Řím - Na filmovém festivalu v Římě měl premiéru nový film sedmdesátiletého britského režiséra Petera Greenawaye. Goltzius and the Pelican Company vypráví o kontroverzním podniku holandského tiskaře a rytce z období raného baroka Hendrika Goltziuse (1558-1617). Umělec přesvědčí markraběte alsaského k financování knihy s erotickými scénami z biblických příběhů - Lota a jeho dcer, Davida a Betšaby, Samsona a Dalily a Jana Křtitele se Salome.
Greenaway zamýšlí své dílo jako prostřední část trilogie o „holandských mistrech", jejíž první částí byla Rembrandtova Noční hlídka z roku 2007 a třetí část plánovaná na rok 2016 se má zaměřit na Hieronyma Bosche.
V hlavních rolích filmu se objeví holandský herec s palestinskými kořeny Ramsey Nasr jako Goltzius a Američan F. Murray Abraham v roli markraběte.
Režisér připomíná, že Goltzius nakonec zbohatl tak, že posledních deset let svého života si mohl dovolit strávit jako malíř. „A předpokládám, že to je taky má ambice. Já nechci být filmařem. Myslím, že malování je mnohem víc vzrušující a hlubší. Tohle jsem vždycky cítil jako hlas ve svojí hlavě - abych se přestal zabývat těmahle směšnejma filmama a soustředil se na něco uspokojivějšího a cennějšího," dodává Greenaway.
Ten v rozhovoru pro britský deník Guardian odpověděl i na otázku, jestli již počítá s tím, že sexuální scény pomáhají komerčnímu úspěchu jeho filmů.
„To je velice naivní otázka. Všechny mé filmy byly otevřené, pokud jde o sexualitu. Vezměte si například Kuchaře, zloděje, jeho ženu a jejího milence, Topení po číslech či Dítě z Maconu. Takže tohle není nic nového. Možná se trochu posouváme píď po pídi, ale věřím, že tohle je věrohodné a čestné využití současného slovníku. Je to film o tom, jak sex a náboženství odmítají vlézt spolu do postele."
Greenaway také v rozhovoru zmiňuje nespokojenost se současnou kinematografií, která je podle jeho názoru otrokem psaného slova. „Ať už jste Godard, Almodóvar nebo Scorsese, je to pořád text, text, text. Všechno začíná textem a to je pro mne zdrojem velkého utrpení. Prosím, nechte filmy dělat to, co umějí nejlépe, a to je vyjadřování myšlenek vizuální cestou."
Jeho nejradikálnějším projeveným názorem je však myšlenka na sebevraždu, až mu bude osmdesát, tedy a deset let. „OK," připouští. „Přiznávám, že smrt není jen o vás, jsou jí zasaženi taky vaši blízcí. Mám jedenáctileté a osmileté dítě a rozhodně nechtějí ztratit tátu. Ale vážně o tom přemýšlím a zvládnul bych to v Holandsku… Nevybavuje se mi nikdo, kdo by byl užitečný po osmdesátce. Jeden, nebo dva pozdní obrazy od Picassa. Stejně tak u Tiziana. Jasně, můžete mi říct: Mám úžasného osmdesátiletého dědečka a ten je skvělý gentleman… Ale nezabírá tak trochu prostor? OK dědo, šťastný narozeniny. Tady máš dort a tady injekci. Představte si, že byste věděli, kdy zemřete. Nebyl by váš život pak cennější?"
Peter Greenaway se narodil 5. dubna 1942 ve waleském Newportu. V roce 1980 debutoval filmem Fallové (The Falls). Vystudoval malířstí, což je z jeho filmů patrné na první pohled. Široce se věnuje tématům výtvarného umění, lidské sexuality, ale také drastické smrti.
