Praha - Loňský první díl filmové trilogie Hobit byl přijat značně rozporuplně jak na úrovni kritiků, tak i fanoušků. Stejně nejednoznačně byl úspěšný komerčně. Vydělal sice velmi slušnou sumu přesahující miliardu dolarů, bylo to však jistě méně, než producenti očekávali.
Svým způsobem tato nejednoznačnost čistí ovzduší a Šmakova dračí poušť přichází nezatížena řadou nenaplnitelných očekávání. Jak tedy dopadla podle prvních reakcí?
Opět rozporuplně, opět se střídá spokojenost se zklamáním ve velmi podobném poměru, jak naznačuje dosavadních (ač stoupajících) 64 % na metakritickém serveru Rottentomatoes.com. Začněme však pozitivně. The Hollywood Reporter tvrdí, že je takřka vše v prostředním dílu chystané trilogie lepší než minule. Recenzent Todd McCarthy píše, že na rozdíl od osobní exhibice minulého dílu tentokrát režisér Peter Jackson přináší vytoužené drama. Stále mu ovšem chybí větší napětí, protože nesmrtelnost elfů a až na výjimky trvající nepřemožitelnost trpaslíků nepřipouštějí možnost, aby se některému z hrdinů něco stalo. Ovšem na to už jsme si podle něj u Jacksona mohli zvyknout.
Za „podobně masivní, ale tentokrát účelné dílo" označuje Šmakovu dračí poušť recenzent Variety Justin Chang. Dějově je prostřední díl o tolik zajímavější, že nevadí, že Jackson k němu přistupuje opět úplně stejně a poněkud nepřekvapivě. Chang si stěžuje, že „oproti prstenové trilogii je emocionální dopad na diváka minimální", což byla i jedna z nejčastějších výtek u minulého Hobita. Nejvíc chválí postavu Bilba ztvárněného Martinem Freemanem a Jacksonovu schopnost velmi vkusně, přesto zřetelně vložit rostoucí moc Prstenu, což byl motiv v předloze okrajový. Jinak označuje hobití dvojku za přesně tak zábavný blockbuster, jak asi jeho fanoušci očekávají.
Kurt Osenlund z The Slant Magazine už se k nadprůměrnému hodnocení neuchýlil. Ve své recenzi především srovnává Tolkienovy záměry s jejich Jacksonovými výklady, popřípadě porovnává hobití a prstenovou trilogii. Z obou střetů odchází podle Osenlunda Hobit poražen. Především kvůli absenci osobních motivů a zajímavých intimních dilemat jednotlivých charakterů, jež Jackson dříve ovládal, ale podle Osenlunda „je překvapivé, když se Šmakově dračí poušti jednou za čas podaří k těmto okamžikům alespoň přiblížit".
Robbie Collin z The Telegraph to vidí podobně. „Rok po Nečekané cestě tu máme Nečekanou odbočku," otevírá svůj text, v němž druhému dílu vytýká, že je zbytečně natahován stejně jako minulý. Stále nevěří správnosti rozhodnutí natočit téměř devítihodinovou trilogii podle necelých tří stovek stran dětské knížky, „zvlášť když režisér, spíš než že by adaptoval Tolkiena, tvoří prequel své prstenové trilogie." Tón snímku označuje za stoprocentně jacksonovský, což nemíní zrovna v dobrém. Vyzdvihuje však několik povedených scén, třeba úprk trpaslíků v prázdných sudech. Podotýká, že se příliš nevyznal v závěrečném střetnutí s drakem Šmakem, během nějž se prý trpaslíci chovají podivně nelogicky.
The Playlist by dal druhému Hobitovi nový podtitul, konkrétně „Další honění se za pokladem, co pro trpaslíky asi něco znamená, anebo taky znamená něco jiného". Hobit je pro něj dynamická, ale poněkud bezobsažná zábava, která nedosahuje kvalit předchůdců a je plná epizodických odboček, z nichž některé slouží vyloženě k výplni děje. Přirovnává svůj zážitek k jízdě na horské dráze v lunaparku.
Zakončeme ale pozitivnější recenzí, třeba tou magazínu Empire. Nick de Semlyen uděluje Hobitovi jako jeden z mála recenzentů plný počet a označuje ho za velký krok vpřed oproti nijaké Neočekávané cestě. Doslova píše, že „Středozem má zpět své mojo". De Semlyen nijak nezpochybňuje výše zmíněné výtky, jen se nad ně povznáší a užívá si Šmakovu dračí poušť přesně tak, jak si ji Perez neužil - jako mainstreamovou horskou dráhu. Možná je právě to klíč ke spokojenosti s Jacksonovou adaptací.
Co z dosavadních kritických reakcí vyplývá? Hobit rozděluje, stejně jako rozděloval minule. A zdá se, že pokud jste si Neočekávanou cestu užili, máte téměř jistotu, že budete spokojeni i nyní. Pokud jste měli dílčí připomínky, zbývá naděje na jejich nápravu. A pokud vás Jacksonův návrat do Středozemě nezaujal? Pak pro vás nejspíš zůstanou její dveře zavřeny i tentokrát. Přesvědčit se o tom můžete snadno, už od čtvrtka 12. prosince v osmi různých verzích od klasického 2D i 3D přes IMAX po kontroverzní vysokofrekvenční promítání a 4DX.
