Animovaný film Frčíme skotačí ve fantasy světě bez magie. Sám ale zapomněl čarovat

Tomáš Stejskal Tomáš Stejskal
11. 3. 2020 8:38
Kdysi dávno byl svět plný kouzel. Pak si ale tvůrci nového animovaného snímku studia Pixar nazvaného Frčíme zřejmě vzpomněli na slavnou větu spisovatele Isaaca Asimova, že jakákoli dostatečně rozvinutá technologie je nerozeznatelná od magie. Tak čáry zmizely, nahradila je technika a elfové či kentauři museli normálně začít chodit do práce.

Frčíme je příspěvkem do oblíbeného žánru městské fantasy, kde se fantastické bytosti pohybují běžným moderním prostředím. Ale také je to snímek o dvou sourozencích, kteří se pokouší překonat chmury i spory a najít klíč k rodinnému souznění.

Tak jako dvě princezny v populární disneyovce Ledové království se tady hašteří dva elfí bratři, jen v trochu odrostlejším věku na pomezí dospělosti. A tvůrci studia Pixar, které patří pod Disneyho, jako by tentokrát o něco více ctili osvědčené vzorce disneyovských pohádek než hrátky s různými žánry, jimiž prosluly jejich animované snímky.

Elfí hoši Ian a Barley Tichošlápkovi vyrůstali bez otce, který zemřel, když byli malí. Jakmile mladší Ian dosáhne 16 let, dostane dárek, jejž otec oběma odkázal, až budou dospělí. Je to kouzlo, které ho umožní na den oživit. Z čehož má radost obzvlášť starší Barley, posedlý magií a vším okolo ní. Jenže se ukáže, že právě skeptický introvert Ian je tím, kdo umí probudit kouzelnické žezlo k životu.

Čáry nicméně přeruší nehoda a otec ožije jen od pasu dolů. Oba chlapci se tak spolu s chodícími kalhotami vydávají na dobrodružnou výpravu za dokončením zaklínadla. Vyzbrojeni jen odhodláním a Barleyho rozhrkanou starou dodávkou.

Frčíme zůstává hravým pixarovským snímkem, který je láskyplnou poctou žánru fantasy a zároveň se nebojí dělat si z jeho klišé legraci. Třeba hned na začátku, když po prologu o vymizení magie, kterou nahradila technika, vidíme, jak se v ulicích anonymního amerického maloměsta potulují ošuntělí jednorožci okolo popelnic a vyjídají zbytky, podobni spíše bezdomovcům než čistým magickým tvorům.

Bohužel podobných vtípků a nápadů je málo. Světa, kde se prolíná moderní a fantastické, tvůrci využívají spíše jako kulisu k vyprávění příběhu o nápravě rodinných křivd a nalezení těch opravdu důležitých hodnot.

A jak u Pixaru bývá zvykem, autoři mají porozumění pro outsidery a podivíny. Takovým není jen hrdina Ian, který se stydí i pozvat spolužáky na oslavu. Ale nakonec především hřmotný starší bratr, byť má vzezření metalisty objíždějícího ve staré dodávce vesnické zábavy. Přesto právě on je posedlý zaklínadly a různými pravidly kouzelnictví, tak jako dnešní geekové a nerdi, kteří s podobným zaujetím hrají deskové či počítačové hry.

Ve filmu se dva elfští teenageři vydávají na výpravu, aby zjistili, zda ve světě zůstal alespoň kus magie. | Video: Falcon

Pixar stále tvoří chytré filmy, které uhýbají ze zavedených kolejí. Ostatně uhnutí z nejzřejmější cesty je i zásadní součástí zápletky. Podobně tvůrci utíkají také od základního pravidla nejen Disneyho pohádek, kde maminky umírají násobně častěji než tatínkové, ještě než děj vůbec začne. Tady je to naopak.

Přesto se dospívající hrdinové tentokrát vydávají na až moc jednoduchou a přímočarou výpravu. Jsou chytřejší než průměrná disneyovka, ale jen o kousíček. Jsou osobitější, ale také jen o píď, nikoli rozdílem třídy.

Film Frčíme nakonec příliš nefrčí. A je to vlastně naschvál, částečně se chce ubírat kupředu tempem rozpadající se dodávky, dát si načas. Jenže důsledkem toho se nerozvíjí na tolika úrovních jako nejpovedenější pixarovské tituly. A přitom na své ústřední téma nenachází tolik času, aby se ospalejší tempo vyplatilo.

Stále je to snímek, který na správných místech umí vyvolat emoce. Přimět diváky přehodnotit názor na některé postavy, čímž nenásilně nutí přemýšlet o vztazích, které fungují podobně, ať už ve světě vládne magie, či technologie. Škoda že tvůrci vedle postav více nemysleli také na prostředí, které hrdinové obývají.

Snímek Frčíme umí jemně ohnout pravidla. A seslat ve správnou chvíli funkční zaklínadlo. Co do vynalézavosti by ale nepochybně šlo přidat.

Frčíme

Scénář a režie: Dan Scanlon
Falcon, česká distribuční premiéra 5. března.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Při zásahu proti demonstrantům v Barmě zastřelili ženu

Barmská policie v sobotu použila vodní děla a gumové projektily k rozehnání demonstrantů, kteří hromadně vyšli do ulic protestovat proti vojenskému převratu z 1. února, píše agentura AFP. Při zásahu ve městě Monywa jedna žena zemřela, desítky lidí, včetně novinářů, policie zadržela. Agentura Reuters odhaduje, že se protestů po celé zemi účastnily stovky tisíc lidí.

Policisté při sobotním zásahu byli často v civilu. Podle fotografií na sociálních sítích lidé ve městech Rangún a Monywa stavěli v ulicích barikády, aby zpomalili postup policie. Bezpečnostní síly se pokusily zmařit protesty v Mandalaji, na klíčových křižovatkách postavily zátarasy a obvyklá místa setkání demonstrantů obsadila policie. Protestů v Mandalaji se opětovně zúčastnili i buddhističtí mniši a dodali jim morální autoritu, píše AP.

Jedním z impulzů pro demonstrace bylo páteční prohlášení barmského velvyslance při OSN Ťjo Mou Tchuna, že stojí za svrženou Do Aun Schan Su Ťij, píše agentura AP. Při projevu v OSN převrat tvrdě odsoudil a vyzval k přísnějším mezinárodním sankcím. Při projevu použil gesto se třemi zdviženými prsty, které se stalo symbolem poklidných demonstrací v Barmě. Jeho projev vyvolal vlnu kladných reakcí jak přímo v sále OSN, tak u barmské veřejnosti.

Armáda 1. února svrhla vládu vedenou Do Aun Schan Su Ťij a zabránila tomu, aby se sešel parlament zvolený loni v listopadových volbách. Do demonstrací se od té doby zapojují desítky tisíc lidí. Demonstranti nevěří slibům vojenských představitelů, že uspořádají nové volby a předají moc vítězi. Novou vlnu odporu vyvolal i páteční převoz Aun Schan Su Ťij z domácího vězení na blíže neupřesněné místo.

Zdroj: Zahraničí , ČTK
Další zprávy