Druhá Paranormální aktivita přilákala ještě víc diváků

Kamil Fila Kamil Fila
26. 10. 2010 7:00
Duchařský horor už nepředstírá, že je dokument
Foto: Aktuálně.cz

Los Angeles - Před více než rokem slavil v amerických kinech úspěch horor Paranormální aktivita (Paranormal Activity). Byl prezentovaný původně jako nalezený dokumentární záznam strašení zlého ducha v domě obyčejné partnerské dvojice a posléze spíš jako návod pro lidi: Vidíte, jak je snadné udělat si svůj vlastní film a vydělat ohromné peníze?

Je až fascinující, jak rychle vzniklo pokračování a stejně tak je překvapivý jeho komerční úspěch. První díl byl uveden nejprve na festivalech, lidé si o něj museli psát, pak čel do kin v limitovaném množství kopií, a nakonec jeho nejlepším výsledkem bylo 19,6 milionu dolarů za víkend. Dvojka šla od počátku do velkého množství kin a ze 4500 sálů nakonec získala během minulého víkendu 41,5 milionu; čímž se stala nejúspěšnějším nadpřirozeným hororem všech dob, zatím alespoň co se týče premiérového startu.

Foto: film-fan.com

Předčila tak remake japonského hororu Nenávist (39,1 milionu) a hlavně ustanovila rekord v poměru tržeb a nákladů. První díl si přes veškerý amatérské vzhled a údajnou pořizovací cenu 15 tisíc vyžádal značné postprodukční úpravy, které rozpočet nakonec zaokrouhlily na 15 milionů - takže tím padají prohlášení o nejvýdělečnějším filmu všech dob. Dvojka prý vyšla jen na 3 miliony.

I podruhé tak zůstává neohrožená zůstává pozice vůbec nejziskovějšího filmu a samotného „zakladatele žánru" hororů natáčených na videokameru - Záhada Blair Witch. Ta v USA utržila 140,5 milionu dolarů a celosvětově skoro 250 milionů při nákladech asi 60 tisíc dolarů. Byť měla slabší start, musela by druhá Paranormální aktivita získat kin 12,5 miliardy, aby ji předčila.

Čtěte také:
Recenze: Paranormal Activity - a hrůza třepe kurníkem
Paranormální aktivita za pár dolarů děsí celou Ameriku
Paranormální aktivita začíná děsit i česká kina

I tak se ale samozřejmě jedná o úspěch, za kterým tkví více důvodů. Jednak stále známá značka, jejíž věhlas je dán i rozšířenou vírou Američanů v nadpřirozené jevy, jednak velmi malá konkurence v kinech, a pak také to, že i tento videosnínek hrála velkoformátová kina IMAX.

Foto: Aktuálně.cz

Podle bleskového výzkumu studia bylo publikum z 54 procent tvořeno ženami a celkem 61 procent návštěvníků bylo mladších 25 let. Opět se tím potvrzuje pravidlo, že horory lákají především mladé dívky, které se rády bojí.

Překvapivé je, že většině recenzentů se film líbí, přestože se i tak objevují nařčení z toho, že jde o ždímání peněz z diváků. Dvojku natočil úplně jiný tým v čele s režisérem Todem Williamsem, který má za sebou ceněné psychologické drama Dveře v podlaze. Vrací se pouze herečka Katie Featherson a autor jedničky Oren Peli jako spoluscenárista.

Příběh se odehrává v jiném domě, jiné rodině, ale nastávají se stejné problémy. To, co se zprvu zdá být jen šramocením od myší nebo zlodějů, se nakonec ukáže jako projevy zlého ducha - poltergeista.

Snímek už nepředstírá, že by šlo o nalezený záznam reálných událostí, přesto využívá fenoménu digitálních kamer, aby působil nikoli jako filmová iluze, ale bezprostřední nezúčastněný záznam dění.

Foto: Aktuálně.cz

Poměrně mnoho recenzentů a běžných diváků se domnívá, že druhý díl je lepší, tedy be smyslu strašidelnější než první. „Mačkáte stejně čudlíky, ale efekt je větší," shrnul to jeden uživatel na internetu. Jedním z důvodů je i to, že je do děje zapojen jeden z nejstrašidelnějších nástrojů: dítě (strach o něj i hrůza z něj).

Jednotliví hodnotící oceňují, že se ve vyprávění umně splétají dvě dějové linie a film klade velký důraz na „předjímání strachu", a ne jen samo strašení. Dvojka už samozřejmě nemá originalitu prvního dílu, ani konec není tak šokující (ten prý tehdy vymyslel Steven Spielberg, který Peliho film objevil).

Ale podstatně lepší jsou pro změnu herecké výkony, které se minule pohybovaly na hranici mezi amatérismem a autenticitou. Přesto film vyvolává pochyby ohledně základní pravděpodobnosti. Jak napsal kritik Roger Ebert pro deník Chicago Sun-Times: „Film čísluje ubíhající sny a někde u dne č. 12 jsem si říkal, co tam ti lidi v tom baráku pořád dělají?" 

Trochu alibisticky vyznívá chvála Jasona Di Rossa pro ABC Radio National: „Zatímco někteří fanoušci hororů budou považovat pomalé tempo spíš za hloupé než napínavé, mně připadalo, jako když se nadechnete čerstvého vzduchu."

Foto: Aktuálně.cz

Jedinou novinkovou konkurencí pro Paranormální aktivitu 2 byl uplynulý týden nový film Clinta Eastwooda  Hereafter s tematikou posmrtného života, který vstoupil po předpremiéře do široké dustribuce. Skončil ale až na 4. místě s 12 miliony na tržbách ve 2181 kinech.

Jak se říká, Eastoowovy filmy jsou vytrvalostní běžci, většinou se rozjedou až někdy kolem třetího týdne. Na premiéry totiž většinou chodí teenageři a u Eastwooda tvoří většinu publika lidé starší 30 let, kteří se do kin vypraví většinou o něco později. Zároveň ale tentokrát panuje i riziko, že se snímek nepovedl, kritická obec je silně rozpolcená.

Podle mnohých je Hereafter příliš dlouhý a nudný. První třetinu ho prý zachraňuje Matt Damon, ale pak to jde z kopce. Podle jiných je opravdu zajímavá až poslední třetina více než dvouhodinového filmu, kde Eastwood rozvíjí svou vizi zásvětí a života po životě.

 

Právě se děje

Další zprávy