reklama
 
 

Recenze: V napínavém seriálu Julia Robertsová prožívá svůj televizní Případ Pelikán

29. 11. 2018 16:00
Uprostřed obrazovky se blyští koruna palmy. Náhle kolem propluje obří zlatá rybka. Kamera se pohybuje jemně, ale už je jasné, že palmy představují jen dekoraci v akváriu, které stojí vedle pracovního stolu. Za ním si žena nervózně rovná tužku tak, aby ve správném úhlu lícovala s ostatními předměty na pracovní desce.

Tou ženou je Julia Robertsová, která ve svých jedenapadesáti letech právě zažívá televizní debut. A ten dlouhý plynulý a tajemný záběr, kterým začíná seriál Homecoming, jako by do televize vůbec nepatřil. Alespoň ne té klasické.

Naopak plně náleží do současné moderní, progresivní a vynalézavé televizní tvorby - však také Homecoming pro internetovou platformu Amazon Prime Video režíroval Sam Esmail, který si udělal jméno stylovým seriálem Mr. Robot.

Začátek jeho nového projektu, podbarvený působivými smyčci, připomíná něco klasického. Takovými záběry a s podobnou hudbou své thrillery začínal Alfred Hitchcock. Rozhodně to není poslední moment, kdy si divák Homecomingu na mistra napětí vzpomene.

Zařízení pro válečné veterány, po němž se seriál jmenuje, je podivným místem. Divák netuší proč, ale právě podmanivý styl, jímž je Homecoming natočen, neustále dává tušit, že tu něco nehraje. V jednu chvíli se na scéně objeví obrovský pelikán a hned je zřejmé, že nepůjde jen o dekoraci floridského letoviska, kde se vše odehrává.

Jako by šlo o vtípek tvůrců, odkaz na film Případ Pelikán v režii Alana Pakuly, v němž Robertsová excelovala roku 1993. Neboť právě této její roli, případně hrdince z filmu Erin Brockovich od Stevena Soderbergha, se podobá její nynější seriálová protagonistka.

Robertsová se stará o zařízení, které má vojákům ulehčit návrat do běžného života. Od první chvíle nepůsobí jako kvalifikovaná psycholožka, spíše jako žena, která by občas sama potřebovala odbornou pomoc. A tím podivnosti jen začínají.

Postupně se ukazuje, že tento vládní projekt nemá tak bohulibé záměry, jak si vojáci i naivní Heidi Bergmanová, kterou Robertsová hraje, myslí. Střet jednotlivce se systémem v této napínavé hře na kočku a myš bude v popředí po celou dobu.

Homecoming je sevřenou minisérii, která nepotřebuje přídavek. | Video: Amazon Prime Video |  02:03

Seriál Homecoming vznikl podle populárního podcastu, ale nepřipomíná rozhlasovou hru. Režisér Esmail diváky bravurně vodí mezi scénami ze současnosti, kdy Bergmanová působí v zařízení Homecoming, a blízkou budoucností, v níž hrdinka pracuje coby servírka. Z jasných barev a širokého filmového formátu se obraz zužuje do klaustrofobního čtverce a do světa, který je jen bledým odleskem barevně syté minulosti.

Až mnohem později, takřka v závěru, se diváci dozvědí, že nešlo jen o způsob, jak vizuálně odlišit dvě časově roviny. Přesto tento trik odhaluje jeden z režisérových drobných sklonů ke stylové manýře. Po většinu času však ambiciózní pojetí slouží sevřenému příběhu, v němž Robertsová takřka nemizí z obrazovky a svou nejistou, téměř nenalíčenou tváří přitahuje diváky coby ta nejobyčejnější žena pod sluncem. Právě takovým hrdinům se ve filmech Alfreda Hitchcocka stávaly ty nejzvláštnější věci.

Homecoming neskáče jen mezi minulostí a současností, formou jako by také zkoušel smířit až staromilskou režii s moderním vyprávěním. Od hitchcockovských narážek plynule přechází ke scénám, které jako by vypadly ze seriálu Perníkový táta. Nabízí precizní obrazové montáže i napínavé hry, kdy se postavy pohybují komplikovanou architekturou stejného prostředí, aniž by věděly o přítomnosti kohosi druhého. Také jsou tu ale jemné, intimní chvilky. A v pozadí neustále přítomná paranoia.

Ten úvodní pelikán vlastně hraje roli slavného románového revolveru, který když se v díle objeví, je jasné, že bude později použit. Z tohoto "revolveru" se vystřelí nejméně dvakrát, a jde o jeden z mnoha detailů, kterými si Homecoming pohrává s diváky i protagonisty.

Ačkoli nakonec nepřinese tak uspokojivé finále, jaké možná předjímal prvotní dojem, Homecoming působivě hovoří o paměti, moci, vině a trestu. O jedincích lapených ve spárech struktur, jejichž působení nemohou prolomit.

Škoda, že emočně seriál vyvrcholí poněkud předčasně. Závěrečné doznívání, byť nejspíš záměrně pozvolné, už nemá takovou sílu. A dvojnásobná škoda té úplně finální scény, která vyvolává více otázek než odpovědí a jejíž jedinou funkcí je naznačit, že pokračování bude.

Lze se na něj těšit, přesto jde o jedno z děl, které přídavek nepotřebují. Homecoming je sevřenou minisérii, kterou si Amazon říká o pozornost ve všech nadcházejících udělováních televizních cen.

autor: Tomáš Stejskal | 29. 11. 2018 16:00

Související

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama