"Kámo, ty jsi nastartovanej jak raketa," neodpustí si k hrdinovi těsně po nejnapínavějším momentu snímku jedna z postav. Jesseho Pinkmana, který byl v podání herce Aarona Paula od začátku srdcem seriálu Perníkový táta a zároveň jeho nejkomičtější figurou, tvůrci nikdy nenechali vzít věci do vlastních rukou. Když k tomu teď konečně dochází, z dřívějšího "huliče ze střední" se stává westernový hrdina.
Film od tvůrce Perníkového táty Vince Gilligana připomíná, jak moc se celých pět řad seriálu soustřeďovalo na proměnu Waltera Whitea, jehož představitel Bryan Cranston dostal za roli chemikáře ze střední školy v Albuquerque čtyři televizní ceny Emmy a jeden filmový Zlatý glóbus. Stal se podobně populárním seriálovým antihrdinou jako před ním Tony Soprano.
Osud místního flákače, kterého nechal propadnout z chemie, aby ho za pár let přizval k vaření metamfetaminu, byl až do konce určený cestou tohoto zakřiknutého středostavovského táty k naplnění sebe sama.
"Nejspíš odjel na Aljašku, změnil si jméno a začal znova," říkal o Jessem Vince Gilligan v rozhovorech po finále seriálu, ve kterém se Walterův parťák zběsile řítil v ukradeném Chevroletu El Camino pryč z místa závěrečného masakru. Vrátit se k jeho osudu už autor neplánoval. O šest let a jeden takzvaný spin-off - seriál Volejte Saulovi - později ho ale přece jen vidíme v dvouhodinovém filmu věnovaném výhradně jemu. Konečně s odhodláním volí vlastní cestu.
Špatní fanoušci
Jesse Pinkman byl jako my. Obyčejný kluk, který se však kvůli svému bývalému učiteli ocitl uprostřed války drogových gangů. Až do konce zůstal svědomím ústřední dvojice hrdinů, i dávno poté, co začalo být zjevné, že Walter už není tentýž dobrák jako na začátku. Až do konce vydržel být - na rozdíl od kdysi dobrých, ale uvnitř dávno mrtvých postav jako Saul Goodman, kterého hraje Bob Odenkirk, a Mike Ehrmantraut (Jonathan Banks) - někým, kdo si zaslouží zachránit. Někým, kdo zabíjet musel, ale nikdy to neudělal z vlastní vůle.
Film prostřednictvím četných pasáží z minulosti ukazuje právě tolik Jesseho poloh, aby připomněl jeho proměnu z užvaněného školního propadlíka a dealera ve zneužitou trosku bez vlastní vůle. Na rozdíl od Waltera v bílé košili a béžových kalhotách, americké uniformě bezúhonného středostavovského pantáty, však pro Jesseho nikdy nenastal titulní "breaking bad", přechod na temnou stranu síly.
Ještě relativně bezstarostného a kontemplujícího nové vyhlídky, které mu může přinést účast v drogovém byznysu, ho vidíme v dokonale úsporném flashbacku s Walterem, který při obědě shrnuje svůj vztah k Jessemu i sobě samotnému. Nejprve mladíkovi rádoby laskavě radí ohledně budoucnosti, načež se ukazuje, jak je mylně přesvědčen, že Jesse neudělal ani maturitu. Ve Walterových očích je v podstatě nesvéprávný chudák. Poté si Walter posteskne nad sebou, že na rozdíl od něj Jesse nemusel čekat půl života, než udělá něco výjimečného.
Film El Camino tak věcně ukazuje extrakt toho nejhoršího z Waltera Whitea, až je zpětně těžké uvěřit, že tohoto antihrdinu mnoho fanoušků považuje za kladnou postavu, která dokázala dojít naplnění v nepřátelském světě. Američtí kritici mají pro takovou část publika označení "špatní fanoušci", část z nich však efekt považuje za důkaz geniality seriálu.
Magnets, bitch!
Opakované návraty do doby, kdy se seriál odehrával, slouží ve filmu jako mapa Jesseho proměny. Jeho pozdější rezignovanost připomínají scény se skvělým Jessem Plemonsem (hraje Todda), asistujícím Jesseho uvěznění neonacistickým gangem v poslední řadě seriálu.
Plemons tu rozehrává variaci na svou častou roli roztomile hodného idiota, kterého ztvárnil v minisérii Olive Kitteridgeová nebo druhé řadě Farga. Tentokrát je však v souladu s tématem roztomile hodným zloduchem.
Kamarádi Badger a Skinny Pete, kterým Jesse klepe na dveře hned poté, co se osvobodí, naopak evokují atmosféru na začátku téměř čistě komediálního seriálu, kdy Jesse hláškoval a každou větu končil výkřikem "bitch". Tehdy se ještě nedalo tušit, že se seriál promění v temné drama o lidské identitě, některými přirovnávané k Dostojevského Zločinu a trestu.
El Camino je ve světě seriálu z Albuquerque, který dnes kromě pěti řad Perníkového táty čítá také čtyři série spin-offu Volejte Saulovi, dokonale vybroušeným sběratelským kouskem. Ne nutným, ale v nejlepším slova smyslu bonusovým.
Tvůrce Vince Gilligan kolem sebe od začátku udržuje tým, který je na sebe zvyklý, nikam nespěchá a nepotřebuje nikomu nic dokazovat. Film tak ze všeho nejvíc působí jako splátka dluhu postavě Jesseho Pinkmana a jeho fanouškům, vytvořená se sebevědomým klidem.
Hodný, zlý a odhodlaný
Závěrečný kus Jesseho cesty má rozvážné, pomalé tempo jako Volejte Saulovi a provází ho krásné obrazy kameramana Marshalla Adamse z pouštní krajiny Nového Mexika nebo zdejších městských ulic lemovaných řadovými domy, sklady, garážemi, šrotovnami a benzinkami.
Úsporné dialogy střídá výrazný, působivý sound design. I mlčenlivostí se El Camino víc podobá Volejte Saulovi než Perníkovému tátovi, jde to však dohromady s westernovou atmosférou filmu. Zatímco Walter White dokázal své nepřátele přelstít díky inteligenci a hračičkovství studovaného chemika a Saul Goodman se ve Volejte Saulovi naučil virtuózně podvádět, z Jesseho dělá závěr El Camina westernového hrdinu, který si cestu určuje odhodláním.
Zklamaní mohou být jedině ti, kdo čekali větší jízdu - větší komedii nebo závěrečná překvapení. Kdo si ale do oblíbeného seriálového vesmíru přišel pro promyšlený epilog, dostane se mu dokonalého závěrečného dílku do skládačky.
El Camino: Film podle seriálu Perníkový táta
Scénář a režie: Vince Gilligan
Netflix, premiéra 11. října
