jednou nepřešel výraz ´klimatická nouze´," řekl na videu zveřejněném na Twitteru 21letý Jeschke, když oznamoval, že přestává přijímat tekutiny.

Hladovku původně zahájilo 30. srpna sedm aktivistů, šest z nich ale začalo postupně opět jíst. Tento týden se k Jeschkeovi, který odmítá potravu jako poslední z původní skupiny, přidala 24letá Bonaseraová. Dnes oba přestali také pít.

Zdroj: ČTK
Další zprávy