Hon na člověka v mrazivé pustině. Švédové natočili první film pro Netflix

Martin Šrajer Martin Šrajer
18. 2. 2021 10:13
Z první spolupráce Netflixu a Švédska vzešel film Červená tečka, ve kterém se snaha vyřešit partnerskou krizi mění v boj o život. Thriller o pomstě a přežití ale švédské kinematografii nedělá nejlepší reklamu.

Na začátku 90. let minulého století ve Stockholmu a Uppsale řádil sériový vrah vybavený puškou s laserovým zaměřovačem. "Laserový muž" postupně zastřelil 11 lidí, kteří se v jeho očích provinili jinou barvou kůže. Znepokojivých asociací, jež kvůli tomu v zemi dodnes vyvolává červený laserový paprsek, nyní využil režisér a scenárista Alain Darborg. Právě on dostal příležitost natočit pro Netflix vůbec první švédský film.

Nepřekvapí proto, že Červená tečka připomíná produkt uzpůsobený globálnímu trhu, který si zároveň snaží uchovat lokální specifika a představit je jak zahraničním divákům, tak filmařům hledajícím například vhodné natáčecí lokace. Kromě titulní laserové tečky snímek pojí se Švédskem téma rasové nesnášenlivosti vůči potomkům přistěhovalců, zasněžená krajina nebo blízkost ke kriminálnímu žánru, po světě proslavenému skandinávskými detektivkami.

Od prvního záběru, v němž ze sebe promrzlý a zakrvácený muž z posledních sil vysouká větu "Ona za to nemohla", je zjevné, že v této variaci na příběhy o přežití v divočině bude právě zima hrát zásadní roli.

Klasické americké filmy o městských hrdinech bojujících s přírodou a "přírodními lidmi", tedy například Vysvobození z roku 1972 nebo o pět let mladší horor Hory mají oči, se odehrávaly v Appalačském pohoří, potažmo uprostřed pouště. V Červené tečce logicky nemůže chybět sníh.

Po prologu, zřetelně dávajícím najevo, že poteče krev, se děj vrací do vzdálenější minulosti. David, kterého jsme viděli na pokraji smrti, ještě překypuje životem a září štěstím. Úspěšně odpromoval s titulem inženýr a slibně se vyvíjí také jeho vztah se studentkou medicíny Nadjou, kterou požádal o ruku.

Po dalším skoku v čase, tentokrát o rok a půl dopředu, vychází najevo, že idylka netrvala dlouho. Partneři jsou rozhádaní a navzájem si lezou na nervy.

Film Červená tečka je na Netflixu s českými titulky. | Video: Netflix

David je pohlcen prací a hraním videoher. Přesto manželčinu nespokojenost bere v potaz a ve snaze zachránit hroutící se vztah naplánuje romantický výlet do hor. Radost z výpravy za polární září ale už na benzinové pumpě zkalí dvojice místních, jejichž pohledy jsou stejně zlověstné jako uříznutá sobí hlava na korbě jejich pick-upu.

David s Nadjou se nevlídným přivítáním ani jeho následnou dohrou v podobě rasistického nápisu na autě nenechají odradit. Nazouvají běžky a míří do ledové pustiny daleko od civilizace.

Anastasios Soulis jako David.
Anastasios Soulis jako David. | Foto: Netflix

Hned během první noci ve stanu, krátce poté, co Nadja partnerovi oznámí, že je těhotná, pár ale vyruší zbloudilá červená tečka, která jako by se nemohla rozhodnout, kdo z nich bude prvním živým terčem. Když jejich pes vyběhne do tmy a ozve se výstřel, mladé dvojici dochází, že nejde o nejapnou dětskou hru, ale někdo je opravdu chce zabít. Nezbývá jim, než se bleskově adaptovat na roli lovné zvěře a zkusit přežít. Navzdory drsnému mrazu, prolamujícímu se ledu a pastem na medvědy.

Červená tečka se z větší části odvíjí tak, jak od podobných filmů očekáváme. Tuctoví hrdinové čelí neznámému, zdánlivě iracionálnímu zlu. Hodně trpí, ale zároveň se zdají odolnější než běžní smrtelníci. Teror je prokládán krátkými pauzami na zahřátí, zašití ran a prodiskutování otázky rodičovství. V kontextu žánru není příliš invenční ani dokumentárně roztřesená kamera nebo střih dezorientovaný stejně jako postavy ztrácející se v bílé tmě.

Překvapí nanejvýš výchozí rozvržení rolí. Nadja je silnější, nebojí se agresivních venkovanů ani přímé akce a obvykle zachraňuje bojácnějšího Davida. V rámci skandinávské filmové, televizní a literární tvorby - s hrdinkami jako Saga Norén nebo Lisbeth Salander - ovšem její větší odvaha a akčnost až tak nepřekvapují.

Nadmíru jednoznačný a přímočarý mix hororu s thrillerem ovšem v poslední třetině radikálně mění směr. Zdlouhavé flashbacky připravují již tak málo napínavé vyprávění o zbytky tajemství a odhalují, proč chce Davida s Nadjou někdo zabít. Z filmu o přežití se stává snímek o pomstě servírované za studena a divák je nucen přehodnotit postoj k postavám.

Anastasios Soulis jako David a Nanna Blondellová v roli Nadji.
Anastasios Soulis jako David a Nanna Blondellová v roli Nadji. | Foto: Netflix

Dějový zvrat sice celek zachraňuje před zaměnitelností, působí ale jako scenáristická schválnost. Nemá oporu v ničem, co jsme dosud viděli a slyšeli. Větší část filmu byla čitelná a postrádala ambivalenci ve vykreslení hrdinů.

Nejde tak o výsledek důmyslné hry s divákem, jakou nedávno předvedl například jihokorejský Parazit, ale o neohrabanou snahu "vylepšit" prostý příběh násilně naroubovaným sociálním přesahem a psychologickou hloubkou.

Ozvláštnění známého schématu nedokáže zpětně zachránit nenápaditou první hodinu, se kterou šokující odkrytí karet není nápadněji provázané. Množství slibných motivů, ať jde o rodičovství, nebo rasismus, zůstává ležet ladem. Odhalení navíc předpokládá větší zájem o postavy, než jaký snímek dokáže vzbudit. Vykonstruovaný závěr kvůli tomu namísto překvapení a silnějších emocí vzbuzuje především otázku, proč bychom se dalších dvacet minut měli dívat.

Na Červené tečce je nakonec nejpozoruhodnější míšení globálně osvědčených žánrových konvencí, které film snáz "prodají" ve světě, s lokálními prvky typu nádherné švédské přírody. Alespoň z tohoto hlediska by výrobek mohl splnit účel.

Netflix nicméně v únoru do videotéky přidal desítky starších švédských filmů včetně nestárnoucích němých klasik od slavných režisérů jako Victora Sjöströma nebo Mauritze Stillera. Přes svou letitost dělají kinematografii severského státu o poznání lepší reklamu než Červená tečka.

Červená tečka

Scénář a režie: Alain Darborg
Film je k vidění na Netflixu.

 

Právě se děje

před 32 minutami

Krize v letectví trvá, letiště odbavilo ve čtvrtletí o 90 procent méně pasažérů

Letecká doprava je kvůli pandemii koronaviru nadále v hluboké krizi. Na pražském ruzyňském letišti odbavili během prvního čtvrtletí téměř 251 000 cestujících, což je meziročně o 90 procent méně. Krize změnila i vytížení jednotlivých destinací, nejoblíbenější byla Dubaj, uvedla mluvčí Letiště Praha Kateřina Pavlíková. V následujících týdnech by se situace měla postupně mírně zlepšovat, někteří dopravci plánují obnovení spojů.

Koronavirová krize v Česku naplno vypukla loni v březnu. Meziroční 90procentní pokles v prvním čtvrtletí je tak z velké částí ještě v porovnání s předkrizovým stavem. Krize výrazně proměnila i vytížení jednotlivých destinací. Zatímco loni cestující z Prahy nejčastěji mířili do Londýna nebo Moskvy, nyní byla nejoblíbenější destinací Dubaj. Následoval Amsterdam a egyptská Hurgada. Letiště během letošního čtvrtletí odbavilo celkem 6943 letů.

Zdroj: ČTK
před 36 minutami

GIBS obvinila jihočeského policistu ze zabití muže

Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) obvinila jihočeského policistu ze zabití muže při zásahu na Jindřichohradecku. Tragická událost se stala loni v srpnu v chatové oblasti. Podle závěrů inspekce policista do muže po prvním zásahu zbytečně ještě následně dvakrát vystřelil. Na výsledek vyšetřování upozornil deník Právo, GIBS o tom ve středu informovala v tiskové zprávě.

Stíhanému, který zatím není postaven mimo službu, hrozí až desetileté vězení. Policisté loni zasahovali v chatové oblasti Smržov na Jindřichohradecku proti agresivnímu muži. Podle inspekce byl pod vlivem alkoholu a demoloval vybavení

Zdroj: ČTK
před 39 minutami

Soud zprostil otce a exmanželku Radka Březiny obžaloby z praní špinavých peněz

Okresní soud ve Zlíně ve středu zprostil otce a exmanželku Radka Březiny, organizátora rozsáhlých obchodů s nezdaněným lihem, obžaloby z takzvaného praní špinavých peněz. Za legalizaci výnosů z trestné činnosti hrozily Vladimíru Březinovi a Stanislavě Březinové tři roky až osm let vězení. Vinu oba popírali, k středečnímu vyhlášení rozsudku nepřišli. Zprošťující rozsudek vynesl v případu prvoinstanční soud už podruhé.

Státní zástupce Radek Bartoš navrhoval v kauze nepodmíněné tresty. Pro devětašedesátiletého Vladimíra Březinu žádal vězení okolo 5,5 roku, pro sedmačtyřicetiletou Stanislavu Březinovou pod 5,5 roku, tedy polovinou trestní sazby. Obhájci obžalovaných požadovali pro své klienty zproštění obžaloby. Podle rozhodnutí trestního senátu s předsedou Pavlem Houdkem není skutek označený v žalobním návrhu trestným činem

Zdroj: ČTK
Další zprávy