Havelkův režisérský debut se povedl. Film Hastrman podle Urbanova románu je překvapivě vyzrálý

Jan Gregor Jan Gregor
19. 4. 2018 19:30
Převést na plátno v zásadě lyrickou látku spisovatele Miloše Urbana, koketující s žánrem hororové pohádky, muselo být těžké. Ale Ondřej Havelka a spoluscenárista Petr Hudský se s výzvou popasovali více než se ctí.
Co se vztahů mezi muži a ženami týče, přes zasazení do kulis 19. století je Hastrman vrcholně aktuální.
Co se vztahů mezi muži a ženami týče, přes zasazení do kulis 19. století je Hastrman vrcholně aktuální. | Foto: CinemArt

Už druhý snímek o spalující vášni mezi ženou a obojživelnou bytostí mužského pohlaví promítají kina v této sezoně. Zatímco v oscarové Tváři vody citové pouto mezi monstrem a dívkou sloužilo jako prostředek k překonání samoty, v českém Hastrmanovi je katalyzátorem zmaru a nenaplnitelné touhy.

Muzikant a divadelní režisér Ondřej Havelka v třiašedesáti letech debutuje jako autor celovečerního snímku. Jeho adaptace obtížně zfilmovatelného románu Miloše Urbana překvapuje suverénní vyzrálostí.

První půlka Urbanovy knihy, která před sedmnácti lety získala cenu Magnesia Litera, patří mezi to nejlepší, co tento plodný a populární postmodernista vydal. Příběh hastrmana, jenž v lidské podobě barona de Cause přijíždí na rybníkářské panství v severních Čechách a sžívá se s poddanými, přes kolorit několika záhadných úmrtí neoplývá zrovna dramatickým dějem.

Urban vykresluje venkovskou mentalitu první poloviny 19. století, dlouhé pasáže věnuje popisům přírody a pohanských slavností. To, co čtenáře u knihy drží, je styl: Urbanův průzračný, čistý jazyk a mezi řádky nevyřčené, skryté tajemství.

Převést na plátno tuto v zásadě lyrickou látku, koketující s žánrem hororové pohádky, muselo být těžké. Ale Ondřej Havelka a spoluscenárista Petr Hudský se s výzvou popasovali více než se ctí. Většinu postav a situací docela věrně převzali z knihy, z mnohovrstevnaté předlohy však akcentovali zejména motiv sexuality a vůbec pudovosti.

Rychtářova dcera Katynka, kterou hraje Simona Zmrzlá, je jedinou výraznou hrdinkou filmu - a všechno na vsi se točí kolem ní. Ani baron Johann Salmon de Caus, jehož ztvárnil Karel Dobrý a který se právě přistěhoval na vlhký rozpadlý zámeček za vesnicí, nemůže nepodlehnout Katynčinu kouzlu.

Video: CinemArt

Normálně by románku mezi zcestovalým aristokratem a sebevědomou dívkou, vyčnívající nad okolí svým charismatem, nemuselo nic stát v cestě. Jenže extravagantní šlechtic má ve sklepě sbírku hrníčků s dušičkami svých obětí, často se uklidňuje na dně rybníka mezi kapry, pod rukavičkami skrývá ošklivé šelmí pařáty a v momentech vzteku mu na krku nabíhají šupiny.

Řeší proto stejný mučivý problém jako každé archetypální Zvíře po konfrontaci s archetypální Kráskou: mohla by mě mít ráda, kdyby nahlédla mou pravou podstatu?

Ne náhodou jedna exaltovaná scéna připomene Antikrista režiséra Larse von Triera. Havelkova balada, rámovaná výjevy folklorních rituálů, není ničím než podobenstvím o věčném zápolení mužského a ženského principu.

Na rozdíl od depresivního dánského filmaře, a také od Miloše Urbana, se režisér na hastrmanův vnitřní boj dívá potměšile ironicky. V románové předloze je vypravěč romantickým, máchovsky rozervaným tragédem. V Havelkově pojetí často směšným, až příliš lidským štvancem své impotence.

Hastrman

Snímek z Hastrmana

CinemArt, 2018
Režie: Ondřej Havelka
Hrají: Karel Dobrý, Simona Zmrzlá, Jiří Lábus, Jan Kolařík, Jiří Maryško a další
Premiéra: 19. dubna
Hodnocení Aktuálně.cz: 85%

Co se vztahů mezi muži a ženami týče, přes zasazení do kulis 19. století je Hastrman vrcholně aktuální. Tváří v tvář Katynčině živelnosti muži ztrácejí půdu pod nohama: učitel Voves hraný Jiřím Maryškem se zhrzeně mstí, páter Fidelius - ztvárnil ho vynikající Jan Kolařík - upouští páru své touhy běháním po lesích a kopulací s dřevěnou pannou.

Simona Zmrzlá je coby femme fatale přesvědčivá a její provolání "já nepatřím nikomu" se trefuje do zeitgeistu počátku století. Je poměrně pikantní, že to je právě Ondřej Havelka, tvůrce s imagí gentlemana ze staré školy, kdo současný český film obohatil o figuru, která v něm pohříchu chybí. Tedy o nefalšovanou feministickou hrdinku.

 

Právě se děje

před 12 minutami

O změny klimatu se zajímá polovina Čechů, dvě třetiny lidí se jí obávají, zjistil průzkum

O problematiku změn klimatu se v Česku zajímá 53 procent lidí, z toho sedm procent velmi. Podle 86 procent respondentů dochází v posledních 100 letech na Zemi ke změně klimatu. Na 89 procent lidí míní, že ke změně přispívá lidská činnost, 64 procent z nich je o tom zcela přesvědčeno. Vyplynulo to z aktuálního průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM).

Názor, že lidé mohou svým chováním změnu klimatu zpomalit zastává 76 procent respondentů, podle sedmi procent ji tak lze i úplně zastavit. Opačný názor má 12 procent české veřejnosti. Dopadů klimatické změny na Zemi se v určité míře obává 67 procent respondentů, z toho 17 procent velmi. Strach nepociťuje 29 procent.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 23 minutami

Na Pelhřimovsku se srazil nákladní vlak s autem, řidička nehodu nepřežila

Nehoda na železničním přejezdu v obci Sojníč na Pelhřimovsku ve středu na šest hodin zastavila provoz na trati Havlíčkův Brod - Veselí nad Lužnicí. Při srážce nákladního vlaku s osobním autem zemřela sedmašedesátiletá řidička auta, uvedla mluvčí policie Stanislava Rázlová. Nehodou vznikla materiální škoda asi 220 000 korun. Provoz v úseku Horní Cerekev - Počátky-Žirovnice byl obnoven ve 14:30.

Nehoda se stala krátce před 8:30 na železničním přejezdu chráněném pouze výstražnými kříži, uvedl mluvčí Drážní inspekce Martin Drápal. Na místě se mimo jiné zjišťovaly rozhledové poměry, které měla řidička mít, podle Drápala byly vyhovující. "Škody byly celkově vyčísleny na 220.000 korun s tím, že 100.000 je na osobním autě," řekl Drápal. Žena v autě cestovala sama.

České dráhy zavedly po nehodě v úseku mezi Horní Cerekví a stanicí Počátky-Žirovnice náhradní autobusovou dopravu.

Zdroj: ČTK
Další zprávy