Animovaný vánoční film Grinch si užijí hlavně příznivci série Já, padouch

Tomáš Stejskal Tomáš Stejskal
9. 11. 2018 14:28
Pohádka o starém mrzoutovi Grinchovi, který se rozhodne ukrást Vánoce, se hned po vydání v roce 1957 stala americkou literární klasikou pro děti.
Grinch je spíše osamělý a zahořklý než zlý.
Grinch je spíše osamělý a zahořklý než zlý. | Foto: CinemArt

Včera česká kina začala promítat novou animovanou adaptaci od hollywoodského studia Illumination, které je známé hlavně sérií Já, padouch a Mimoni. Padoucha Grinche si autoři uzpůsobili k obrazu svému. Podobně jako ve svých starších snímcích ukazují, že také záporné postavy mívají dobré stránky.

Foto: CinemArt

Protagonista snímku Grinch je na první pohled stále stejný zlostný zelený nešťastník, jak ho roku 2000 v hrané verzi ztvárnil Jim Carrey. I tento nový, animovaný Grinch má srdce dvakrát menší než všichni ostatní - šťastní a prozpěvující si - obyvatelé města Kdosice, jak divákům ve verších hned připomene vypravěč z původní knihy autora, jenž publikoval pod pseudonymem Dr. Seuss.

Ale nový snímek záhy ukáže, že Grinch je spíše osamělý a zahořklý než zlý. Nese si v sobě traumata z minulosti. Dospělý divák navrch zjišťuje, že není zase tak těžké nenávidět všechny ty šťastné sousedy, na něž Grinch hledí ze svého sídla nad městem.

Když se Grinch jednoho předvánočního rána probudí a zjistí, že došly zásoby jídla, není zbytí - musí se s psíkem Maxem vydat do Kdosic. Do místa, kde se davově zpívají koledy, kde stroje vyrábějí sněhové koule, aby se děti měly čím koulovat, kde zkrátka příprava Vánoc připomíná přesně vybalancovanou směs pohádky a noční můry.

Zde je nutno přibrzdit a podotknout, že asi nebylo záměrem autorů vytvořit takovou dvojznačnost. Ti si jen hrají s mechanizovanými "hejblátky", která ozvláštňovala i snímky ze série Já, padouch. Přesto se lze snadno vcítit do Grinchovy kůže, když se k němu všemi ulicemi řítí davy zpívajících Kdovíků, jak se obyvatelé Kdosic nazývají. Skoro jako v hororu. Svět plný mechanizovaného veselí připomíná ten skutečný, v němž Vánoce začínají nejpozději v říjnu a valí se na nás ze všech reklamních ploch a obchodních center.

Přestože otrlejší a dospělejší divák tedy může s Grinchem dočasně sympatizovat, nakonec pochopitelně převáží tradiční příběh s ponaučením - o mrzoutovi, který chtěl ostatním ukrást radost, až ji nakonec objevil v sobě.

Nová verze Grinche nezastře fakt, že předlohou jí je útlá veršovaná kniha, která nevydá na celovečerní stopáž. Byť filmová adaptace přidává nové postavy a Grinchovi navrch minulost v sirotčinci, není dějově nejbohatší - a to ani v animované dětské konkurenci.

Grinch se nejspíš nestane klasikou, ale dovede navodit pocit, který si děti s Vánocemi pojí. | Video: CinemArt

Na druhou stranu se snímku po celou dobu daří držet konzistentní, vlídný, něčím až starosvětský tón. Kupodivu jde dobře dohromady s komediálními gagy a rozjásaným světem počítačové 3D grafiky i křiklavých barev.

Jen není radno začít příliš uvažovat nad tím, proč má mrzout Grinch tak milého psího parťáka, nebo kde přišel ke své kutilské vynalézavosti.

Grinch

Režie: Yarrow Cheney, Scott Mosier
CinemArt, česká distribuční premiéra 8. listopadu

Kdo se však rozhodne si film užít jako směsici nápadů provázanou základním příběhem o polepšeném hříšníkovi, dostane v kinech docela příjemný, předčasný vánoční dárek. S postavami, které si děti musí oblíbit, jako je dobrotivý tlustý sob Fred. A s hudebním doprovodem od rapera Tylera The Creatora, jehož hlas se pod návalem vánoční radosti roztéká do podmanivého mumlání, jako by se brodil závějemi sněhu či medu.

Nový filmový Grinch se vánoční klasikou nejspíš nestane. Ale dovede navodit pocit, který si především děti s Vánocemi pojí. A nejspíš si ho budou chtít zopakovat i napřesrok.

 

Právě se děje

Další zprávy