Filmy roku podle Aktuálně.cz: Drive a Turínský kůň

Kamil Fila Kamil Fila
2. 1. 2012 11:30
Naši recenzenti sestavili své žebříčky roku
Foto: Aktuálně.cz

Rekapitulace - Již třetí rok sestavuje několik recenzentů Aktuálně.cz své žebříčky nejlepších a případně i nejhorších filmů, které za uplynulou sezónu viděli. Naší snahou bylo postihnout tituly, které byly uvedeny v široké české distribuci, i ty, jež proběhly třeba jen jednorázově na festivalech. Naším skromným přáním je upozorňovat především na trochu přehlížené snímky a inspirovat tak čtenáře k tomu, aby případně zapátrali, co jim uniklo.

Čtěte také:
Nejlepší filmy roku 2009 
Nejlepší filmy roku 2010 

Každý z pěti hlasujících pojal seznam „nej filmů po svém“, někteří se vzdali i možnosti jmenovat také tituly, jež považují za špatné. Pokud vám přijde, že se pět hlasujících až nápadně shoduje, není to tím, že bychom od sebe opisovali, ani že bychom měli zcela totožný vkus. Spíše to vypovídá něco o hodnotě určitých děl.

 

Kamil Fila

V roce 2011 byla mainstreamová kinematografie velmi slabá; autorský umělecký film naopak dosti silný. Mrzí mě, že jsem musel vidět tolik blbostí, a naopak nestihl mnohé zajímavé filmy, které viděli moji kolegové.

Filmy v široké české distribuci
Nejlepší akční filmy: Tintinova dobrodružství (režie: Steven Spielberg), Válka bohů (r: Tarsem Singh), Mission: Impossible - Ghost Protocol (r: Brad Bird), Rango (r: Gore Verbinski)
Nejtradičnější žánrové potěšení: Opravdová kuráž (r: Joel a Ethan Coenovi)
Nejlepší práce s žánrovými očekáváními: Nákaza (r: Steven Soderbergh)
Komedie roku: Šéfové na zabití (r: Seth Gordon)
Nejlepší české filmy: Rodina je základ státu (r: Robert Sedláček), Vše pro dobro světa a Nošovic (r: Vít Klusák)

Foto: Reuters

Filmy v české distribuci v omezeném nasazení (podle intenzity zážitku)
Turínský kůň (r: Béla Tarr)
Strom života (r: Terrence Malick) 
Odnikud někam (r: Sofia Coppola) 
Banksy: Exit Through the Gift Shop (r: Banksy) 
3/Drei (r: Tom Tykwer) 
Melancholia (r: Lars von Trier) 
Drive (r: Nicolas Winding Refn) 

Filmy mimo českou distribuci (podle intenzity zážitku)
Tenkrát v Anatolii (Bir Zamanlar Anadolu'da, r: Nuri Bilge Ceylan) 
Konečná uprostřed cesty (Halt auf freier Strecke, r: Andreas Dresen) 
Špičák (Kynodontas, r: Giorghos Lanthimos) – sice už rok 2009, ale viděno až letos v rámci předoscarové sezóny
Zámek (Il Castello, r: Martina Parenti, Massimo D'Anolfi) 
Kluk na kole (Le Gamin au vélo, r. Jean-Pierre Dardenne, Luc Dardenne)
Michael (r: Markus Schleinzer) 
Habemus Papam (r: Nanni Moretti)

Nejhorší zážitky (abecedně)
Bastardi 2 (r: Jan Lengyel) 
Biutiful (r: Alejandro González Iňárritu) 
Harry Potter a Relikvie smrti - část 2 (r: David Yates) 
Hranaři (r: Tomáš Zelenka) 
Muži v naději (r: Jiří Vejdělek) 
Saxána a lexikon kouzel (r: Václav Vorlíček)
Světová invaze (r: Jonathan Liebesman) 
Twilight sága: Rozbřesk – 1. část (r: Bill Condon) 
V peřině (r: F. A. Brabec)
Westernstory (r: Vlastimil Peška) 

 

Jan Bušta

Foto: Aktuálně.cz

Sedmička absolutního potěšení (abecedně) - Opravdová radost z kinematografie, chci každý z těch filmů vidět znova a znova, až dokud se dost možná neodmiluji, když prohlédnu všechny jejich slabiny (a naivně doufám, že u některých mě to neomrzí doživotně!). Baví i znepokojují komplexně, režijním uchopením souladícím všechny složky!

Lví král 3D (r. Roger Allers, Rob Minkoff)
Neopouštěj mě (Never Let Me Go, r. Mark Romanek)
Opravdová kuráž (r. Ethan a Joel Coenovi)
Pan Bobr (r. Jodie Foster)
Strom života (r. Terrence Malick)
Špičák (Kynodontas, r. Giorghos Lanthimos)
Turínský kůň (r. Béla Tarr)


Pětka těsně pod vrcholem blaha (abecedně) - Každý z nich má svou „mouchu“, některé i víc; a já se o ní chci ještě několikrát přesvědčit. Kategorie, která ovšem často mívá v proudu času vyšší trvanlivost než příčky nejvyšší. U každého filmu jmenuji jeho intenzivně zasahující složku.

Foto: Aktuálně.cz

Černá labuť (r. Darren Aronofsky) – Zdánlivě nepatřičné spojení herecké studie charakteru s žánrovými zápletkami, rekvizitami a zvuky hází budoucí „americkou hororovou klasiku“ á la Neviňátka nebo Rosemary má děťátko.
Hanna (r. Joe Wright) – Takhle to vypadá, když někdo opravdu docení hodnotu každé scény: jako nekončící radostně anarchistické pásmo často i výjimečných krátkých filmů + film tohoto roku dle mojí ženy.
Lovec trolů (Trolljegeren, r. André Øvredal) – Dokonale zvládnutá gradace příběhu i vtahování a angažování diváků.
Nákaza (r. Steven Soderbergh) – Soderbergh dokáže svým filmem vzbuzovat pocit „nesnesitelné lehkosti“ a pozitivity, i když je zároveň neúprosný, chladný a autentický.
Náš den přijde (Notre jour viendra, r. Romain Gavras) – Nenačančaná živelnost přebije všechno racionálno v příběhu i stylu - v romanticky založených chlapcích nemůže nerezonovat.

Trojka koumavé netečnosti (abecedně) - Filmy, u nichž vnímám vysokou jakost a baví mě je obmýšlet, přesto se nedotýkají.

Drive (r. Nicolas Windig Refn) – Náběh na generační iniciační film kloubící ikonické žánrové prvky se soudobým art-standardem. Já už mám ale „svého“ Kubricka, Leoneho, Cronenberga, Schradera…
Melancholia (r. Lars von Trier) – Zábavná blbůstka v očekávatelně vysoké kvalitě provedení od oblíbeného tvůrce a nečekaně neuspokojivý doslov Antikrista od tvůrce mimořádného.
Michael (r. Markus Schleinzer) – Kazí ho jenom jedna, zato velmi vtíravá a zásadní otázka: Proč vlastně všichni ti úspěšní tvůrci rakouského art-filmu točí tak stejně?

 

Antonín Tesař

Nejlepší filmy v české distribuci
1. Drive
2. Turínský kůň
3. Opravdová kuráž
4. Zdrojový kód
5. Banksy: Exit Through the Gift Shop
6. Super 8
7. Moneyball
8. X-Men: První třída

Foto: Aktuálně.cz

Nejlepší filmy mimo distribuci
1.-3. Konečná uprostřed cesty
1.-3. Rozchod Nadera a Simin
1.-3. Tenkrát v Anatolii
4. Kluk na kole  

Nejhorší filmy v distribuci (mimo český film) – poměr podezřívavá očekávání vs. nečekaně silné zklamání
1. Kovbojové a vetřelci
2. Zbytečná krutost
3. Norské dřevo

 

Michal Procházka

Foto: Reuters

Rozchod Nadera a Simin (Asghar Farhadi, uvedl MFF KV, zakoupil Artcam do distribuce) - nejlepší film roku, který nejenom odstřelil diváky Velkého sálu hotelu Thermal v Karlových Varech, ale který nabízí kolem jednoduchého manželského rozchodu množství interpretací jak íránské reality, tak současných lidských vztahů či vůbec naší existenciální situace.
Play (Ruben Östlund, uvedl MFF KV) - Ruben Östlund je nový zjev skandinávského filmu, provádějící nemilosrdné analýzy současného světa. Jeho Play ukazuje dnešní západní multikulturní svět a sociální krizi způsobem nevídaně jasnozřivým.
Tenkrát v Anatolii (Nuri Bilge Ceylan, uvedl MFF KV) - Příběh o hledání mrtvého těla na tureckém venkově, jehož aktéry spojují jakési podivné neprůhledné vztahy a vazby, je i o nás. Jaký jiný artový film by se už měl distribuovat u nás, aby mluvil k našemu publiku?! Ceylanův snímek vypovídá o podobné společnosti, ovládané skrytou korupcí, v níž žijí lidé unavení svým osudem, křivdami a nespravedlnostmi, a přitom propadají pocitu beznaděje. Je ostuda, že jej nikdo neuvedl do kin, že k němu nepřijela žádná delegace. 
Hanba / Shame (Steve McQueen, zakoupila do distribuce AČFK) - Jeden z nejvíce současných filmů líčí pocity moderní samoty, lidi podléhající pouze extrémním výstřelkům, chlapy závislé na pornografii, problémy s erekcí západní populace i zbabělost, jak se navzájem bráníme skutečným vztahům.
Čestné uznání za animaci: Chico a Rita od Fernanda Trueby. Nádherná filmová romance o milostném minutí za kubánské revoluce ukazuje, že animovaný film může zpracovat zcela dospělé téma; navíc velmi sensuální, skoro erotickou formou.


V distribuci má moje top 5 tuto podobu: Melancholia, Králova řečTurínský kůň, Drive, 80 dopisů

 

Tomáš Stejskal

Foto: Aktuálně.cz

Nejhorší filmy:
Twilight sága: Rozbřesk – 1. část - Jsou nepovedené filmy, jsou nudné filmy a pak jsou filmy, u kterých trpíte. U tohoto filmu navíc nevěříte, že by mohl existovat divák, který netrpí stejně. Ale správný emař vlastně trpí rád.
Biutiful - Horší než zcela špatné filmy jsou hloupé či nesoudné filmy zručných režisérů, které řemeslnou virtuozitou maskují svou obludnost. Emocionální tortura a sociální exploatace hnípající se v utrpení bez důvodu. Iňárritu coby scenárista naprosto selhal.
Norské dřevo - Naprostá křeč a jedna z nejhorších knižních adaptací, která se zcela minula s předlohou.
Kovbojové a vetřelci - Scénář splácaný s požitkem a neumětelstvím desetiletého dítěte. Film, který neumí přiznat béčkový základ a tváří se vážněji než mimozemšťan po obrně.
Černá hodina - Jeden z nejnudnějších filmů roku. Absentují postavy, děj i speciální efekty. Jako by se celý točil jen kvůli pár záběrům na vylidněné moskevské památky.
Jsem číslo čtyři - Další nepodarek, který se snaží mísit žánry a zapomíná na postavy i na diváky.
Autopohádky - Není nic horšího, než když se třicátníci zastydlí v pubertě snaží dělat pohádku pro děti. Dětství nerovná se infantilnost. Viz recenzi.
Maria a Marie - Na festivalech je jistě mnoho špatných art filmů. Tento kousek z letošních Mezipater působí jako hysterický a silně amatérský pokus o ženské vidění světa po vzoru Sofie Coppoly. Máte chuť hrdinky zabít a není to autorský záměr.

Foto: Aktuálně.cz

Nejlepší filmy v distribuci:
Turínský kůň - Nejlepší filmy letos pojednávaly o konci světa. Pseudonietzscheovská apokalypsa, v níž sám způsob záběrování a pohybu kamery vyvolává démony z hlubin všednodenního marasmu. Zemité, přesto metafyzické.
Melancholia  - Lars von Trier v posledních filmech dokonale snoubí stylizaci s antiestetickými metodami Dogmatu. Hranice mezi ironií, krásou a kýčem pukají. Jeden z mála filmů, u kterých se netřeba bát velkých slov.
Drive - Vítězství stylu nad hmotou. Nikoli povrchní film, ale film, jehož vycizelovaný povrch dokonale maskuje hloubku a zároveň tuto hloubku vytváří.
Rodina je základ státu - Sedláček natočil film, který vypovídá mnohé o české malosti, a přitom snese srovnání se světovou produkcí. Bruslí mezi žánry i mezi řádky, má nejen téma (respektive více témat), ale umí ho též podat. Sedláček vymýtil všechna prokletí české tvorby – bezobsažnost, tezovitost i neschopnost pracovat s žánry.
Opravdová kuráž - Čistá ukázka režijního mistrovství. Po geniálním Seriózním muži v podstatě oddechová žánrová hra, ale i tak nechává většinu protihráčů o mnoho koňských délek pozadu.
Zdrojový kód - Příslib pro obrodu hollywoodského sci-fi žánru. Jones se umí vrátit do doby, kdy sci-fi dominovala velká témata, a přitom nepůsobit zpátečnicky či staromilsky.
Banksy: Exit Through The Gift Shop - Podvratná hra s divákem i konvencemi dokumentu. Street-artista Banksy se v hávu mystifikační hry táže po většině problémů, s nimiž se potýká umění po Warholovi.
Lůno - Úctyhodný pokus, jak skloubit minimalistický evropský art film s romancí, pohádkou a sci-fi, tedy s žánrovými polohami ze zcela protichůdné líhně.
Super 8 - Láskyplný, přesto revizionistický pohled do doby, kdy vznikaly blockbustery. 
Jeskyně zapomenutých snů - Mám rád umanuté režiséry, kteří neváhají jít přes mrtvoly. Herzog s podobným zaujetím postupuje v dokumentu i hrané tvorbě. Jeskyně stojí za zmínku už kvůli nekonvenčnímu užití 3D formátu.

Herci a režisér při premiéře v Cannes
Herci a režisér při premiéře v Cannes | Foto: Reuters

Nejlepší filmy mimo distribuci:
Rozchod Nadira a Simin - Drama s postavami tak plnými náboženských, společenských i morálních konfliktů, že zcela stírá možnost jejich etického posudku a odsudku. Asi nejlépe napsaný film roku, který dokáže ze vztahového dramatu udělat napínavou detektivku.
Play - Minimalistické drama, které skrze nedořečenost podává nejtrefnější portrét švédské společnosti.
Tenkrát v Anatolii - Nejunikavější film roku. Filmy s kriminální tematikou obvykle nechávají na scestí své postavy, zde je ztracen hlavně divák. Slast enigmatičnosti.
Konečná uprostřed cesty - Pohled na rakovinu mozku v konečném stadiu, který svou intenzitou předčí jakýkoli myslitelný dokument na dané téma, a přitom se zcela vyhýbá laciným emocím.
Le Havre - Finský melancholik je opět ve formě a ukazuje, kterak skloubit líbivé a artové, prosté a stylizované, žánrové a unikavé polohy. Dokonalé melodrama.
Kluk na kole - Mistři sociálního realismu v diváčtější poloze než obvykle.
Michael - Rakouský pohled nikoli do nitra pedofilova, ale na povrch, na jeho všední život, který je až děsivě normální.

 

Vítězi roku 2011

Turínský kůň a Drive (obojí uvedeno v českých kinech) - 5 hlasů
Tenkrát v Anatolii (uvedeno pouze na MFF Karlovy Vary) – 4 hlasy
Banksy: Exit Through The Gift Shop (bylo v kinech), Opravdová kuráž (bylo v kinech), Rozchod Nadera a Simin (do distribuce půjde v únoru), Kluk na kole (do distribuce půjde v březnu), Konečná uprostřed cesty (do distribuce půjde v dubnu), Michael (distribuce není plánována) – 3 hlasy

Pro porovnání - populistický žebříček Československé filmové databáze zde

A tady naopak žebříčky náročných kritiků britského časopisu Sight and Sound a amerického časopisu Village Voice.

 

Právě se děje

Další zprávy