Praha - V Ostravě se na konci měsíce začne natáčet film Pouta. Vyrazí do šedé éry normalizace, aby vyprávěl příběh o českém agentovi StB.
Přirovnávání k německým Životům těch druhých se ale tvůrci brání: "Vzdáleně je to projekt podobný Životům těch druhých, přístupem a zpracováním se ale bude lišit," říká producent filmu Vratislav Šlajer ze společnosti Bionaut.
Podle něj jsou shodné rysy jen v tom, že jednou z hlavních postav je také příslušník tajné policie, který se vzepře soukolí systému.
- Čtěte více: Kdy vzniknou české Životy těch druhých?
"Naše postava je ale mnohem temnější a syrovější než její německý protipól," vysvětluje Šlajer. "Chceme se pokusit o film nepřikrášlující, nekompromisní, v dobrém slova smyslu východoevropský. Chceme se ale současně vyvarovat pasti moralizovaní, odsuzování a plochého hodnocení "těch druhých". Snad se nám to podaří." Z plagiátorství Pouta ani podezírat nelze, jejich scénář vznikl tři roky před německou premiérou Životů těch druhých.
Tvůrci doufají, že jejich film vnese do kinematografie nový přístup k minulosti. "České kinematografii je asi vlastnější konejšivý tón, trochu umělá smířlivost, která tím, že zamlčuje viny a nevznáší nároky, fakticky brání nějakému skutečnému smíření," říká autor scénáře Ondřej Štindl.
"Nedá se taky čekat, že kinematografie bude projevovat větší chuť a odvahu k sebereflexi než společnost obecně - a těžko říct, jak moc dnešní společnost témata z minulosti vzrušují, někdy to vypadá, že moc ne."
S rostoucím časovým odstupem by se tohle ale mohlo i mělo změnit, věří scenárista, jenž svůj příběh, který by měl propagovat slogan založený na známém čekistickém hesle "Chladná hlava, horoucí srdce a čistý ruce", přitom neoznačuje za politický.
"Politika jen vyhrocuje dilemata, která musejí hrdinové řešit, dilemata, která zdaleka nemusejí být svázána s dobou a místem příběhu."
Film se odehrává v roce 1982 v socialistickém Československu, kdy se totalitní režim ještě zdá neotřesitelný. Realističnost bude ve filmu z pozice odborného poradce hlídat Petr Blažek z Ústavu pro studium totalitních režimů.
Hrdinou je příslušník tajné policie Antonín, kterého ubíjí jeho práce i rodinný život. Snad i proto se upne na pro něj nedosažitelnou dívku Kláru.
"Není v tom láska ani jiný druh čisté vášně - pouze spalující touha po iluzi útěku z klece nudného života beze smyslu," vysvětlují Antonínovu motivaci autoři v explikaci.
Antonínovi se ale jeho touha vymstí, když se kvůli ní začne obracet nejen proti nepřátelům režimu, ale i proti vlastním lidem a systému samotnému.
Hlavního hrdinu ztvární herec Klicperova divadla Ondřej Malý, který se objevil mimo jiné ve snímku Mrtvej brouk. Antonínův objekt touhy, krásnou tovární dělnici Kláru, ztvární slovenská herečka Kristína Farkašová, která se objevila třeba v Posledních plavkách.
Jeden z Antonínových spolupracovníků z druhé strany barikády je i disident Pavel, intelektuální celebrita a policejní donašeč zároveň.
Jeho bude hrát Luboš Veselý, známý mimo jiné z O rodičích a dětech či z Renčova Na vlastní nebezpečí, objeví se i v Renčově právě dokončovaném Hlídači č. 47.
Další postavu, Tomáše, dostala jiná divadelní tvář, kmenový herec pražského Divadla Komedie. I Martin Finger už se objevil v několika filmech, mimo jiné v Milencích a vrazích či ve Václavovi.
Antonínova kolegu, žoviálního a bezskrupulózního prospěcháře Martina ztvární Slovák Lukáš Latinák, který se objevil ve filmu Děvčátko.
Ve vedlejších rolích se objeví další herci z Komedie, mimo jiné Roman Zach, Ivana Uhlířová či Jiří Štrébl.
Po deseti letech se s Pouty k filmové režii vrací Radim Špaček, autor snímků Mladí muži poznávají svět a Rychlé pohyby očí.
V mezidobí sbíral zkušenosti při natáčení seriálu Letiště, před nedávnem měl v televizi premiéru jeho zatím poslední, polodokumentární snímek Efekt přihlížejícího.
- Efekt přihlížejícího: ČT léčí nezúčastněné diváky: Podívejte, oni ho bijí!
Špaček žánr filmu Pouta charakterizuje jako oscilující mezi retro-thrillerem (s určitými politizujícími akcenty) a komorním milostným dramatem. "Příběh by měl být vyprávěn srozumitelně a realisticky, bez zbytečných formálních kudrlinek či schválností," plánuje.
Natáčet se začíná na konci měsíce, v prosinci budou vznikat především exteriérové a ateliérové záběry v Ostravě. "Po lednové pauze pak točíme od února do dubna v Praze a Bratislavě," dodává producent Vratislav Šlajer.
Film v česko-slovenské koprodukci, s podporou Fondu kinematografie a ČT Ostrava bude dokončen na podzim 2009, premiéra je plánovaná na únor 2010.
