První a druhá série se odehrávaly v Izraeli a na Západním břehu Jordánu, třetí se přesunula do Pásma Gazy. Čtvrtá, která je opět k vidění ve videotéce Netflix, se velkoryse rozkročuje až k Belgii, Sýrii a Libanonu.
Za osm let od premiéry se izraelská Fauda stala mezinárodním hitem. Úvodní díl třetí řady viděl v prosinci 2019 za prvních 48 hodin milion lidí po světě.
Aktuální čtvrtá sezona láme rekordy také v arabském světě, kde by to člověk na první pohled nečekal. Do desítky nejsledovanějších pořadů se dostala v Jordánsku a Kataru. V Libanonu a Spojených arabských emirátech se dokonce stejně jako v Česku, Rumunsku a Řecku probojovala až na vrchol. S přihlédnutím k tomu, že jde o izraelské dílo, navíc kompletně v hebrejsko-arabském znění, je to mimořádný úspěch.
Mezinárodní popularita ale zavazuje a tvůrci museli vyhovět zahraničnímu publiku, které nejenže nemá zažitou izraelsko-palestinskou realitu, ale často si udržuje jen povšechné představy o historickém sporu obou národů. Až na několik drobných zjednodušení se autorům podařilo neslevit z vysokého standardu původní série. Dokonce projevují ještě hlubší porozumění pro strany konfliktu než v předchozích sezonách.
Ozbrojená anarchie
V nové řadě se teroristické nebezpečí opět zrodí na Západním břehu. Tentokrát ovšem na severním cípu - v uprchlickém táboře Džanín, který navazuje na stejnojmenné město. Jako v mnoha aspektech tvůrci vycházeli z podrobné znalosti aktuálních reálií. Smutně trefně také shodou okolností načasovali premiéru: o pouhý týden předcházela dalšímu výbuchu násilí v této padesátitisícové palestinské aglomeraci.
Přesně jako ve scénách z Faudy vjela do ulic Džanínu dodávka s firemními polepy. Byla to operace speciálních jednotek mista’arvim, jak se říká Izraelcům, kteří se podobně jako hrdina seriálu Doron pohybují v palestinském prostředí pod falešnou arabskou identitou. A cílem této mise bylo zatknout buňku organizace Islámský džihád. Krajně neobvyklé načasování na denní dobu podle všeho vyplývalo z takzvané žhavé informace, že Izraeli bezprostředně hrozí teroristický útok.
Tentokrát se ale krytí prozradilo a na bílé auto začali ze střech střílet palestinští ozbrojenci. Vypukla skutečná fauda, což je vedle názvu seriálu především arabský výraz pro totální chaos.
Uprostřed čtyřhodinové přestřelky zahynulo devět palestinských ozbrojenců a jedenašedesátiletá žena, která se do konfliktu nešťastně připletla. Extremisté se pomstili hned následující den. Útočník v jeruzalémské synagoze povraždil na Den mezinárodní památky obětí holokaustu sedm věřících. Několik hodin nato teroristé znovu projevili naprostou nelidskost, když do Jeruzaléma vyslali třináctiletého chlapce s pistolí. Než teenagera zatkla policie, postřelil židovského čtyřicátníka a jeho dvacetiletého syna.
Nemůže být pochyb o narůstající ozbrojené anarchii na takzvaných územích A, která na Západním břehu plně spadají pod palestinskou vládu. Nic nezměnilo ani její ostentativní přerušení bezpečnostní spolupráce s Izraelem, jež vyhlásila hned po střelbě v Džanínu.
Je veřejným tajemstvím, které jednotlivé sezony Faudy věrně zobrazují, že nenávist teroristických organizací k židovskému státu se plně vyrovná jejich nenávisti k palestinské vládě. Stejně jako fakt, že v rámci bezpečnostní spolupráce izraelská armáda často dělá špinavou práci za palestinskou vládní stranu Fatah, když odstraňuje její ozbrojenou islamistickou opozici. Autor tohoto textu jako zpravodaj České televize na Blízkém východě nesčetněkrát slyšel v palestinských ulicích, že nebýt Izraele, vládu na Západním břehu dávno svrhly Hamás a Islámský džihád, tak jako to roku 2007 udělaly v Gaze.
Hlavní město teroru
Palestinská vláda dnes Džanín prakticky nemá pod kontrolou. Všudypřítomná korupce, ztráta veřejné důvěry, neschopnost, nepotismus a systematicky rozkladné působení politických konkurentů z řad radikálního Islámského džihádu a Hamásu poslední roky vyústily v překvapivě rychlou erozi palestinské samosprávy.
Nejprve uprchlický tábor, což je slum z betonových domů a vlnitého plechu, a pak i město ovládly rodinné klany s pouličními gangy. A po nich teroristické buňky, které se z těchto vrstev rekrutují. Palestinský policista se do hloubi ulic neodváží o nic víc než do největšího uprchlického tábora Balata na Západním břehu. Ten leží u dalšího velkého města, kde se hraje o mocenskou nadvládu - Nábulusu. Také tam se šíří ilegální zbraně a anarchie.
Džanín má za sebou dlouhou historii politického násilí. Za Napoleonova tažení se odtud roku 1799 rekrutovaly stovky arabských dobrovolníků, v roce 1938 tu bylo jedno ze středisek Velké arabské revolty proti britské koloniální správě a židovskému přistěhovalectví.
Počátkem dubna 2002, na vrcholu druhé intifády neboli arabského povstání proti Izraeli, se autor tohoto článku snažil dostat do centra uprchlického tábora. Izraelská armáda vyhlásila mohutnou vojenskou operaci Ochranný štít, která měla zastavit bezprecedentní vlnu sebevražedného teroru. Cílem se stala ukrytá velitelství teroristických organizací Hamás, Islámský džihád a nacionalistických Brigád mučedníků od al-Aksá, které do boje vyslal Fatah.
Až do centra Džanínu se dostat nešlo. Krátce předtím padla do pasti jednotka izraelských rezervistů, jichž palestinští ozbrojenci třiadvacet postříleli. Po bitvě, která vypukla, když dovnitř vjely záchranné obrněné kolony izraelské armády, se do světa roznesla zpráva o mohutném masakru civilistů. Palestinští novináři a jejich arabští i západoevropští kolegové psali o nejméně pěti stovkách mrtvých Palestinců. Palestinská oficiální místa, toho času obležená izraelskými tanky v sídelním městě Ramalláh, dodala zprávě na oficiální váze. Ač ještě zelenáč, autor tohoto textu byl k takovým zvěstem rezervovaný. Boje zdaleka nepůsobily tak intenzivně a 500 obětí by v historických konturách izraelsko-palestinského násilí představovalo něco naprosto výjimečného.
Opatrnost se ukázala být namístě. Oficiální závěr Human Rights Watch, organizace natolik kritické k Izraeli, že se od ní později distancoval sám její židovský zakladatel, dospěl k počtu 52 mrtvých. Polovina civilistů a polovina palestinských teroristů. Dle vyšetřování izraelské armády zemřelo 48 ozbrojenců a pět občanů.
Pro mezinárodní publikum
Právě v Džanínu začíná nová řada Faudy, o níž není snadné psát, aby člověk dopředu nevyzradil nic zásadního. Nicméně: vedle extremistických organizací Palestinců se na obrazovce objevuje nový smrtící nepřítel Izraele, hnutí Hizballáh. Nejspíš největší politická síla současného Libanonu, která je díky štědré podpoře kmotrů z Íránských revolučních gard také největší vojenskou silou bojující po boku palestinských islamistů proti samotné existenci židovského státu. Jasné to je od roku 2000, kdy Izrael ukončil okupaci nárazníkového pásma na jihu Libanonu, což byl oficiálně uváděný důvod pro ozbrojený boj Hizballáhu. Jenže píše se už třiadvacátý rok od izraelského stažení a nepřátelství trvá, včetně války, kterou libanonští extremisté vyprovokovali v roce 2006.
Zvláštní je, jak málo nová řada Faudy akcentuje naprostou výjimečnost spolupráce palestinských a libanonských teroristů. V reálu je nedělí jen hluboké rozdělení muslimů na sunnity, ke kterým se hlásí drtivá většina Palestinců, a šíity tvořící řady Hizballáhu. Panuje tu také stejně hluboká nedůvěra a žárlivost jako mezi palestinskými radikály a palestinskou bezpečností.
Neobvyklá jsou v dnešním Izraeli, bohužel, i smíšená manželství. Přes svou modernitu platí technologická velmoc 21. století dluh za pomýlené rozhodnutí socialistického otce zakladatele Davida Ben Guriona ponechat rodinné právo v rukách náboženských autorit, to znamená rabínů, imámů a kněží. Příkladem může být společenský poprask, jaký v roce 2018 vyvolalo, když se jedna z hvězd Faudy, herec Cachi Halevi - představitel Doronova kolegy a soka v lásce Naora - oženil s arabsko-izraelskou televizní moderátorkou Lucy Aharišovou.
Úspěšná policejní kariéra fiktivní palestinské policistky původem ze Západního břehu, kterou v nové řadě hraje Lucy Ajúbová, patří spíš do televizní fikce než do složité reality židovského státu s dvacetiprocentní arabskou menšinou.
Další detaily, jako je neexistence hlubokých smrkových hvozdů na izraelsko-syrském pomezí Golanských výšin, už lze snadno pominout coby autorskou licenci.
Hlubší pozornost zaslouží hebrejsko-arabská verze Faudy. Také tady je třeba brát v úvahu, že jde o realistický seriál pro mezinárodní publikum a že nelze věnovat energii pouze dialektům arabštiny, která se silně liší v Sýrii, Libanonu a na Západním břehu. Natož na podnářečí, jež snadno identifikují člověka původem z palestinského Hebronu od obyvatele Jeruzaléma nebo Nábulusu.
Obliba seriálu u arabského diváctva jasně ukazuje, že s trochou tolerance nepředstavují problém ani tyto drobné nedostatky. Ostatně Jicchak Cohen, představitel kapitána Gabiho Ajúba neboli největšího znalce arabských poměrů, ve skutečnosti arabštinu neovládá a před každou scénou s instruktorem pečlivě nacvičoval výslovnost replik.
Tohle není dokumentární film
V roztěkané době, která reflektuje spíš silné postoje než skutečnou znalost, má spousta diváků Faudy tendenci vidět se jako odborníci na arabsko-izraelský konflikt. Komentáři typu "Tam nikdy klid nebude", případně variací na téma "Ani jedni si nezůstanou nic dlužni", se po premiéře čtvrté sezony opět hemží sociální sítě. Cynismus reakcí na smrtící střety v Džanínu nebo teror v jeruzalémské synagoze s poukazem, že "to je prostě Fauda 4", pak jen zastírá skutečnou tragédii obětí a jejich rodin.
Klást i při komplikované a často násilné historii Izraele s Palestinou rovnítko mezi bezpečnostní složky Izraele na jedné straně a teroristy, ať už arabské, nebo židovské jako v dalším izraelském seriálu Naši chlapci, je nejen hloupé, ale také amorální.
Jakkoliv je izraelský seriál krajně realistický a založený na hluboké znalosti problematiky, jde pořád o akční thriller. Tedy o úzký výsek dennodenní reality dvou národů, jejichž osud zlomyslné dějiny těsně propletly k sobě. Není to dokument a pro alespoň částečné poznání reality člověku ani v tomto případě nezbude nic jiného než studium a osobní zkušenost.
A když už jsme u ní, nelze nevzpomenout na hlavní postavu a jednoho z autorů ságy Liora Raze. Nejenže má za sebou bojovou zkušenost z jednotky 217, neoficiálně nazývané Duvdevan, což doslova znamená třešeň ve smyslu třešnička na dortu speciálních jednotek. Nejenže se chvíli živil jako ochranka herce Arnolda Schwarzeneggera. Ale jako voják základní služby zažil osobně tragédii, když roku 1990 jeho přítelkyni Iris Azulai zavraždil v Jeruzalémě nožem palestinský terorista. Odsouzený vrah se pak v roce 2011 dostal na svobodu výměnou za propuštění vojáka Gilada Šalita, kterého předtím unesla teroristická organizace Hamás.
Autor je redaktorem České televize, v letech 2013 až 2018 byl jejím zpravodajem na Blízkém východě.
Seriál
Fauda IV
Tvůrci: Lior Raz a Avi Issacharof
Čtvrtá řada seriálu je k vidění na Netflixu.
