Harold a Maude: Chceš-li být svobodný, buď svobodný

Michael Málek
22. 1. 2010 9:20
Projekt 100: Klasika o vztahu bez věkových hranic
Foto: Aktuálně.cz, Projekt 100

Recenze - Milostný příběh dvacetiletého Harolda posedlého smrtí a skoro osmdesátileté Maude vychutnávající život plnými doušky není zrovna běžný námět na hollywoodský film - ale počátek 70. let také nebyla běžná doba. Bouřliváctví předchozí dekády sice pomalu odeznívalo, ale v lidech, kteří měli co mluvit do filmové výroby, ho pořád ještě dost zůstalo.

Student filmové fakulty Kalifornské univerzity v Los Angeles Colin Higgins si přivydělával jako čistič bazénů a mezi jeho zákazníky patřil i producent Edward Lewis, jehož ženu Higginsova absolventská práce okouzlila.

Její zásluhou také skončila v Paramountu - u společnosti, jejíž tehdejší vedení patřilo v Hollywoodu k nejprogresivnějším. Higgins svůj scénář prodal s tím, že bude i režírovat, ale tolik riskovat zase Paramount nehodlal. A tak do hry vstoupil Hal Ashby, režisérský novic, ale současně filmařský veterán s jasnou vizí.

Tak daleko od sebe

Foto: Kultura, archiv

Harold má v životě taky jasno, možná až příliš. Je mladý, nechutně bohatý a může mít, co si zamane. Volný čas, kterého má požehnaně, tráví návštěvami pohřbů, jež ho neodolatelně přitahují. Se svou společensky vytíženou matkou žije v obrovské rezidenci, kde se mu daří unikat její přehnané péči. Jeho oblíbenou hrou je předstírání sebevražd.

Projevuje při tom velkou vynalézavost, matku to velmi rozčiluje a rozhodne se Haroldovu podivnou zasmušilost vyřešit organizováním jeho milostného života a drahými dárky. Nápadnice však před mladíkovými kousky prchají a luxusní jaguár končí předělaný na pohřební vůz.

To Maude žije v železničním vagonu plném nejrůznějších tretek, nestará se, co bude zítra, a nesnáší autoritu v jakékoli (zejména uniformované) podobě. Potřebuje-li auto, vezme si ho, a tak se také seznámí s Haroldem, jemuž nabídne svezení v jeho vlastním vozidle. Jejich vztah je krátký, intenzivní a zcela upřímný.

Buď svobodný

Ashby patřil k hollywoodským rebelům a Higginsova předloha souzněla s jeho životní filozofií. Nebyl to režisérský kouzelník, ale tvůrce, který věděl, že základem dobrého filmu je kromě kvalitního scénáře především casting a vedení herců - a v tom byl nesporný mistr.

Foto: Kultura, archiv

Mezi do té doby jen málo známým Budem Cortem a uznávanou jevištní veteránkou Ruth Gordonovou  -  držitelkou Oscara za postavu výstřední sousedky v Polanského Rosemary má děťátko - je přes rozdílný herecký přístup patrná tolik potřebná chemie, přispívající k jejich neodolatelně bezprostředním výkonům. Režisérova přesná práce s herci se však týká celého souboru včetně epizod.

Ashby si při sledování denních prací pouštěl desky Cata Stevense a ve třetím týdnu natáčení s anglickým písničkářem uzavřel smlouvu na použití jeho hudby ve filmu. Dokonalá symbióza hudební a obrazové složky je ve snímku zřejmá - „Chceš-li zpívat, tak zpívej, chceš-li být svobodný, buď svobodný".

Smysl pro detail dokládá třeba krátký záběr na Maudino předloktí, jenž poodhaluje její pohnutou minulost a okamžitě staví její až bezohledný životní elán do odlišného světla.

Legrační jako hořící sirotčinec

Co se stalo při uvedení snímku do kin, bylo pravděpodobně nevyhnutelné. Studiová mašinérie, která nechala režiséra během natáčení víceméně na pokoji, se dala do práce okamžitě po jeho dokončení.

První (a asi největší) chybou bylo rozhodnutí uvést film těsně před Vánoci, kdy tradiční hodnoty vyznávají i ti, kteří si na ně po celý rok nevzpomenou. Další hřebíček do rakve zatloukla konzervativní reklamní kampaň a dílo zkázy dokonali kritici, kteří neměli pro nekonvenční příběh dvou outsiderů či jeho poselství pochopení.

Snímek  během pár týdnů zmizel z kin, ale naštěstí prokázal v dalších letech obdivuhodnou odolnost. Našel příznivce zejména mezi univerzitní mládeží, což Paramount přimělo k jeho novému nasazení do kin (v letech 1974 a 1978).

Zasloužený druhý život však Harold a Maude získal až po uvedeních v televizi a na videu. Dnes patří mezi kultovní díla objevovaná každou novou generací filmových nadšenců.

Harold a Maude
Harold and Maude
Žánr: Drama, Komedie, Psychologický
Režie: Hal Ashby
Obsazení: Ruth Gordonová (Maude), Bud Cort (Harold), Vivian Picklesová (paní Chasenová), Cyril Cusack (Glaucus), Charles Tyner (strýc Victor), Eric Christmas (kněz), G. Wood (psychiatr)
Délka: 92 minut
Premiéra ČR: 14.01.2010

Dobové ohlasy:

"Harold a Maude je asi tak legrační jako hořící sirotčinec." - Variety, 1971

"Díky vizuálnímu stylu tu každý vypadá, jako by právě vyšel z muzea voskových figurín, a jediné, co film postrádá, je záplava zavadlých gardénií, lilií a růží v hale, které by svou nasládlou vůní naplnily celý prostor."  - Roger Ebert, Chicago Sun Times, 1. 1. 1972

"Nepovedená urážka starých i mladých, žen a mužů, bohatých i chudých, z nichž nikdo se nemůže ztotožnit s tak cynicky vyspekulovaným blábolem". - Playboy, 4/1972

 

HAL ASHBY

Foto: Kultura, archiv

(vl. jm. William Hal Ashby, nar. 2.9.1929, Ogden, Utah, USA - zem. 27.12.1988, Malibu, Kalifornie, USA) se ještě jako teenager oženil, ale na sklonku 40. let opustil ženu i dceru a vydal se do Los Angeles. Uchytil se u filmu, když dostal práci v rozmnožovně studia Universal. Vyučil se střihačem a v polovině 60. let se osamostatnil. Stal se spolupracovníkem režiséra Normana Jewisona (Oscar za střih detektivního dramatu V žáru noci), který mu také umožnil přechod k režii.

Jeho tvorba, jakkoli v námětech rozmanitá, se soustřeďuje vesměs na prosté lidské osudy vykreslené s důrazem na hereckou akci. Ashby dokázal pečlivě evokovat potřebnou atmosféru a často své postavy stavěl do černohumorných situací. Ve většině svých děl se v epizodkách objevil také před kamerou. Během svého života se nedočkal zaslouženého uznání, ač např. čtyři z jeho filmů byly přijaty do soutěže prestižního festivalu v Cannes (Poslední eskorta, Cesta ke slávě, Návrat domů, Byl jsem při tom).

Jedinkrát byl nominován na Oscara za režii (Návrat domů). Celý život kouřil marihuanu, holdoval tvrdému alkoholu a odmítal konformitu. Posedlost prací a věčná honba za tvůrčí dokonalostí ho stály pět nevydařených manželství.

Text byl převzat z katalogu Projektu 100 pořádaného AČFK

 

Právě se děje

před 17 minutami

Cenu Františka Kriegla za občanskou statečnost udělila Nadace Charty 77 všem zdravotním sestrám

Cenu Františka Kriegla, která se uděluje za občanskou statečnost či mimořádné zásluhy v boji za lidská práva a demokracii se porota letos rozhodla symbolicky udělit všem zdravotním sestrám. Jejich jménem cenu převezme předsedkyně České asociace sester Martina Šochmanová,.

"Na sestřičkách leží největší tíha té nejobyčejnější drobné práce, potkávání se s těžkými osudy. Svou službu vykonávají neokázale, laskavě a bez ohledu na to, že se samy během pandemie mohly stát obětí covidu-19. Zaslouží si naši úctu i dík," uvedl člen poroty Jaroslav Veis.

 

Zdroj: Domácí
Aktualizováno před 33 minutami

Německá CDU podpořila jako kandidáta na kancléře Armina Lascheta

Vedení německé vládní Křesťanskodemokratické unie (CDU) dosluhující kancléřky Angely Merkelové jasně podpořilo kandidaturu svého předsedy Armina Lascheta na kancléře v zářijových parlamentních volbách. Na tiskové konferenci to prohlásil generální tajemník CDU Paul Ziemiak, který uvedl, že podpora není konečným rozhodnutím. Postoj CDU totiž pověřuje Lascheta, aby se nyní dohodl s bavorským premiérem a šéfem Křesťanskosociální unie (CSU) Markusem Söderem, kdo z této dvojice nakonec konzervativní unii CDU/CSU do voleb povede. Laschet prohlásil, že se Söderem bude hovořit ještě v pondělí.

Výsledek schůzky vedení CDU ohlásil ještě před tiskovou konferencí hesenský premiér Volker Bouffier. Předsednictvo podle Bouffiera konstatovalo, že předseda strany a premiér Severního Porýní-Vestfálska Laschet je mimořádně vhodný kandidát na kancléřský úřad. "Zároveň jsme ho požádali, aby s Markusem Söderem projednal další postup," řekl Bouffier. CDU by chtěla, aby jasno bylo do týdne.

Další zprávy