Fila: Byla snad oblíbenější než Svěrák s Ebenem. Šafránková nás vracela do dětství

Kamil Fila Kamil Fila
10. 6. 2021 14:10
Libuše Šafránková, která včera zemřela ve věku 68 let, byla jednou z nejoblíbenějších českých hereček v dějinách a na rozdíl od většiny slavných lidí pravděpodobně ani neměla odpůrce.
Libuše Šafránková a Ondřej Vetchý při natáčení Báječných let pod psa podle románu Michala Viewegha, 1996.
Libuše Šafránková a Ondřej Vetchý při natáčení Báječných let pod psa podle románu Michala Viewegha, 1996. | Foto: ČTK

Facebookový glosátor s pseudonymem Philip Marlowe napsal trochu morbidní vtip, s nímž ale nelze než souhlasit: "Řekl bych, že v anketě ‚Pokud byste si museli vybrat místo své maminky nějakou jinou, která by to byla?‘ by paní Šafránková měla v Česku poměrně vysoké naděje na vítězství." Když na plátně obejmula dítě, všechny nás trochu vracela do dětství. Lidé se na její oblibě shodnou snad ještě víc než u Zdeňka Svěráka nebo Marka Ebena.

Popularitu Šafránkové přitom nedotvářela vystoupení v médiích, účast v televizních soutěžích, ani bulvární zprávy nahlížející do soukromí. Neměla potřebu sdělovat své názory veřejnosti jako "svědomí národa". Její auru tvořilo jen účinkování ve filmech, seriálech a na divadle.

Ačkoli poskytla naprosté minimum rozhovorů, měli jsme dojem, že ji známe, a jako bychom sledovali dějiny jejího manželského vztahu s Josefem Abrhámem, za nějž se provdala v roce 1976 a hráli spolu doslova bezpočtukrát - jelikož neexistuje žádný spolehlivý archiv dat, kde by byla zaznamenána všechna jejich herecká setkání.

Libuše Šafránková, jíž se zásadně říkalo zdrobněle Libuška, představovala erotický symbol, i když se v žádném filmu úplně nesvlékla. Nebyla ani svůdnou ženou vamp, ani lehkou koketou, ani upejpavou zakřiknutou panenkou. Vyhýbala se všem klišé.

V paměti většiny lidí nezestárla a vždy se pro ně pohybovala na hranici mezi dívkou a ženou. Určitě by bylo nesprávné nechat ji přivlastnit pouze mužským publikem, byť těžko najít českého muže, jenž by do ní alespoň někdy nebyl platonicky zamilovaný a nevytvořil podle ní alespoň dočasný ideál ženství.

I pro ženy ale Šafránková představovala určitý vzor, nejenom vzhledem či zvonivým hlasem, jež se nedají napodobit, ale také tím, jak uměla vycházet s muži, s jakou grácií je udržovala v patřičné distanci. Byla příjemná, i když byla náhodou nepříjemná, což je poloha, již skoro nikdo neovládá. V tomto na nás přenášela kouzlo filmové dokonalosti, kterou neumíme přehrát v realitě.

Sestřih filmových rolí, ve kterých zazářila Libuše Šafránková. | Video: Video

Měla to v očích

Libuše Šafránková působila zdánlivě křehce a bezbranně, přitom i rázně a lehce pobavená muži okolo sebe. Sálaly z ní poučená sebeironie, mírný odstup a přitom pochopení, jež měla vepsané v pohledu i mírně zdviženém koutku úst.

Byla hvězdou svého druhu, nikdo podobný tady nebyl a není. Nataša Gollová v sobě měla mladistvé třeštění a pak babkovskou hudravost, ale neznáme ji jako dámu ve středních letech. Nikdy u ní nepřeskočila jiskra od roztomilosti ke smyslnosti a tajemnosti, jak to u Šafránkové bylo běžné v jedné scéně či dokonce záběru. Vypadala, že nad vyřčeným přemýšlí a občas si možná není s to vybavit, co chce říct, čímž sledující udržovala v napětí a dodávala projevu přirozenosti, kdy se z ní jenom neřinula naučená slova.

Libuše Šafránková zvládala být princeznou, maminkou, manželkou i babičkou, přitom to na plátně či obrazovce vždy byla hlavně ona a její herecké výkony. Ne jednostrunné, ne jako u celebrit hrajících sebe sama.

Měla natolik výjimečnou osobnost, že z ní vyzařovalo něco nad rámec jejích rolí. Nebyly jí psány na tělo, ona je přerůstala. Zaškatulkovaná byla jen tím, že ji režiséři nenechávali hrát záporné a složitě zlomené postavy.

Většina jejích figur se pohybuje v lehce romantickém oparu, většinou ale rychle přecházejí do komediálního nadhledu, kdy hereččiny reakce nejsou pouze bezprostřední, ale komentují obecně svět a jeho zákonitosti.

Bez manipulací

Právě v rolích manželek a maminek je na ní vidět, jak si o mužích myslí svoje, ale nemá potřebu být na ně vyloženě hnusná a hysterická. Pokud oni ztrácejí důstojnost, ona před nimi ve své důstojnosti ještě roste. Říká jim věci zpříma, nezkouší žádné manipulativní hry, ani cíleně nezraňuje. V jejích rolích je něco mírně potměšilého. Jako by mírně nevěřícně pozorovala lidské hemžení.

Dokázala být drzá a uličnická, čímž unikala jednoduchým mužským choutkám. Zásadní na jejím projevu a působení bylo, že neustrnula jako pouhý objekt touhy. Neklopila zrak a pohledy mužům vracela. Ne však automaticky vstřícně či vábivě, byl v tom kus posměchu či povznesenosti.

Vrchol emancipace představuje už jedna z jejích prvních rolí v Třech oříškách pro Popelku z roku 1973. Převrátila v nich klasický pohádkový model, kdy přehlížená dívka sedí v koutku a štěstí jí přijde samo naproti. Popelka od Šafránkové nad princem vyloženě dominuje a spíš zachraňuje ona jeho než on ji.

Především v rolích manželek pak Libuše Šafránková za socialismu zastupovala obecný typ ženy, které se nemohly ostře bouřit, nemohly zůstat úplně samy, nedostaly možnost se plně realizovat. Věděly, že jsou tak trochu lapené v pasti a svět nehraje podle jejich pravidel. Přesto se zdály méně ponížené než jejich muži. Představovaly naději, že možná právě pro ně budou muži ochotni nalézt důstojnost, jako František Louka hraný Zdeňkem Svěrákem v Koljovi.

S jistou hořkostí a skepsí Šafránková konstatovala do očí svému muži v Báječných létech pod psa, že ona celé roky nedělala nic jiného, než rodila a starala se o děti, zatímco on se naučil jazyky a jezdí na zahraniční cesty.

Libuše Šafránková divákům dávala naději, že éru reálného socialismu lze přežít s čistým štítem a nenechat se zválcovat, nestat se služebníkem ani sekýrující fúrií. Zároveň představovala věčnou výzvu a připomínku, že ji nemůžete jen tak mít - a že všechno hloupé, co řeknete a uděláte, se setká s jejím vědoucím pohledem.

Je to obrovská ztráta a ještě si úplně neuvědomujeme, co její odchod znamená. Dokázala být vtipná a dojemná zároveň, líčí dramaturg a publicista. | Video: Michael Rozsypal
 

Právě se děje

před 4 hodinami

Běloruský soud poslal na rok a půl do vězení novináře, měl urazit prezidenta a policii

Běloruský soud poslal na rok a půl do vězení novináře Sjarheje Hardzijeviče, kterého shledal vinným z urážky prezidenta země a pomluvy dvou policistů. S odvoláním na Běloruskou asociaci novinářů o tom informovala agentura AP, podle níž je verdikt součástí represí, které běloruské úřady rozpoutaly proti nezávislým médiím a obhájcům lidských práv. Hardzijevič vinu nepřiznal, obhajoba se hodlá proti rozsudku odvolat.

"Nemám s těmito zločiny nic společného, nepokládám se za vinného," prohlásil u soudu ještě před vynesením rozsudku padesátiletý novinář, který nyní musí rovněž zaplatit odškodné policistům ve výši 2000 běloruských rublů každému z nich (přibližně 17 000 korun) a státu poplatek 174 rublů (1500 korun).

Hardzijevič skončil před soudem kvůli obviněním v souvislosti se zprávami v chatovací skupině v aplikaci Viber, kterou někdo loni smazal. Jeho obhájci požadovali, aby bylo obvinění staženo kvůli nedostatku důkazů a kvůli nemožnosti prokázat trestný čin, píše AP. Co konkrétně v údajně urážlivé zprávě zaznělo, nicméně agentura ani asociace nespecifikovaly.

Zdroj: ČTK
před 4 hodinami

USA předaly Rusku seznam diplomatů, kteří musí opustit zemi

Spojené státy předaly ruskému velvyslanectví seznam 24 diplomatů, kteří musí do 3. září opustit zemi. V rozhovoru pro magazín National Interest to řekl ruský ambasador ve Washingtonu Anatolij Antonov. Z jeho vyjádření není jasné, zda požadavek Spojených států vyvolal nějaký konkrétní spor, napsala agentura Reuters. Podle agentury TASS diplomaté odjíždějí kvůli končícím vízům. Mluvčí americké diplomacie označil velvyslancovy výroky za nepřesné.

"Téměř všichni odjedou bez toho, aniž by byli nahrazeni, protože Washington náhle zpřísnil postup vydávání víz," uvedl Antonov a zároveň prohlásil, že ruské diplomatické mise ve Spojených státech jsou "bezprecedentně omezovány" a restrikce se podle něj stupňují.

"Američtí kolegové jsou v tomto ohledu vytrvalí a kreativní. Vyhošťování diplomatů se tu a tam děje pod za vlasy přitaženými záminkami. Loni v prosinci ministerstvo zahraničí jednostranně stanovilo tříletý limit pro dobu nasazení ruského personálu ve Spojených státech, které - pokud je nám známo - neuplatňuje vůči žádné jiné zemi," nechal se slyšet ruský velvyslanec.

Zdroj: ČTK
Další zprávy