


Snímek Oppenheimer o "otci atomové bomby" zůstal o něco pozadu za filmem o popové star Michaelu Jacksonovi, který se stal nejvýdělečnějším životopisným filmem všech dob, celosvětově zaznamenal tržby 977,4 milionu dolarů (20,77 miliardy Kč).

Snímek Michael, který režíroval Antoine Fuqua, se už předtím stal nejúspěšnějším hudebním životopisným filmem, když překonal Bohemian Rhapsody o frontmanovi britské kapely Queen Freddiem Mercurym. Informují o tom stanice BBC a deník The Independent.
Michael, uvedený do kin letos v dubnu, zachycuje životní příběh zesnulého amerického zpěváka od prvních úspěchů jako dětské hvězdy v rodinné hudební skupině The Jackson 5, až po jeho vzestup na vrchol slávy a proměnu v sólového krále popu. Hlavní roli ve filmu ztvárnil Jacksonův synovec Jaafar Jackson. Colman Domingo a Nia Longová si zahráli zpěvákovy rodiče.
Rekord v tržbách dříve držel snímek Oppenheimer (2023) z dílny Christophera Nolana, tříhodinové dramatu o vědci Robertu Oppenheimerovi a morálních důsledcích vývoje jaderné bomby. Film, v hlavní roli se Cillianem Murphym, celosvětově utržil 975,8 milionu dolarů (20,74 miliardy Kč). V roce 2024 opanoval udělování Oscarů, zlatou sošku získal za nejlepší snímek roku, režii i herce i hlavní roli.
Michael předčil Oppenheimera navzdory tomu, že Nolanův film v létě 2023 těžil z fenoménu "Barbenheimer", dvojice žánrově zcela odlišných filmových trháků, které byly uvedeny do kin současně. Diváci se tehdy nahrnuli do kin, aby zhlédli filmy Barbie a Oppenheimer po sérii internetových memů satirizujících uvedení diametrálně odlišných snímků ve stejný den.
Snímek o králi popu tento měsíc překonal další významný rekord. Předčil celosvětové tržby ve výši 911 milionů dolarů (19,36 miliardy Kč) dosud nejvýdělečnějšího hudebního životopisného filmu Bohemian Rhapsody (2018). Herec Rami Malek si za ztvárnění Mercuryho vysloužil Oscara.
Michael našel úspěch u Jacksonových fanoušků po celém světě za pojetí zpěvákova dětství, slavných koncertních vystoupení či videoklipů. Filmoví kritici však snímku vyčítají, že opomíná kontroverze, jež Jacksonův život a kariéru provázely. Film se například nezabývá obviněními Jacksona ze sexuálního zneužívání. V důsledku předešlé dohody o mlčenlivosti byly scény o této problematice vystřihnuty.
Časopis The Hollywood Reporter uvedl, že film "potěší dlouholeté fanoušky, kteří tuto hudbu zbožňují", zatímco list The Daily Telegraph snímku vyčetl, že se vyhýbá nepříjemným tématům. The Independent dílo označil za "zvrácenou a bezduchou snahu vydělat peníze".



Výstava českých korunovačních klenotů se pro veřejnost oproti původnímu plánu otevře o den později, v sobotu 19. září. Důvodem je páteční konání protokolární akce v areálu Pražského hradu. Sdělil to v úterý Daniel Drake z odboru komunikace prezidentské kanceláře. Korunovační klenoty budou ve Vladislavském sále pro veřejnost vystaveny zdarma do pondělí 28. září.



Zářijové parlamentní volby v Rusku nebudou svobodné, soutěživé ani spravedlivé a jejich oficiální výsledek vznikne na objednávku Kremlu. Přesto mohou být důležité, protože data získaná z hlasování mohou ukázat, zda režim ruského prezidenta Vladimira Putina ve společnosti výrazněji ztrácí podporu. Politický geograf Michael Romancov z Univerzity Karlovy to řekl v rozhovoru s ČTK.



Ministerstvo zahraničí by podle šéfa české diplomacie Petra Macinky (Motoristé) mohlo prodat nepotřebné nemovitosti v zahraničí za necelých 300 milionů korun. S ministryní financí Alenou Schillerovou (ANO) v úterý diskutoval o zřízení fondu, do kterého by se ze státního rozpočtu zpětně vracely peníze z prodeje nemovitostí.



Tragický příběh britského sociologa Jasona Ardaye otřásl světovým akademickým světem. Muž, který se v sedmatřiceti letech stal nejmladším černošským profesorem v historii prestižní Cambridgeské univerzity, začátkem srpna po vlně obvinění z plagiátorství a zkreslování životopisu rezignoval. O několik dní později zemřel.



SA-24Z33P, X-860368, AB-075149: to jsou jen některá z identifikačních čísel, které Ukrajinci našli na tělech zajatých zahraničních žoldnéřů v ruské armádě. Cizinci je dostávají místo běžných kovových identifikačních známek. Ukrajinci to přirovnávají k tetování čísel v nacistických koncentračních táborech. Jenže zatímco cílem nacistů bylo vytvořit nesmazatelné znamení, Rusko má cíl přesně opačný.