Jak válčili Fajtl a autor Nebeských jezdců. Film o letcích RAF zahrne neznámé záběry

ČTK Kultura ČTK, Kultura
15. 8. 2022 20:44
Odyseu dvou českých letců britského královského letectva RAF, kteří bojovali na západní i východní frontě druhé světové války, odvypráví dokumentární film Tomáše Bojara nazvaný Good Old Czechs. Složen je výhradně z dobových záběrů, které tvůrci shromáždili z archivů po celé Evropě. Spousta jich dosud nebyla k vidění.
Trailer z filmu Good Old Czechs, který začnou kina promítat 15. září. | Video: Pilot Film

V pondělí autoři zveřejnili první trailer. Celovečerní snímek, pod jehož scénářem je vedle Tomáše Bojara podepsán Marek Šindelka, do kin 15. září uvede společnost Pilot Film.

Vzpomínky stíhacího pilota Františka Fajtla a palubního střelce Filipa Jánského, který se ve skutečnosti jmenoval Richard Husmann, v dokumentu ožijí formou ztišené vnitřní promluvy. Letce namluví herci Jan Foukal a Miroslav Pecháček, kteří jsou v podobném věku, jako byli hrdinové za války. Podle tvůrců se autentické prožitky protagonistů vzájemně propojují s reálnými dobovými záběry. Snímek působí, jako by se vše odehrávalo nyní.

Autorem projektu je oceňovaný režisér Tomáš Bojar, aktuálně vítěz soutěže Proxima na letošním karlovarském festivalu. Bojar naposledy s Adélou Komrzý natočil film Zkouška umění o talentových zkouškách na pražskou Akademii výtvarných umění.

Slavný československý stíhací pilot František Fajtl, jenž žil v letech 1912 až 2006, se během války zapojil do zahraničního odboje v Polsku, Francii a Británii. Tam se jako první Čechoslovák stal velitelem britské 122. perutě. Patřil k několika desítkám Čechoslováků, kteří zasáhli do slavné bitvy o Británii. Po sestřelení nad severní Francií v roce 1942 při doprovodu bombardérů se mu podařilo uprchnout do frankistického Španělska, kde byl krátce vězněn, a nakonec do Británie. Tam pokračoval v boji proti nacistickému Německu coby velitel 313. československé stíhací perutě.

V listopadu 1943 byl podplukovník Fajtl se skupinou stíhačů převelen do tehdejšího Sovětského svazu a vedl 1. československý stíhací pluk v SSSR. V září 1944 se účastnil Slovenského národního povstání. Koncem války se přidal také k operaci za osvobození Ostravska.

Roku 1949 jej komunisté z armády vyloučili, rok nato byl Fajtl zatčen a po několikadenních výsleších strávil 17 měsíců v táboře nucených prací na Mírově. Po propuštění byl vystěhován z Prahy a živil se jako nádeník, stavební technik či účetní. Svůj příběh popsal v knize Sestřelen i dalších publikacích. Po částečné rehabilitaci v období pražského jara se po okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy stal Fajtl opět "nežádoucí" osobou. Plné rehabilitace se dočkal až po pádu komunistického režimu.

I jeho kolega Richard Husmann bojoval proti nacismu, vstoupil do cizinecké legie. Po vypuknutí války přešel do československých jednotek, s nimiž byl po pádu Francie evakuován do Velké Británie. Tam se stal příslušníkem československé 311. bombardovací perutě jako zadní střelec, roku 1944 přešel do Sovětského svazu k 3. československému bitevnímu leteckému pluku. Jako střelec létal na dvoumístných strojích Iljušin Il-2, známých šturmovicích. Dvakrát byl v boji těžce raněn a přežil osm nouzových přistání v zasažených strojích.

Po válce chvíli pracoval na ministerstvu dopravy, po komunistickém převratu v roce 1948 byl však propuštěn a jistou dobu musel pracovat v dělnických a manuálních profesích.

Pod pseudonymem Filip Jánský napsal Husmann román s autobiografickými prvky Nebeští jezdci o životě českých bombardovacích letců ve Velké Británii za druhé světové války. Kniha z roku 1964 dosáhla velké popularity, vyšla slovensky, maďarsky, rumunsky, objevila se také ve Velké Británii a západním Německu. V roce 1968 ji zfilmoval režisér Jindřich Polák.

"František Fajtl a Filip Jánský. Dva stateční českoslovenští letci, první stíhač, druhý střelec v bombardéru. První korektní gentleman, druhý trochu rošťák. Ale oba byli mimořádně citlivými pozorovateli okolního světa," shrnuje režisér Tomáš Bojar.

Podle něj letce zajímaly věci velké i malé, vznešené stejně jako všední. "Víme, že před startem často přemáhali strach ze smrti a po přistání oplakávali padlé kamarády, i oslavovali další propůjčený čas na zemi. Vzlétáme s nimi do oblak a s humorem poznáváme zvláštnosti života v cizích zemích," dodává.

Vzpomínky Františka Fajtla pocházejí ze sbírky Paměť národa, kterou spravuje obecně prospěšná společnost Post Bellum díky podpoře soukromých dárců. | Video: Paměť národa
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 26 minutami

Německá vláda chce regulovat ceny plynu, opatření dosáhne 200 miliard eur

Německá vláda podpoří regulaci cen plynu zvláštním stabilizačním fondem až za 200 miliard eur, zruší i nový poplatek za obstarání plynu, řekl Scholz.

V Německu začne od soboty platit nový poplatek za obstarání plynu, který zdraží odběratelům tuto energetickou surovinu o 2,4 centu za kilowatthodinu (kWh), což může u domácností činit ročně i stovky eur (tisíce Kč). Očekává se ale, že vláda tento poplatek zruší, neboť ho kritizuje nejen opozice, ale i představitelé vládních stran. Není tak vyloučeno, že kancléř dnes oznámí i zrušení poplatku.

Zdroj: ČTK
před 58 minutami

Putin podepsal dekret týkající se zákazu tranzitu kamionů ze Západu přes Rusko

Ruský prezident Vladimir Putin dnes podepsal dekret, kterým zmocňuje vládu k zákazu tranzitu kamionů z některých západních zemí přes ruské území. Zákaz, jenž vstupuje v platnost okamžitě, se týká zemí, které přijaly podobné restrikce vůči Rusku, uvedla agentura Reuters. Mezi státy, které omezily vstup ruským kamionům na své území, patří hlavně země Evropské unie.

EU zavedla zákaz vstupu nákladních automobilů ruských a běloruských podniků na své území už letos v dubnu. Unijní zákaz byl součástí pátého souboru sankcí, který EU přijala kvůli útoku ruských vojsk na Ukrajinu. Ruské jednotky k operacím využívají také běloruské území. Zákaz nicméně zahrnuje řadu výjimek včetně přepravy pošty, paliv, potravin či léků.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 58 minutami

Česko získá 2,7 miliardy korun od USA na modernizaci armády nebo kybernetickou ochranu

Česko dostane od Spojených států podporu 106 milionů dolarů, tedy zhruba 2,7 miliardy korun, na modernizaci armády, částečnou kompenzaci dodávek na Ukrajinu, která čelí ruskému útoku, a kybernetickou ochranu. Schválil to americký Kongres, sdělilo české ministerstvo obrany a americké velvyslanectví v Praze.

Sto milionů dolarů půjde z amerického programu Zahraničního vojenského financování jako součást Kongresem schváleného druhého balíčku pomoci Ukrajině. Šest milionů dolarů z Fondu pro čelení ruskému vlivu podpoří vybudování týmů kybernetické ochrany, které vzniknou v české armádě, uvedlo ministerstvo.

Podle premiéra Petra Fialy (ODS) americká finanční pomoc dokazuje, že klíčoví spojenci Česka vědí o české podpoře Ukrajině a oceňují ji. "I díky těmto prostředkům budeme schopni ještě lépe a rychleji nahradit vojenský materiál, který jsme darovali našim ukrajinským přátelům a zrychlit postupnou modernizaci armády," dodal.

Podobně se vyjádřila ministryně obrany Jana Černochová (ODS). "Dar vnímáme právě jako výraz uznání za to, jak Česko od začátku konfliktu Ukrajině pomáhá a jak zodpovědně se stavíme k bezpečnosti své a našich spojenců," řekla. Peníze podle ní půjdou i na další pomoc Ukrajině. Česko patří mezi největší poskytovatele vojenské pomoci napadené zemi. Od začátku konfliktu před více než sedmi měsíci darovala Ukrajině vojenský materiál za víc než 3,8 miliardy korun.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Ekonomická nálada v EU i eurozóně se v září dále zhoršila

Ekonomická nálada v Evropské unii i v eurozóně se v září dál zhoršila. Důvěra klesá v podnikatelském sektoru i mezi spotřebiteli. Index ekonomické nálady v EU se meziměsíčně snížil o 3,5 bodu na 92,6 bodu, v České republice index klesl o 2,2 bodu na 88,3 bodu. Vyplývá to ze zprávy, kterou dnes zveřejnila Evropská komise (EK).

Důvěra se snížila ve všech sektorech ekonomiky, včetně průmyslu, služeb a maloobchodu, a mezi spotřebiteli. Na vině je hlavně růst inflačních očekávání.

V samotné eurozóně se index v září snížil o 3,6 bodu na 93,7 bodu. Analytici podle agentury Reuters očekávali pokles indexu na 95 bodů.

Důvěra domácnosti v EU se snížila o 3,5 bodu na rekordní minimum minus 29,9 bodu. Na rekordním minimu byla i důvěra v eurozóně, kde klesla o 3,8 bodu na minus 28,8 bodu. Spotřebitelé očekávají v příštích měsících zhoršení finanční situace a předpokládají omezení plánů na velké nákupy.

Inflační očekávání po poklesu v předchozích měsících ve všech sledovaných sektorech rostla. Evropská centrální banka (ECB) přitom slíbila, že bude bojovat proti růstu cen zvyšováním úrokových sazeb.

Zdroj: ČTK
Další zprávy