Ghost Rider jede přímo z filmového pekla

Jan Pomuk Štěpánek
19. 3. 2007 0:00
Recenze - Pokud tuníte za barákem felicii po rodičích a posloucháte jižanský rock, Ghost Ridera si po většinu času užijete. UVNITŘ: TRAILER
Foto: Falcon

Jinak nakopněte mašinu a zamiřte jinam. Jistě, tohle není sociální aktivistické drama s poselstvím přesahující hranice všehomíra, nicméně i komiksové adaptace mohou mít filmařské ambice.

Přes den motocyklový kaskadér; v noci plameny olizovaná kostra zachraňující nevinné před Zlem. Johnny Blaze má skutečně originální hřích mládí. Coby chlapec se upsal ďáblu a svůj čas teď prožívá v nekonečném pendlování mezi strachem, kdy si pro něj přijde,  a pokoušením hranice absolutního rizika.

Coby kaskadér se těší hvězdnému statusu, když před vyprodanými stadiony přeskakuje dlouhou řadu kamionů nebo vrtulníků. Ale v době, kdy mu do života opět vstoupí láska z mládí, přichází na scénu i samotný vládce pekel, aby si vybral svůj podíl na smlouvě.

Johny se tak stává jeho Ghost Riderem, který má bojovat a přemoct Satanova syna Mefistofela a jeho společnost padlých andělů. Co se bude dít dál, je zřejmé.

Bohužel režisér  Mark Steven Johnson (Daredevil, Electra) potencionální filmovou výzvu nevyslyšel a natočil velmi krotkou a plytkou akční rutinu. Jeho adaptace hrdinského komiksu ignoruje vývoj žánru a vrací se ke kořenům akční zábavy. Jenže hora stereotypů ubíjí v Ghost Riderovi veškerý život.

Foto: Columbia Pictures

Bez těch komiksových a superhrdinských klišé to v případě takových snímků samozřejmě nejde, ale dnes už filmy nabízejí balanc mezi skoro až pietním uctíváním superhrdinských stereotypů a o to větší důmyslnosti při budování příběhu.

V době, kdy se z komikové adaptace stal žánr sám o sobě, kdy tvůrci soutěží, kdo dokáže příběhu vtisknout hlubší rozměry a důmyslnější zápletku, se Ghost Rider vydává proti proudu času a trendů a vrací se k těm nejzploštělejším formulkám.

Výsledek svou naivitou a nepoučeností současnými (filmovými) souvislostmi vyznívá jako pomatený výkřik z hlubin 80. let, kdy ještě klišé nebyla okoukaná a většina stereotypů hollywoodských velkoprodukcí se teprve usazovala.

Tvůrci vytěžují komiksové zkratky tak důsledně, že se jim podařilo vykreslit příběh, který ve své naivitě a jednorozměrnosti překonává plakátovitost předlohy - aniž přitom má její charisma a autentické kouzlo bezprostřednosti.

V době, kdy je filmové lidstvo poučeno o filmové trilogii X-Men a kdy Christopher Nolan vykreslil Batmanovo temné dospívání, už k zasycení hladu nestačí jednoduše (pře)dovyprávět klasické formulky.

Foto: Falcon

Navíc Ghost Rider nefunguje ani ve svých výsostných vodách. Kdyby dokázal nabídnout alespoň pořádnou porci ohromující akce, líp by se divákům přecházelo přes hluchá místa plná obskurních dialogů a zjevných nelogičností.

Jenže co se akce a vizuálních kouzel týče, Ghost Rider nepřináší nic výjimečného, dokonce spíš pachuť. Plápolající bojovník na motorce každého z padouchů vyřídí bez větších obtíží, a tak se každá akce zdlouhavě rozjíždí, ale o to rychleji pak skončí.

Když Ghost Rider během pár záběrů vyřídí bídáka, jehož temnou a neporazitelnou image budovali filmaři více než hodinu, jako by si Mark Steven Johnson řezal sám pod sebou větev.

Pokud se topornost a trapnost někde láme až do čirého zoufalství, kdy divákovi nezbývá než se začít smát, jsou to scény s Evou Mendesovou v roli Johnyho milé. Obě své polohy (zmatená/víc zmatená) servíruje s takovou vervou, že ze všeho nejvíc připomíná přemotivovaného statistu, kterému se poštěstilo promluvit v záběru.

Ani hvězdný Cage tu moc nezmůže: S Mendesovou se tváří, jako by se jí bál, zbytkem filmu se spíše proplíží s unaveným výrazem ve tváři. Scénář mu nenabídne víc než pár chvilek, kdy může postavu obohatit alespoň špetkou nadhledu a jemnou komikou.

Foto: Falcon

Ghost Rider se ztrácí v zemi nikoho; někde mezi áčkovým středním proudem a filmy ze zadních regálů videopůjčoven. Má rozpočet i ambice být kvalitní zábavou, ale výsledek z něj dělá jedno z nejnákladnějších béček posledních let. Přitom mu chybí ono zapálené kouzlo naivity, které činí z poctivých filmů druhé kategorie alespoň zábavu pro dekadentní fanoušky.

Coby oslava testosteronu, burácejících motorů, ohňových erupcí a obřích prsou Evy Mendesové je Ghost Rider sice legrační, ale pořád ještě zkousnutelný zážitek pro ty, co nedají dopustit na aroma benzínu na kožené bundě. Kdo chce od dvou hodin v kině víc, těžko na téhle ztracené příležitosti najde aspoň něco zajímavého.

Ghost Rider (Ghost Rider), USA 2007. Scénář a režie Mark Steven Johnson, hrají Nicolas Cage, Eva Mendesová, Wes Bentley, Sam Elliott, Donal Logue, Peter Fonda a další. , 105 minut, distribuce Falcon.
 

 

Právě se děje

Další zprávy