Glosa: Český lev i filmaři mají oscarový mindrák

Jan Gregor Jan Gregor
3. 3. 2013 13:05
Dvacáté filmové ceny obnažily mindrák tuzemské kinematografie
Foto: Ludvík Hradilek

Glosa - Český lev slavil v sobotu večer kulaté narozeniny. Oslava to byla nostalgická, plná vzpomínek na světlejší chvíle tuzemského porevolučního filmu. Zároveň se ale scénář večera nesl ve znamení zvláštního mindráku projevujícího se silnou fixací na Oscary.

Čtěte také
Český lev 2012 zazářil devětkrát pro thriller Ve stínu

Nejpregnantněji to vyjádřil moderátor Jan Budař před koncem ve své filmové modlitbě, v níž jeden z bodů zněl: „Dej, ať Oscar, starší bratr Českého lva, najde opět domov u někoho z nás."

O pár chvil později přišli tu nejprestižnější cenu za nejlepší film předat tvůrci oscarových filmů Zdeněk Svěrák (Kolja) a Theodor Pištěk (Amadeus) a cenu za celoživotní přínos si letos odnesl Karel Černý, Pištěkův kolega z natáčení Amadea, který si z Kalifornie za výpravu k Formanovu filmu podobně jako Pištěk odvezl prestižní zlatou sošku.

Jako by Oscar byla nějaká modla nebo posvátný předmět, jehož pouhý odlesk dodává jeho majitelům věčnou svatozář.

Foto: Ludvík Hradilek

Svět o nás neví

Mindrák probleskl i z úvodní Budařovy promluvy, v níž zahájil přenos z Lucerny s tím, že si jej naladilo mnoho přijímačů „na zeměkouli i mimo ni, ale hlavně mezi Ašem a Hodonínem". Potom už jen posmutněle ironicky dodal: „Svět o nás ví."

Neví, samozřejmě, chtělo by se zvolat. Proč by měl vědět? Je k tomu nějaký důvod? A proč se jako ke svému ideálu upínáme zrovna k hollywoodskému mainstreamu, kterému finančně a scenáristicky neumíme konkurovat?

S programem večera a s jeho neustálým vztahováním se k Oscarům tak krásně souznělo očekávané, ale přece jen možná překvapivě hladké a výrazné vítězství Ondříčkova dramatu Ve stínu.

Získalo celkem devět cen (a na rozdíl jednoho Lva se přiblížil Michálkovu vesnickému westernu Je třeba zabít Sekala, který, jak na pódiu připomněl producent Jaroslav Bouček, drží rekord s deseti soškami).

Jednoznačný triumf detektivky zasazené do padesátých let ale zase ukazuje, jak moc je tu zakotvena úcta k hollywoodskému řemeslu a stylu vyprávění a jak moc se cení, když se někdo k americkým mainstreamovým standardům pokusí přiblížit.

Platí to i pro novinářskou profesi. Ceny české filmové kritiky, které byly koncipovány jako erudovanější protiváha Českého lva, se letos shodly s vkusem Vachlerových akademiků v neuvěřitelných devíti z deseti kategorií.

Foto: Ludvík Hradilek

Dramaturgie večera koncipovaného jako rekapitulace dvou dekád českého filmu, která vypíchla ty nejvýraznější snímky, pak opět obnažila, že ve srovnání i s okolními zeměmi tu nemáme moc na co vzpomínat.

Český lev může do zblbnutí připomínat oblíbené scénky a hlášky z populárních filmů (například Eva Holubová s Petrem Zelenkou uvedli na pravou míru vznik knoflíkářské hlášky „neživíš, nepřepínej"), může vyhlašovat divácké ankety o nejlepší herce sezony, jen tím ale zvýrazňuje pravý stav věcí, tedy provinční charakter naší kinematografie.

Mimo hranice naší země nezanechávají naši filmaři (snad s výjimkou rebela Švankmajera a snad Slámy) v povědomí filmových fajnšmekrů výraznější otisk.

Foto: Ludvík Hradilek

Vítězný film Ve stínu je potom legitimním pokusem, jak tuto provinčnost překonat, ale je to slepá ulička. Ukazuje, že jsme v zajetí přehnaných očekávání a mýtů o sobě samých, které odhalil letošní ceremoniál Českých lvů.

Místo aby se naše malá kinematografie pokoušela vytěžit svou lokální zkušenost formou autorských výpovědí o turbulentní době, v níž žijeme, poddávají se někteří tvůrci jako právě třeba David Ondříček nerealistickým oscarovým snům. 

Nic se nezmění do té doby, než začneme na měřítko filmové kvality nahlížet jiným prizmatem. Dokud nepřestanou nejen organizátoři Českého lva, ale i filmaři sami vzhlížet k cenám americké akadamie jako k největšímu vzoru a metě.

Český film začne být konkurenceschopný až v situaci, v níž by přišlo lidem z branže úplně přirozené, kdyby text v úvodu citované filmové modlitby zněl: „Dej, ať v příštím roce u někoho z nás najde domov Zlatá palma, Zlatý medvěd nebo Zlatý lev."

 

Právě se děje

před 52 minutami

Národní galerie Praha prodlouží výstavu maleb a dalších prací slavného malíře Rembrandta van Rijna do 21. března

Národní galerie Praha prodlouží výstavu maleb a dalších prací slavného malíře Rembrandta van Rijna do 21. března. Uvedla to dnes Česká televize. Výstava v paláci Kinských nazvaná Rembrandt: Portrét člověka začala 25. září a měla trvat do konce ledna. Kvůli nejpřísnějším opatřením proti koronaviru je od 27. prosince pro veřejnost uzavřená.

V paláci Kinských je vystaveno deset maleb a přes 50 prací slavného malíře. Výstava měla původně začít na jaře, její otevření bylo kvůli šíření nemoci covid-19 přesunuto na září. V prosinci byla mezi pěti výstavami, které měly výjimku ze zákazu otevření. Výjimku hygieniků s několika podmínkami dostaly výstavy s významnými zahraničními zápůjčkami. Ostatní galerie a muzea musela zavřít od 18. prosince.

Výstavu NGP připravila ve spolupráci s Wallraf-Richartz-Museum & Fondation Corboud v Kolíně nad Rýnem. Díla zapůjčily instituce jako Metropolitní muzeum v New Yorku, Londýnská Národní galerie, madridské Prado, Rijksmuseum v Amsterdamu či vídeňská Albertina. Výstava byla ústředním loňským projektem NGP. Bývalá ředitelka NGP Anne-Marie Nedoma ČTK před otevřením výstavy řekla, že tolik významných uměleckých děl Rembrandta i jeho souputníků lidé v Praze ještě neviděli.

Zdroj: ČTK
Další zprávy