Festival humoru pod skleněným stropem. Seriál HBO vystihuje pocity ambiciózních žen

Táňa Zabloudilová Táňa Zabloudilová
23. 11. 2021 18:53
Jedinečná feministická komedie z ruského dvora, kde se mladá Kateřina Veliká pokouší zbavit cara Petra III., aby mohla vládnout sama a pozvednout zaostalou zemi, je zpátky. Druhá řada seriálu nazvaného Veliká překvapivě dopadla lépe než první. Australský tvůrce Tony McNamara nás v deseti epizodách vtahuje do extrémně zábavného i zvráceného světa a vypráví o těžkostech, s jakými se rodí reformy.

"Osvoboďte všechny nevolníky, postavte násilí mimo zákon, založte stovku galerií a akademii věd, která přitáhne nejlepší hlavy Evropy! Zrušte zákony bránící emancipaci žen, postavte cesty, přístavy, zvyšte daně a učiňte tanec a vtipy nutnou součástí každé hostiny!" Na proslov, který začátkem druhé řady pronese ke svým spojencům, jako by Kateřina Veliká v podání skvělé Elle Fanningové čekala celou dobu.

Jednou tak promluví i před poddanými. Reakce jejího generála a tajemníka ale zdaleka nejsou takové, jak by si přála. "Můžeme rovnou začít lynčováním aristokratů," odvětí obtloustlý generál, zatímco tajemník hrozí pěstí a sprostě nadává směrem k nejvyššímu představiteli církve, patriarchovi.

Rozdílné představy Kateřiny Veliké a všech ostatních ohledně budoucnosti Ruska i způsobu, jak se k pokroku proklestit, jsou hlavním tématem seriálu a zdrojem mnoha vtipů. Než panovnice vejde do dějin, bude to bolet.

Makronky pro ampuťáky

Základní konstrukce příběhu je dokonalá. Na začátku první řady, v polovině 18. století, do Ruska přijíždí nadšená mladá šlechtična. Těší se na zemi, jíž bude vládnout, a manžela, se kterým se budou milovat. Jejich vzájemné city "zahřejí celé impérium".

V Německu vychovaná aristokratka má přesnou představu také o tom, jak by měla proběhnout první společná romantická noc. Poté, co dostane pěstí do břicha, metr od ní manžel zastřelí medvěda, kterého dostala jako dar na uvítanou, načež jí sám vybere a přidělí milence, Kateřina mění plány. Psychopatického cara bude potřeba svrhnout. Vládnout a pozvednout zemi musí sama.

I obsazení je skvělé. Třiadvacetiletá Elle Fanningová, která hraje už od dětství a výrazně na sebe začala upozorňovat v pubertě díky filmům Odnikud někam režisérky Sofie Coppolové nebo The Neon Demon od Nicolase Windinga Refna, vystihuje všechny polohy rozporuplné mladé vladařky. Ta je stejně naivní a idealistická jako odhodlaná a nesmiřitelná, pubertální i dospěle cílevědomá.

Mladá Kateřina skutečně touží zlepšit životy poddaných, zároveň ji okouzluje představa sebe sama jako velké panovnice a je docela obyčejně mocichtivá. Fanningová tak dostává příležitost hrát neskutečně vtipnou, energickou postavu s mnoha odstíny, chodit ve střevících v blátě po poli a rozdávat vojákům s amputovanými končetinami barevné makronky přímo do pusy. Veliká totiž není jen ztřeštěná komedie, ale také docela krutá satira.

Stejně dobrý je Nicholas Hoult v roli Petra III. Připomíná privilegovaného vysokoškoláka obklopeného kumpány na americkém kampusu. Angličan ztvárnil zkaženého aristokrata už ve filmu Favoritka podle scénáře Tonyho McNamary, který je tvůrcem Veliké. Tentokrát má však větší prostor a tak pestrý komediální rejstřík, že představuje další plnohodnotnou hlavní postavu.

Ústřední dvojici pak doplňují výborně vybrané vedlejší role - Sacha Dhawan jako jemný hrabě Orlov, kterému se všichni posmívají, že je panic, ale stává se Kateřininým hlavním poradcem. Nebo Phoebe Foxová coby bývalá aristokratka, komorná Mariel.

Druhá řada seriálu Veliká je na HBO GO s českými titulky. | Video: HBO

Současnost místo minulosti

Ideální je i načasování. Seriál se objevil dva roky po Favoritce, o poznání temnější až brutální filmové satiře ze dvora britské královny Anny. Rok před Velikou pak měla premiéru minisérie o stejné panovnici v hlavní roli s Helen Mirrenovou. Tento vážný portrét Kateřiny Veliké má však se seriálem o dost méně společného.

Jen o pár měsíců dřív Apple TV+ vydalo komedii Dickinsonová o dospívání nejznámější americké básnířky žijící v polovině 19. století, Emily Dickinsonové, která Kateřinu Velikou připomíná víc. Hailee Steinfeldová ji hraje jako současnou teenagerku.

Nakonec i superúspěšní Bridgertonovi na Netflixu, v nichž evropské aristokraty znázorňují herci nejrůznějších původů a odstínů pleti, pomohli stvořit skoro už trend historických komedií, které si příliš nelámou hlavu s fakty.

Samozřejmě za to může současná vlna feminismu, která znovuobjevuje postavy, jako jsou Kateřina Veliká nebo Emily Dickinsonová, a dává jim možnost chovat se v jejich době jako dnes. Díky rozpustilému castingu lze do role ruského hraběte z 18. století klidně obsadit Brita s indickými kořeny a nechat diváky, aby si pestrost užili.

Ponoříme-li se do takto vážného i nevážného světa, který má především bavit, musí nám poznámky některých českých diváků o hlouposti amerických producentů či multikulturním diktátu připadat absurdní. Nebo nepoučené.

Casting nepochybně vyplývá jak ze snahy obsadit ansámbl, ve kterém by se mohlo poznat dnešní americké diváctvo, tak z humoru bez hranic, který je také pro seriál Veliká charakteristický. Nejen díky němu si mezi spoustou dalších kostýmních komedií zachovává osobitost. Přestože existují podobné tituly, Veliká je jenom jedna.

Douglas Hodge jako generál Velementov, Elle Fanningová coby Kateřina Veliká a Sacha Dhawan v roli hraběte Orlova.
Douglas Hodge jako generál Velementov, Elle Fanningová coby Kateřina Veliká a Sacha Dhawan v roli hraběte Orlova. | Foto: HBO

Nejde přitom jen o přehlídku třaskavého humoru, u které by si měl divák prostě odpočinout. Autor seriálu McNamara se vyžívá v tematizování hrůz někdejšího Ruska a komentování dobového údělu žen. "Jaký jsi měla večer?" zeptá se Kateřina své komorné. "Obešlo se to bez znásilnění. A ty?" - "Také."

Mnohdy nás seriál konfrontuje s událostmi tak krutými, až se zdá, že McNamarova motivace vyprávět zrovna tento příběh mohla být vedena snahou o mnohem závažnější výpověď. Zároveň nás ale Veliká nenechá vydechnout od vtipkování.

Realita emancipovaných žen

První epizody byly neuvěřitelně lákavé. Tony McNamara jako by kápnul na to, jak vytvořit satiru pro 21. století, jež prostřednictvím minulosti nepokrytě mluví o současnosti. Vystihl pocity mnoha žen, které se někdy pokoušely prorazit skleněný strop, avšak přehlušoval je rámus mužů třímajících veškerou moc. Přijít s příběhem z carského dvora, kde má ten nejhloupější muž největší privilegia prostě proto, že se narodil, a to v zemi, kde se hlavě církve říká patriarcha, bylo téměř geniální.

První řada Veliké rezonovala u mnoha ambiciózních žen, pro které je uvolňující smát se sobě samým - Kateřina rozhodně není jednoduše kladná hrdinka. Dynamika mezi ní a Petrem připomíná vztah přemoudřelé aktivistky a hvězdy školního týmu amerického fotbalu, kterou všichni musejí milovat.

Na atraktivitě seriálu přidávala dokonalá výprava, kostýmy, paruky, líčení. I McNamarovy scénáře však připomínaly Kateřininu krabici makronek. Vtip stíhal vtip, dialogy byly dokonale vybroušené, epizody plné drobných nápadů i vrstevnatých narážek.

Phoebe Foxová jako Mariel, Elle Fanningová coby Kateřina Veliká a Belinda Bromilowová v roli Alžběty Petrovny.
Phoebe Foxová jako Mariel, Elle Fanningová coby Kateřina Veliká a Belinda Bromilowová v roli Alžběty Petrovny. | Foto: HBO

Nic z toho ale nakonec pro část publika první řadu nezachránilo. Po pár epizodách se začala natahovat jako žvýkačka. Cíl zůstával jasný, dostat Petra z trůnu a ovládnout Rusko. Jednotlivé scény však už víc připomínaly pásmo skečů než příběh, ve kterém nám nic nesmí ujít, jinak ztratíme nit.

Tíha skleněných stropů

Pokud ale vydržíme až do druhé řady, dočkáme se překvapení - nejen v podobě nové postavy Kateřininy matky, kterou hraje Gillian Andersonová, někdejší hvězda sci-fi Akta X, dnes znovu populární díky seriálům Sexuální výchova a Koruna. Ve druhé sezoně se Veliká vrací s energií, kterou postrádaly mnohé epizody první řady.

Kateřině si sice povedlo uchvátit moc a uvěznit Petra, čímž se skutečně stala vladařkou, cara ale nechala žít. Ten tvrdí, že je do ní prudce zamilovaný, a navíc s ním pravděpodobně Kateřina čeká dítě.

Nastává tak mezidobí, kdy mladá panovnice sice už rozhoduje, na každém kroku ale bojuje jak s manželem, tak s pohodlností dvora, kterému se nechce měnit návyky. Zcela překvapivě se toto provizorium ukazuje jako zábavnější stav, než když se Kateřina teprve pokoušela uchvátit moc.

Tony McNamara nejenže vymýšlí ještě víc vtipů a nápadů, také dál chytře prohlubuje protagonistku. A příběh funguje jako svého druhu komentář o reformovatelnosti společnosti i lidech, kteří se o reformy buď snaží, nebo se pokoušejí naskočit do rozjetého vlaku.

Australský dramatik možná nedovede vyklenout takové drama o moci, hierarchii či směšnosti jako Jesse Armstrong, tvůrce seriálu Boj o moc, rovněž vysílaného HBO. Veliká však už ve druhé sezoně svoji délku obhájí a nepůsobí jako něco, co mělo být raději půlhodinovým sitcomem. I Gillian Andersonovou do příběhu zakomponovává s elegancí.

Kateřinina matka přijíždí poukázat na některé slabosti, které si dcera nechce přiznat. Autoritu mladé panovnice je ale připravená podrývat ze stejných důvodů, které pro své jednání mívají sebestředné matky i celá společnost.

Další pokračování Veliké se přes všechnu ztřeštěnost může ukázat jako momentálně nejzajímavější seriál o obtížnosti emancipace.

Veliká II

Autor: Tony McNamara
Seriál je k vidění na českém HBO GO, každou sobotu přibudou dvě epizody.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 1 hodinou

Vláda USA žaluje Texas, změnou volebních obvodů podle ní diskriminuje menšiny

Americké ministerstvo spravedlnosti dnes podalo žalobu na stát Texas, který podle něj překreslením hranic volebních obvodů diskriminuje tamní latinskoamerickou a černošskou populaci. Jedná se o první žalobu, která napadá nové volební hranice po jejich nedávné změně v souvislosti s se sčítáním lidu. Právní experti očekávají, že se podobných sporů povede celá řada.

Podle americké ústavy se přiděluje počet křesel ve Sněmovně reprezentantům jednotlivým státům podle počtu jejich obyvatel. Ten se zjišťuje každých deset let sčítáním lidu. Texas kvůli nárůstu svého obyvatelstva získal loni nárok na dvě křesla navíc, a bude tak mít 38 zástupců v dolní kongresové komoře. V horní komoře, Senátu, je zastoupení států rovné, každý tam má dvě křesla.

Zvýšením nebo snížením počtu obvodů vzniká nutnost znovu nakreslit jejich hranice, což je v USA předmětem dlouholetých politických sporů. Činitelé politických stran totiž mají k dispozici velice přesné voličské mapy, jež jim umožňují zvolit tvar tak, aby v nově vzniklém obvodu získal jejich kandidát rozhodující výhodu. Proces mají často v rukou komise, které ovládá strana, jež je ve státu zrovna u moci.

Podle žaloby pochází téměř veškerý populační přírůstek v Texasu z komunit Hispánců, černochů a Asiatů, nové mapy těmto skupinám obyvatelstva však nezajišťují možnost, aby si spravedlivě zvolili svoje politické zástupce. Tím stát podle ministerstva porušil některá ustanovení zákona o občanských právech z roku 1965.

před 2 hodinami

Grawemeyerovu cenu za skladbu získala Olga Neuwirth, přijede na Pražské jaro

Prestižní Grawemeyerovu cenu za skladbu, kterou udílí University of Louisville v americkém státě Kentucky, letos získá Rakušanka Olga Neuwirth. Porota ocenila její operu Orlando podle stejnojmenného románu Virginie Woolf. Předloni ji jako první žena zkomponovl na objednávku Vídeňské státní opery. Kromě ocenění Neuwirth dostane šek na 100 tisíc dolarů, v přepočtu přes 2,2 milionu korun.

Neuwirth se tak zařadí po bok prestižních laureátů ceny, k nimž patří současníci Kaija Saariaho, Thomas Adès, Tan Dun a György Kurtág nebo dnes již nežijící Pierre Boulez, Witold Lutosławski a Krzysztof Penderecki. V roce 1993 ocenění převzal český rodák Karel Husa.

Třiapadesátiletá Olga Neuwirth bude příští rok hostem festivalu Pražské jaro. V rámci dvoudenní akce Prague Offspring navštíví pražské Centrum současného umění DOX, kde tři její kompozice zahraje renomovaný ansámbl Klangforum Wien. Cena za skladbu nazvaná po filantropovi Charlesi Grawemeyerovi, jenž žil v letech 1912 až 1993, je udílena od roku 1985.

Zdroj: New York Times
Další zprávy