Druhý díl filmové adaptace "porna pro mamky" má scenáristu

mad
23. 4. 2015 16:52
K Padesáti odstínům temnoty, druhému dílu erotické trilogie, napíše scénář Niall Leonard, jenž je manželem autorky knižní předlohy.
Autorka 50 odstínů šedi
Autorka 50 odstínů šedi | Foto: Profimédia

Praha – Knižní trilogie 50 odstínů se stala bestsellerem a proslavila Britku E. L. James po celém světě. První díl nazvaný 50 odstínů šedi se dočkal filmového zpracování a letos dorazil do kin. Nyní se chystá pokračování.

Erotická trilogie často přezdívaná jako "porno pro mamky" vypráví o mladé a nezkušené Anastasii Steel, která se zamiluje do podnikatele Christiana Greye, jenž ji později zasvětí do BDSM praktik. Filmová verze první části trilogie stála 40 milionů dolarů a utržila ve světě přes 568 milionů dolarů, což neovlivnila ani velmi kritická hodnocení recenzentů. Hlavní postavy ztvárnili Dakota Johnson a Jamie Dornan, z nichž se okamžitě staly celebrity.

Ukázka z 50 odstínů šedi. | Video: Focus Features

Snímek režírovala Sam Taylor-Johnson, která však měla s autorkou předlohy během natáčení četné neshody. To je pravděpodobně důvod, proč druhý díl točit nebude, byť to v oficiálním prohlášení neuvedla. Náhrada se zatím hledá. Webová stránka Variety nyní přinesla informaci, že je znám scenárista druhého dílu – 50 odstínů temnoty. Bude jím spisovatelčin manžel Niall Leonard, který za sebou má scénář k několika epizodám britských seriálů Profil vraha (2002) a Život v buši (2006).

Začátek natáčení zatím nebyl stanoven, ale produkce by se měla podle některých zdrojů rozběhnout v prvním čtvrtletí roku 2016. Oba hlavní herci se vrátí a mrskání důtkami či výprask by se pak v kině objevily další rok, kdy se má odehrát premiéra.

 

Právě se děje

Aktualizováno před 2 hodinami

Summit EU se shodl na dosažení klimatické neutrality do roku 2050

Lídři zemí Evropské unie se dnes po dlouhém vyjednávání shodli, že EU bude do poloviny století klimaticky neutrální. Informoval o tom předseda Evropské rady Charles Michel. Podle informací ČTK obsahují závěry zmínku o jaderné energii jako součásti energetického mixu, kterou prosazovalo Česko. Dočasnou výjimku si podle diplomatických zdrojů vyjednalo Polsko.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Summit projednal víceletý rozpočet EU, shodu nenašel

Evropští lídři ve čtvrtek na bruselském summitu projednali návrh příštího víceletého rozpočtu Evropské unie. K textu předloženému finským předsednictvím má většina unijních zemí připomínky a k jednání se chtějí vrátit počátkem příštího roku. Podle informací ČTK uvažuje předseda Evropské rady Charles Michel o svolání mimořádného summitu na únor.

Prezidenti a premiéři se k otázce rozpočtu na období 2021 až 2027 dostali po neúspěšném podvečerním vyjednávání o klimatických závazcích. Na stole měli návrh, který již po zveřejnění sklidil kritiku od Evropské komise i většiny členských států. Finský text počítá s celkovým objemem rozpočtu ve výši 1,07 procenta hrubého národního důchodu (HND) EU. Zatímco komisi, která navrhovala 1,11 procenta, se nelíbí snížení celkového objemu rozpočtu, státy střední a jižní Evropy jsou rozladěny zejména poklesem peněz pro strukturální fondy. Západoevropské země pak namítají, že by se měl rozpočet i vzhledem k odchodu Británie jako čistého plátce snížit až na jedno procento.

Zdroj: ČTK
před 3 hodinami

Lídři EU se shodli na prodloužení sankcí vůči Rusku

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie se dnes jednomyslně shodli na půlročním prodloužení hospodářských sankcí vůči Rusku. Oznámil to mluvčí předsedy Evropské rady Barend Leyts. Podle unijních lídrů Moskva stále nedodržuje mírové dohody z Minsku, které se týkají východu Ukrajiny ovládaného od roku 2014 separatisty a jejichž naplnění je podmínkou pro zrušení postihů.

Německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Emmanuel Macron informovali své kolegy o výsledcích pondělní pařížské vrcholné schůzky. Takzvaná normandská čtyřka tvořená ještě ruským prezidentem Vladimirem Putinem a jeho ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským se v Paříži nedokázala shodnout na ukončení konfliktu na východě Ukrajiny. V oblasti Donbasu za více než pět let bojů mezi vojsky prozápadní vlády v Kyjevě a separatisty podporovanými Kremlem zemřelo na 13 000 lidí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy