Praha - Zahájení 19. ročníku mezinárodního filmového festivalu Praha - Febiofest bude 22. března spojeno s předáním ceny Jaromila Jireše od Asociace režisérů a scenáristů. Získají ji státní fond kinematografie za finanční vklad a podporu vzniku projektu producenta Čestmíra Kopeckého Zlatá šedesátá a bývalý ředitel Národního filmového archivu Vladimír Opěla za odbornou a publikační činnost a působení v archivu.
Ocenění je zaměřeno na nekomerční tvůrčí počiny. "Pan Opěla získal absolutní převahu hlasů," řekl předseda poroty Antonín Kopřiva. Dá se předpokládat, že ocenění je i reakcí na to, že bývalý ministr kultury Jiří Besser odvolal Opělu loni v listopadu kvůli údajným "opakovaným manažerským pochybením".
Rozhodnutí vzbudilo nevoli odborné veřejnosti. Opěla byl ředitelem od roku 1992 a z archivu vytvořil mezinárodně uznávané badatelské a archivní centrum.
Febiofest se uskuteční od 22. do 30. března v multikině Cinestar Anděl a v Ponrepu. Poté v Liberci, Hradci Králové, Pardubicích, Českých Budějovicích, Brně a Ostravě, kde skončí 13. dubna. Asociace slovenských filmových klubů a Slovenský filmový archiv ho uspořádají samostatně v sedmi slovenských městech.
V rámci zahájení festivalu převezmou italský herec a režisér Nanni Moretti a francouzská herečka Sandrine Bonnaireová cenu Kristián. Stejné ocenění dostane v závěru přehlídky režisérka a scenáristka polského původu Agnieszka Hollandová, která právě v Praze natáčí v produkci HBO drama o Janu Palachovi.
Program zahájení a zakončení festivalu obsahuje filmy Miláček, SuperClásico a právě Morettiho Máme papeže.
Febiofest letos nabídne 182 filmů z 55 zemí zařazených do 20 sekcí. Budou k vidění na 496 plánovaných projekcích. Řada zahraničních tvůrců představí své snímky v Kině osobností. Jednou z nich bude i slovenská herečka Zuzana Kronerová. Přijede i ruský režisér a herec Andrej Zvjagincev, jehož debut Návrat vyhrál festival v Benátkách.
Mezi hosty se objeví i německý scenárista a režisér Andreas Dresen. Držitel ceny za režii z karlovarského festivalu nyní uvede v české distribuční předpremiéře film Konečná uprostřed cesty.
Kromě Kina osobností a Kina Latinské Ameriky to bude Gay a lesbické kino, jež nabídne směs nezávislých amerických filmů. K vidění tu bude i na Oscara nominovaný snímek Albert Nobbs, kde Glenn Closeová ztvárňuje hlavní roli ženy vydávající se za muže v Dublinu v 19. století. Perlou sekce je film Osamělá lesbo-ufounka hledá spřízněnou duši, který prý přináší přesně to, co název slibuje, a zároveň vzdává poctu sci-fi filmům z padesátých let.
Sekce Proti proudu nabídne v rámci 15 experimentů a výsostných zážitků i dva miniprofily. V jednom se představí Kanaďan Denis Côté, druhý je věnován Rubenu Östlundovi, jehož film o šikaně Hra patřil k nejvíce diskutovaným filmům na světových festivalech.
K dalším sekcím patří Balkánské kino a Asijské kino, jež nabídne velké spektákly (Bojovníci duhy) i snímky, které odrážejí životní podmínky v mnoha zemích Asie. Turecké kino představí novou etapu tamní kinematografie (Semih Kaplanoglu, Nuri Bilge Ceylan a plejáda mladých tvůrců), sekce Made in USA pak předvede nezávislé snímky, jež se často nedostanou do zdejší distribuce. K vidění tu budou Martha Marcy May Marlene, Magické údolí či Koupili jsme ZOO, novinka Camerona Crowea.
Světové panorama i letos přinese atraktivní tituly, které splňují festivalová kritéria na uměleckou kvalitu. K nabídce patří na cizojazyčného Oscara nominovaná Býčí šíje (Michael R. Roskam) či SuperClásico. Nechybí ani osobnosti jako John Madden, bratři Dardennové, Paolo Sorrentino, Dominik Moll, Gerardo Olivares, Andrea Arnoldová nebo Lynn Ramsayová.
Novinkou je sekce Svět ve 3D, která záměrně pomine hollywoodskou produkci. Ukáže, jak se daří tomuto fenoménu v Asii, Rusku či v Polsku. Uvedena bude i 3D verze baletu Louskáček slavného Andreje Končalovského, Takashi Miike propašoval 3D do svého opusu Smrt samuraje.
Čestným předsedou poroty, jejíž členové posoudí nové evropské snímky mladých tvůrců, bude kameraman a Formanův spolupracovník Miroslav Ondříček. Českou kinematografii zastoupí Příliš mladá noc slovinského absolventa FAMU Olma Omerzua.
