Dreamgirls pateticky pějí americký sen

Irena Hejdová Irena Hejdová
25. 2. 2007 0:00
Recenze - Nejpřesnější přívlastek pro muzikálový hit Dreamgirls je americký. Se vším, co k tomu patří - včetně osmi nominací na Oscara. Uvnitř: VIDEO
Dreamgirls
Dreamgirls | Foto: Bontonfilm

Retro příběh tří sexy koťátek a jejich cesty šedesátými léty za slávou, penězi a láskou má všechny atributy klasického oscarového filmu. Je inspirován skutečnými událostmi a stejnojmenným úspěšným muzikálem.

Dojde tu na velké vášně, patos i sentiment a moralistní přesah obstarává motiv stále žhavé diskuse na téma rasové diskriminace - tu ostatně vyvolalo i to, že film má sice osm nominací, ale neúčastní se hlavní kategorie nejlepší snímek.

Divák je sice srozuměn s tím, že sleduje muzikál, kterému je nadsázka, sentiment i patos z povahy vlastní. Na stranu druhou občas tvůrci tlačí na pilu tak moc, že všechen ten bombastický patos tahá za uši.

Trio Dreamettes (později Dreamgirls) tvoří kráska Deena, tlustá, nicméně velmi talentovaná Effie a "křoví" Lorrell. Už od počátku jsou svérázně vláčeny světem showbusinessu svým manažerem Curtisem. Nejdříve je angažuje jako vokalistky aktuální hvězdy Jamese Earlyho, poté z kapely vypudí tlustou Effie a ožení se s Deenou, kterou učiní hlavní hvězdou skupiny.

Effie se užírá v ústraní, zatímco nově doplněné trio si užívá slávy. Curtis ale jako každý správný záporák buduje kariéru Dreamgirls na dosti špinavých základech a Deeně pomalu začíná docházet, že pohádka, kterou s Curtisem zažívá, se může brzy změnit v noční můru. Vzepře se trio svému manažerovi? A přijmou Effie zpět mezi sebe? Zkuste hádat.

Dreamgirls
Dreamgirls | Foto: Bontonfilm

Paralelně s tím, jak se vyvíjejí osudy jednotlivých hrdinů, se filmem táhne motiv emancipace Afroameričanů v šedesátých a sedmdesátých letech.

Zpočátku jim běloši házejí klacky pod nohy a kradou jim hity, později se trio v rámci přiblížení se "bílému" vkusu vzdálí dřevnímu r´n´b a přes vzdušný soul se propracují k disku. Jako první černošský band proniknou až do srdce snobského bílého Miami.

Jak se na správný americký muzikál sluší, jsou Dreamgirls přímo nabité skvělými a velmi profesionálními pěveckými a tanečními výkony.

Skvělá choreografie a působivá pěvecká čísla začnou působit problematicky ve chvíli, kdy hrdinky začnou své boly vyzpívávat mimo světla ramp. Texty působí naivně a jsou příliš přímočaré, což v reálu působí přepjatě.

Foto: Aktuálně.cz

Jinak ale Dreamgirls nelze upřít ani skvělé herecké obsazení. Sošná Beyoncé Knowles jako krasavice Deena, Jamie Foxx jako přislizlý Curtis a především Eddie Murphy jako načesaný idol dívčích srdcí a posléze kokainista Early - ti všichni pozvedají film z bažin průměru.

Výkon na Oscara nominované Jennifer Hudsonové v roli Effie je nicméně poněkud hysterický a její nominace možná trochu přitažená za vlasy. To ale finalistce soutěže Pop Idol nic neubírá na jejích skvostných pěveckých kvalitách.

A takhle by v pro a proti šlo pokračovat. Dreamgirls jsou oslavou amerického snu - a pokud se Američané rozhodnou velebit americký sen, těžko čekat, že z toho bude distingovaný film, který si drží ostražitý a kritický odstup. Naopak, Dreamgirls jsou americkému vkusu ušity na míru - stejně jako třpytivé kostýmy hrdinek.

Foto: SONY BMG

Trochu to připomíná našlehaný dort, barevný a impozantní tak, že oči přecházejí a sliny se sbíhají ze všech stran. Pod horou šlehačky a flitrů je ale banální pohádka o třech hodných princeznách, které rozeštve zlý princ. A nadsázky pořád málo na to, aby to celé chutnalo jako před čtyřmi lety Chicago.

Pro chronické romantiky, sentimentální snílky, hudební fanoušky, které zajímá přerod r´n´b v diskotékové rytmy, a pro začínající pěvecké hvězdy je to film jako stvořený. Hůře už je tenhle slaďoučký výtvor zkousnutelný pro cyniky, šťouraly - a estetické diabetiky.

Dreamgirls, USA 2006. Scénář a režie Bill Condon, hudba Henry Krieger, hrají Beyoncé Knowlesová, Jamie Foxx, Eddie Murphy, Jennifer Hudsonová a další. 131 minut, distribuce Bontonfilm.


 

 

Právě se děje

před 51 minutami

Zemanovu stížnost ve sporu jmenování Fajta profesorem soud zamítl

Nejvyšší správní soud (NSS) zamítl kasační stížnost prezidenta Miloše Zemana ve sporu o jmenování kunsthistorika Jiřího Fajta profesorem. Zeman Fajta nejmenoval. Podle Městského soudu v Praze šlo o nezákonné rozhodnutí, protože prezident hodnotil uchazečovu odbornou způsobilost a vhodnost, což nepřísluší hlavě státu, nýbrž univerzitě. Rozhodnutí NSS je na úřední desce. Zeman by se měl návrhem zabývat znovu.

Městský soud řešil spor dvakrát na základě žaloby Fajta a Univerzity Karlovy. Poprvé uvedl, že prezident je povinen návrhu na jmenování vyhovět, ledaže by zjistil ve jmenovacím řízení procesní vady. Zeman ani poté Fajta nejmenoval, například s argumentem, že Fajt o sobě univerzitě předložil nepravdivé či zavádějící informace.

Zdroj: ČTK
Další zprávy