Wellington - Producenti dvoudílné filmové adaptace Tolkienova Hobita oznámili data premiér a názvy obou částí. Dlouho očekávaný a několikrát odkládaný projekt, jehož děj předchází Pánovi prstenů, začal režisér Peter Jackson natáčet v březnu na Novém Zélandu.
Když dali Warner Bros. loni na podzim filmu zelenou, řekli, že dvojfilm se má dostat do kin na konci roku 2012, resp. 2013. Nyní studio upřesnilo, že první díl přijde do kin 14. prosince 2012 pod názvem The Hobbit: An Unexpected Journey (Hobit: Nečekaná výprava) a druhý 13. prosince 2013 s titulem The Hobbit: There and Back Again (Hobit: Tam a zase zpátky). Názvy částečně kombinují titul předlohy - The Hobbit, or There and Back Again (česky Hobit aneb Cesta tam a zase zpátky).
Dvojfilm se natáčí ve studiích Stone Street Studios ve Wellingtonu a v exteriérech Nového Zélandu, jehož krajinu si už většina fanoušků spojuje se Středozemí. Jak je dnes u vícedílných výpravných děl obvyklé, oba díly vznikají najednou.
Zpočátku se zdálo se, že po megaúspěšném Pánovi prstenů bude Hobit bezproblémový a výdělečný projekt. Místo toho však přišla řada komplikací a táhnoucích se odkladů, které postupně ochladily nadšení fanoušků. Nejprve byly hlavním důvodem průtahů finanční problémy koprodukčního studia MGM; poté bylo ve hře bylo i to, že se kvůli sporům s odbory nebude točit na Zélandu.
Jackson tak nyní nevynechává příležitost, aby se s fanoušky podělil o to, jak probíhají práce. Zveřejnil už desetiminutové video, kde se prochází studiem se starými, "lotrovskými" i nově postavenými dekoracemi, rozmlouvá s kostyméry a maskéry.
Poté informoval, že hodlá natáčet nejen ve 3D, což se vědělo již poměrně dlouho, ale také rychlostí 48 okének za vteřinu. Tím se počet framů zdvojnásobí oproti dosavadnímu standardu, jenž se ujal v pozdních 20. letech minulého století. Obraz tak bude ve výsledku mnohem plynulejší a hladší.
Pokud se tak stane, bude spolu s Jamesem Cameronem, který tímto postupem hodlá natáčet pokračování Avatara, jedním z technických průkopníků nové vizuální kvality filmů. Navíc bude pravděpodobně Hobit v kinech dříve než Avatar 2. Není známo, o kolik by se tím prodražily původně zvažované náklady 500 milionů dolarů za oba díly.
Zatím naposledy Jackson oznámil, že Stephen Fry si zahraje starostu jezerního města Esgaroth, jeho sluhu Alfrida ztvární Ryan Gage a že Conan Stevens, který měří 213 centimetrů, dostal roli skřeta Azoga.
Jak rostly problémy, bylo čím dál míň jasné i to, zda se do Hobita vrátí hvězdy Pána prstenů - přičemž účast ikonických tváří, které projekty tohoto typu propojují, je pro úspěch klíčová. Jednou z mála jistot byl návrat Andyho Serkise do úlohy Gluma, respektive hobita Smeagola.
Ian Holm ale rozhodně nemohl hrát mladého hobita Bilbo Pytlíka, protože je mu již 79 let. Na tuto roli probíhal rozsáhlý konkurz a točilo se kolem něj mnoho spekulací. Pak producenti bez většího humbuku oznámili, že postava připadla britskému herci Martinu Freemanovi známému ze seriálu Kancl, filmové Lásky nebeské či adaptace sci-fi klasiky Stopařův průvodce po galaxii.
S dalšími zprávami z natáčení postupně vychází najevo, že nakonec by se k Tolkienovi měla vrátit takřka všechna velká jména z Pána prstenů: Orlando Bloom, Elijah Wood, Hugo Weaving, Kate Blanchettová i oba hlavní čarodějové. Těsně před natáčením producenti jako hlavní trumf řekli, že Ian McKellen znovu hraje Gandalfa, nejnovější informace o datech premiér bez bližší podrobností jmenuje i Christophera Lee coby Sarumana.
Tím se zároveň opět potvrzuje, že adaptace bude obsahovat motivy z dalších Tolkienových knih, Silmarillionu nebo Nedokončených příběhů. Většinou se postavy zmíněných herců přímo v Hobitovi nevyskytují, nebo je tu o nich jen zmínka. Není však jasné, zda se dějem jen mihnou a jejich účast má spíš marketingový charakter, nebo budou opravdu zakomponovány do příběhu.
