Greenová hraje rozvedenou mladou ženu, která má kvůli přípravám na dlouhou "služební cestu" málo času věnovat se milované osmileté dceři. Zdánlivě tradiční drama o dilematu moderní ženy, jež se snaží skloubit rodinný život s kariérou, je výjimečné tím, že vypráví o astronautce připravující se k ročnímu pobytu na oběžné dráze.
Francouzská režisérka Alice Winocourová nelíčí astronauty jako hollywoodské superhrdiny, ale jako normální lidi, kteří jsou postaveni před extrémně náročnou výzvu žádající takřka nadlidské výkony. Jak dokládají závěrečné titulky s fotografiemi skutečných dobyvatelek vesmíru, drama skládá hold všem astronautkám, které jsou zároveň matkami.
Režisérka střídá dvě perspektivy, reflektující hrdinčinu rozpolcenost mezi pracovními ambicemi a mateřskými city. Rodičovská rovina příběhu sleduje snahu mladé astronautky Sarah, která od dětství toužila letět do vesmíru, zůstat nejlepší matkou i navzdory fyzicky a psychicky náročnému výcviku.
Winocourová při tom hledá paralely mezi odpoutáváním se matky od dcery - nebo naopak - a odpoutáváním se kosmonauta od domovské planety.
Dcera s příznačným jménem Stella, což latinsky znamená hvězda, zpočátku přistupuje na hru: Sarah s ní místo pohádky na dobrou noc komunikuje způsobem, jakým členové posádky hovoří s kapitánem vesmírné lodi. Jenže prohlubující se pocit odloučení a stesku po vytížené matce, která se dítě dokonce pokouší brát i na pracovní porady, vede nejprve k nudě a posléze k odmítavému vzdoru.
Odcizení dcery se tak pro vystresovanou Sarah stává další Achillovou patou ve výhradně mužském světě, který ji od počátku vnímá spíš jako "kosmickou turistku".
K vesmírnému programu režisérka přistupuje, jako by to byla běžná práce, a hrdinku - jedinou ženu v tříčlenné mezinárodní posádce - vystavuje občasným sexistickým narážkám. Tedy zpochybňování jejích předpokladů zvládnout vyčerpávající trénink, při němž se Sarah dostává na hranici sil a začíná o sobě pochybovat.
Mužské předsudky se však v průběhu příprav postupně obrousí a posléze dokonce transformují v oboustranný respekt.
Scény, které se odehrávají výhradně před startem raketoplánu, Winocourová nasnímala s dokumentární realističností. K věrohodnosti sekvencí, zaznamenávajících přípravu kosmonautů na misi, přispívají autentické kulisy. Tvůrci dostali možnost natáčet přímo ve výcvikovém středisku Evropské kosmické agentury v Kolíně nad Rýnem, ve Hvězdném městečku nedaleko Moskvy či na kosmodromu Bajkonur v Kazachstánu.
Ideální představitelku hlavní role režisérka našla v Evě Greenové, proslulé eroticky odvážnou kreací v Bertolucciho Snílcích a ztvárněním nevyzpytatelné krásky Vesper z bondovky Casino Royale. Rodilá Francouzka, jež ve filmu plynně hovoří několika jazyky, dodává postavě kontrastní škálu emocí i vlastností: zaťatost i snivost, houževnatost i zranitelnost, cílevědomost i melancholii. A v neposlední řadě nevšedně atraktivní vzhled.
Rovnocennou hereckou partnerkou Greenové je představitelka její dcery Stelly, kterou s posmutnělou přemýšlivostí hraje Zélie Boulantová. Intimní scény mezi matkou a dcerou, kdy spolu plavou v bazénu, jako by to byla plodová voda, nebo stojí jen pár centimetrů od sebe odděleny neprodyšným sklem, díky oběma herečkám patří k nejpůsobivějším momentům.
Jinak je Proxima film záměrně nedramatický - některým divákům může připadat až anesteticky odtažitý a nudný. Veškeré konflikty vyprchají do ztracena, včetně napjatého vztahu se samolibým americkým astronautem, jehož ztělesnil Matt Dillon a který neskrývaně pochybuje, zda se má meziplanetárního letu zúčastnit žena.
Režisérčina neochota zdramatizovat dějově minimalistický příběh jakýmkoli zvratem se projevuje i na nevěrohodném jednání hrdinky v závěru filmu, kdy její fatální profesní selhání vůbec nikdo neřeší.
Proxima se řadí do současného proudu civilně laděných filmů s vesmírnou tematikou, jako bylo loňské Ad Astra prolínající tradiční kosmické sci-fi s psychologickým dramatem o vztahu otce a syna. Zároveň lze Proximu vnímat jako evropský a ženský protějšek ke snímku První člověk, který se soustředí na konfrontaci rodinného života a pracovních povinností amerického astronauta Neila Armstronga předtím, než učinil malý krok pro člověka, ale obrovský skok pro lidstvo.
Komorní drama Alice Winocourové se ve srovnání s těmito filmy drží při zemi. Obrazně i doslova.
Proxima
Režie: Alice Winocourová
Aerofilms, česká distribuční premiéra 30. července.
