Los Angeles - Komedie s mluvící minipejsky Beverly Hills Chihuahua přilákala o víkendu do kina nejvíceAmeričanů. Výhodu měla v tom, že je inzerována jako rodinný film.
Tržby 29 milionů dolarů jí dávají o něco lepší start než měl podobně koncipovaný kocour Garfield (21, 7 mil.) a takřka na digitální chlup stejný jako první díl Dr. Dolittlea (29 mil), ale horší než Chipmunkové (44, 3 mil.) a zřejmě nepřekonatelný první díl Scoobyho-Doo (54 mil.).
Investovat do hraných filmů s legračními (polo)animovanými zvířátky se tedy z krátkodobého hlediska vyplatí. V případě Čivav z Beverly Hills se ovšem studio Disney vystavilo nebezpečí ztráty pověsti. Upoutávky na film působily natolik bizarně, že se očekával film „tak špatný, až bude dobrý".
První reakce obyčejných diváků ale hovoří jen o zklamání a v recenzích se lze dočíst věty jako „Čivavy z Beverly Hills se přiblíží, ale nikdy nedosáhnou skutečně spektakulární úrovně absurdity" - jak napsal Nathan Lee z New York Times.
Čtěte více: Čivavy z Beverly Hills přestanou být mazlíčky
Kyle Smith z New York Post popisuje údajně jedinou zajímavou scénu, v níž radikální mexické čivavy odmítají být domácími mazlíčky - „jako by ji natočil čtyřnohý černošský aktivista Spike Lee".
Podle Adama Greena z Detroit News „sice Čivavy nesignalizují kulturní apokalypsu, ale je to bohužel ta nejlepší věc, kterou o nich lze říct".
Recenzentská databáze Rottentomatoes na počest čivav zveřejnila rovněž žebříček nejoblíbenějších filmů Paris Hiltonové, nejslavnější majitelky exemplářů tohoto plemene.
Na druhé místo víkendového žebříčku severoamerických kin klesnul z minula paranoidní thriller Oko dravce, který o víkendu utržil 17, 7 milionu a celkově má doma sumu 54, 6 milionu. Osmdesátimilionový rozpočet se z kin v USA nevrátí, a snímek se tak asi nestane fenoménem „éry mobilů", díky nimž vás „oni" můžou kdykoli sledovat.
Čtěte více: Big Mother vás sleduje, milý Jerry a milá Rachel
Na třetí příčku se dostala další novinka Nick and Norah's Infinite Playlist (Nekonečný playlist Nicka a Nory), snímek dvaatřicetiletého režiséra Peta Solletta, jenž se specializuje na inteligentní filmy o mládeži.
Průměrných 12 milionů dolarů na tržbách přitom zdaleka nevyjadřuje všeobecnou spokojenost, s jakou film přijali recenzenti i běžní diváci.
Hlavní představitelé Michael Cera (Superbad, Juno) a Kat Denningsová (seriál Pohotovost, Domácí mazlíček) jsou dva outsideři, kteří se náhodně dají dohromady na jedné party, protože se cítí trapně sami, a prožijí spolu dlouhou noc.
Jejich příběh působí podle ohlasů nesmírně roztomile i obyčejně, recenzenti chválí i výborný soundtrack (We Are Scientists, Modest Mouse, Devendra Banhart, Wampire Weekend) a také to, s jakou elegancí se tomuto nenápadnému snímku podařilo být poctou klasické pamětnické komedii z 30. let a přesazuje její děj do doby iTunes, MySpace a YouTube.
Neshody panují pouze okolo toho, zda je využití digitální kamery ku prospěchu poetice filmu, či nikoli. Film se k nám podle předběžných plánů dostane až příští rok v březnu.
Na čtvrtém místě se drží s číslem 7, 36 milionu strašlivě ušlechtilý kýč s Richardem Gerem a Diane Laneovou nazvaný Noci v Rodanthe. Čeští diváci a divačky ho nebudou ušetřeni na konci října ani v našich kinech.
Až pátý skončil s pěti miliony o premiérovém víkendu western Appaloosa, druhý režijní počin uznávaného herce Eda Harrise. Ten sám ztvárnil jednu z hlavních rolí a kromě sebe obsadil podobně ošlehané tváře: Jeremyho Ironse, Vigga Mortensena, Lanceho Henriksena či Timothyho Spalla.
Rozpočet snímku je sice pouhých 20 milionů, ale podle dosavadních ohlasů jde o mimořádně poctivé řemeslo ve starém dobrém lakonickém macho stylu. Kritik Tom Long z Detroit News nicméně zapochyboval, zda postavy přece jen nepůsobí v tradičním prostředí příliš moderně.
John Beifuss z Commercial Appeal napsal, že film by „mohl být popsán jako rutinní western, ovšem v roce 2008 na potěšení z dobře udělaného westernu není nic rutinního".
Thriller Lakeview Terrace o rasismu naruby a černá komedie Burn After Reading (Po přečtení spalte) o zaměstnancích fitness centra, kteří se dostanou do křížku s FBI, jsou v žebříku už víc týdnů; momentálně na šestém a sedmém místě s tržbami okolo 4 milionů dolarů.
Za nimi je z minula náboženský kýč Fireproof (Ohnivzdorný) o krizi v manželství věřícího hasiče.
Ostatní novinky se nacházejí až dole v TOP 10. Mediálně propíraný film a ambiciózní Blindness (Slepota), vůči němuž protestovali před kiny a zřejmě vlastními těly zabraňovali vstupu členové Americké federace nevidomých, skončil se 2 miliony až dvanáctý.
Čtěte více: Asociace nevidomých chystá protesty proti filmu Slepota
I v případě nové parodie Davida Zuckera (trilogie Bláznivých střel a třetí a čtvrtý díl Scary Movie) jde o finanční průšvih: se startovní sumou 3, 8 milionu dolarů se dvacetimilionový rozpočet nedá ani výhledově pokrýt.
Zucker si zřejmě vybral špatný terč v nesprávně době, a hlavně se mu film příliš nepovedl. An Američan Carol (Americká koleda) má parodovat kontroverzního dokumentaristu Michaela Moorea v postavě protivného anti-americky naladěného levičáka Michaela Malona, jemuž se zjeví duchové amerických státníků a on se stane hrdým patriotem.
Těžko říct, zda je to tím, že většina amerických recenzentů jsou liberálové, ale film u nich propadl. Jeden z uživatelů filmové databáze IMDb.com také provokativně nadnesl: „Dobrá komedie vychází z toho, že je výzvou vůči panujícímu statu quo, a to opravdu nesedí k tomu, že film kope za republikány. Vyzývám kohokoli z vás, aby jmenoval jediného dobrého pravicového komika."
O tom, že v Americe u veřejnosti lépe uspějí komici liberálního smýšlení, vypovídá dokument Religulous, který natočil režisér Borata Lary Charles, s televizním komikem a moderátorem Billem Maherem. 3, 5 milionu dolarů za víkend je na dokument s pouhým tisícem kopií slušný výsledek.
Religulous (slovní hříčka z religion - náboženství a ridiculous - směšný) stojí na tom, že Maher křižuje Spojenými státy a vyptává se příslušníků různých křesťanských církví, židů a muslimů, co si myslí o současném stavu víry a náboženství, přičemž je uvádí do rozpaků svými šťouravými poznámkami.
Kritici k Maherovi vyjadřují různé postoje, dané ovšem nejen vlastním politickým přesvědčením. Někteří jsou například přesvědčeni, že Maher je ještě větší manipulátor než výše uvedený Moore.
Daniel M. Kimmel z Worcester Telegram & Gazette dokonce soudí, že jde „o zajímavý a zábavný film o muži plném pochybností. Kdyby byl ale tento muž ještě o něco svobodomyslnější, musel by vidět, že víra a pochybnosti jsou partneři, ne protiklady".
