Filmaři dokončili film o básníku Seifertovi. Objeví se v něm i umělcova vnučka Klára

"Jméno Jaroslava Seiferta rezonuje kulturním povědomím dodnes. Málokdo však zná více než pár Seifertových říkadel, málokdo zná jeho vrcholnou poezii. Přitom Seifert dělal ve své době přesně to, co mladí milují na poezii dnes – vyjadřují skrze ni autentické pocity, cítí okamžitý rytmus, kterým mladý Seifert ve svých vizuálních básních předběhl éru sociálních sítí. Poselstvím filmu je i otázka hrdinství v totalitách dvacátého století, kulturní odboj a formování české národní identity a kultury paměti v přesahu od vzniku meziválečné republiky až do současnosti," uvedl režisér Štingl.

Obsáhlý film podle tvůrců znovuobjevuje Seiferta svou přístupnou formou i pro mladé lidi a skrze další osobnosti podává mimořádný obraz celého 20. století. Ve snímku vystupuje také básníkova vnučka Klára Seifertová. Důležitou roli v něm hraje i Seifertova břevnovská vila včetně jeho pracovny.

"Vítám vás na našem opatství, říkával s nadsázkou dědeček. Diváci uvidí i jeho pracovnu, která zůstala tak, jako by z ní dnes odešel, ale i rukopisy a vzácnou korespondenci z časů, kdy se ještě psalo plnicím perem. Podstatné je nechat dědečkovu poezii žít dál, aby se s ní seznamovaly mladší generace," uvedla Seifertová. "Dnes je jeho tvorba velice aktuální, reflektuje svět tak, jak ho poznal on, jak vnímal politiku a nesvobodu v časech, které měnily lidi v jeho okolí. Zažil hrdiny v nejtěžších dobách a snažil se stát po jejich boku," dodala.

Průvodci snímkem jsou herci David Vávra a Jan Slovák a divadelní režisér formovaný poezií Vít Malota. Dokument ukazuje nejen kapitoly Seifertovy tvorby, ale i příběh celého minulého století nahlíženého skrze literární svět, básníkovo bohémské prostředí či literární kavárny a vinárny v proměnách časů dobrých i zlých. Film představuje zásadní osobnosti skupiny Devětsil i tehdejší literární a výtvarné scény, jako například byli básníci Vladimír Holan, Josef Hora, Vítězslav Nezval či František Hrubín, teoretik Karel Teige, malířka a ilustrátorka Toyen či malíř František Tichý. Klíčové epizody a Seifertovy vzpomínky dokreslující 20. léta minulého století dohrávají herci.

Celý příběh rámuje skutečnost, že Seifert byl od 50. let v hledáčku StB, která ho od podpisu Charty 77 intenzivně sledovala, díky čemuž je její archiv paradoxně nejbohatším zdrojem informací o básníkových posledních 30 letech života.

Související

O tom, že Seifert dostal Nobelovu cenu, české noviny v roce 1984 skoro mlčely. Proč?

Jaroslav Seifert za svůj život vydal kolem 30 básnických sbírek a vedle poezie se věnoval také publicistice, překladům a vzpomínkové próze. Mezi jeho nejzásadnější díla patří například Město v slzách, Na vlnách TSF, Jablko z klína, Maminka, Koncert na ostrově, Halleyova kometa, Morový sloup, Býti básníkem nebo memoáry Všecky krásy světa. Letos v lednu uplynulo 40 let od básníkova pohřbu v roce 1986. Jen k Rudolfinu se s ním tehdy přišlo, a to během jediné režimem vyhrazené hodiny a pod dohledem Státní bezpečnosti, rozloučit na 4000 lidí.