Havelkův režisérský debut se povedl. Film Hastrman podle Urbanova románu je překvapivě vyzrálý

Jan Gregor Jan Gregor
19. 4. 2018 19:30
Převést na plátno v zásadě lyrickou látku spisovatele Miloše Urbana, koketující s žánrem hororové pohádky, muselo být těžké. Ale Ondřej Havelka a spoluscenárista Petr Hudský se s výzvou popasovali více než se ctí.
Co se vztahů mezi muži a ženami týče, přes zasazení do kulis 19. století je Hastrman vrcholně aktuální.
Co se vztahů mezi muži a ženami týče, přes zasazení do kulis 19. století je Hastrman vrcholně aktuální. | Foto: CinemArt

Už druhý snímek o spalující vášni mezi ženou a obojživelnou bytostí mužského pohlaví promítají kina v této sezoně. Zatímco v oscarové Tváři vody citové pouto mezi monstrem a dívkou sloužilo jako prostředek k překonání samoty, v českém Hastrmanovi je katalyzátorem zmaru a nenaplnitelné touhy.

Muzikant a divadelní režisér Ondřej Havelka v třiašedesáti letech debutuje jako autor celovečerního snímku. Jeho adaptace obtížně zfilmovatelného románu Miloše Urbana překvapuje suverénní vyzrálostí.

První půlka Urbanovy knihy, která před sedmnácti lety získala cenu Magnesia Litera, patří mezi to nejlepší, co tento plodný a populární postmodernista vydal. Příběh hastrmana, jenž v lidské podobě barona de Cause přijíždí na rybníkářské panství v severních Čechách a sžívá se s poddanými, přes kolorit několika záhadných úmrtí neoplývá zrovna dramatickým dějem.

Urban vykresluje venkovskou mentalitu první poloviny 19. století, dlouhé pasáže věnuje popisům přírody a pohanských slavností. To, co čtenáře u knihy drží, je styl: Urbanův průzračný, čistý jazyk a mezi řádky nevyřčené, skryté tajemství.

Převést na plátno tuto v zásadě lyrickou látku, koketující s žánrem hororové pohádky, muselo být těžké. Ale Ondřej Havelka a spoluscenárista Petr Hudský se s výzvou popasovali více než se ctí. Většinu postav a situací docela věrně převzali z knihy, z mnohovrstevnaté předlohy však akcentovali zejména motiv sexuality a vůbec pudovosti.

Rychtářova dcera Katynka, kterou hraje Simona Zmrzlá, je jedinou výraznou hrdinkou filmu - a všechno na vsi se točí kolem ní. Ani baron Johann Salmon de Caus, jehož ztvárnil Karel Dobrý a který se právě přistěhoval na vlhký rozpadlý zámeček za vesnicí, nemůže nepodlehnout Katynčinu kouzlu.

Video: CinemArt

Normálně by románku mezi zcestovalým aristokratem a sebevědomou dívkou, vyčnívající nad okolí svým charismatem, nemuselo nic stát v cestě. Jenže extravagantní šlechtic má ve sklepě sbírku hrníčků s dušičkami svých obětí, často se uklidňuje na dně rybníka mezi kapry, pod rukavičkami skrývá ošklivé šelmí pařáty a v momentech vzteku mu na krku nabíhají šupiny.

Řeší proto stejný mučivý problém jako každé archetypální Zvíře po konfrontaci s archetypální Kráskou: mohla by mě mít ráda, kdyby nahlédla mou pravou podstatu?

Ne náhodou jedna exaltovaná scéna připomene Antikrista režiséra Larse von Triera. Havelkova balada, rámovaná výjevy folklorních rituálů, není ničím než podobenstvím o věčném zápolení mužského a ženského principu.

Na rozdíl od depresivního dánského filmaře, a také od Miloše Urbana, se režisér na hastrmanův vnitřní boj dívá potměšile ironicky. V románové předloze je vypravěč romantickým, máchovsky rozervaným tragédem. V Havelkově pojetí často směšným, až příliš lidským štvancem své impotence.

Hastrman

Snímek z Hastrmana
Foto: CinemArt

CinemArt, 2018
Režie: Ondřej Havelka
Hrají: Karel Dobrý, Simona Zmrzlá, Jiří Lábus, Jan Kolařík, Jiří Maryško a další
Premiéra: 19. dubna
Hodnocení Aktuálně.cz: 85%

Co se vztahů mezi muži a ženami týče, přes zasazení do kulis 19. století je Hastrman vrcholně aktuální. Tváří v tvář Katynčině živelnosti muži ztrácejí půdu pod nohama: učitel Voves hraný Jiřím Maryškem se zhrzeně mstí, páter Fidelius - ztvárnil ho vynikající Jan Kolařík - upouští páru své touhy běháním po lesích a kopulací s dřevěnou pannou.

Simona Zmrzlá je coby femme fatale přesvědčivá a její provolání "já nepatřím nikomu" se trefuje do zeitgeistu počátku století. Je poměrně pikantní, že to je právě Ondřej Havelka, tvůrce s imagí gentlemana ze staré školy, kdo současný český film obohatil o figuru, která v něm pohříchu chybí. Tedy o nefalšovanou feministickou hrdinku.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 6 hodinami

Zemřel vědec, vynálezce a odbojář Mojmír Petráň, bylo mu 99 let

Ve věku 99 let zemřel v sobotu 13. srpna vědec Mojmír Petráň. Na facebooku o tom dnes informovala Učená společnost ČR, jejímž členem Petráň byl. Petráň společně se svým kolegou Milanem Hadravským v 60. letech sestrojili a patentovali konfokální mikroskop s dvojitým řádkováním. Vynález znamenal převrat v mikroskopických technikách a přispěl k bouřlivému rozvoji molekulární buněčné biologie. Vědec Petráň byl i protinacistickým odbojářem.

Svůj přelomový vynález Petráň a Hadravský, kteří v 60. letech působili na Lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Plzni, patentovali v roce 1967 ve Spojených státech. Publikovali ho v roce 1968 ještě před okupací Československa. Po srpnové okupaci Petráň upadl v nemilost, neboť v době Pražského jara sympatizoval s reformními politiky. Svůj mikroskop pak musel vyrábět "podomácku" pod záštitou JZD Komorno u Plzně. Kvůli tomu vzniklo jen několik kusů přístroje.

Zdroj: ČTK
před 7 hodinami

Při izraelském náletu u Tartúsu zahynuli podle Damašku tři syrští vojáci

Při dnešním izraelském náletu na oblast u syrského pobřežního města Tartús přišli o život tři syrští vojáci a další tři byli zraněni. Oznámila to syrská armáda. Televizní stanice Al-Arabíja předtím uvedla, že izraelská vojenská letadla zaútočila na Tartús a před vypálením střel letěla nad libanonským pobřežím. Izraelská armáda své operace v Sýrii nechává bez komentáře. Útočí hlavně na cíle spojené se spojenci syrské vlády, což je Írán a libanonský Hizballáh. Agentura Reuters napsala, že se k Tartúsu blíží loď, která veze z Ukrajiny obilí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy