Drama z polsko-běloruské hranice. Fond podpoří nový film Agnieszky Hollandové

ČTK Kultura ČTK, Kultura
8. 12. 2022 16:00
Státní fond kinematografie rozdělí 20 milionů korun mezi deset takzvaných minoritních koprodukcí. Nejvíce, čtyři miliony, dostane nový film Agnieszky Hollandové nazvaný Hranice. Paralelně sleduje osudy rodiny syrských uprchlíků, osamělé učitelky angličtiny z Afghánistánu a mladého polského pohraničníka, kteří se setkají na polsko-běloruských hranicích.
Agnieszka Hollandová je známá jako režisérka Šarlatána nebo televizního Hořícího keře.
Agnieszka Hollandová je známá jako režisérka Šarlatána nebo televizního Hořícího keře. | Foto: Libor Fojtík

Čtyřiasedmdesátiletá Agnieszka Hollandová, známá jako autorka Šarlatána nebo televizního Hořícího keře, novinku připravuje se společností Marlene Film Production. S tou zároveň chystá životopisný hraný snímek o německy píšícím pražském rodákovi židovského původu Franzovi Kafkovi, k němuž scénář napsal Marek Epstein.

Mezi další projekty podpořené Státním fondem kinematografie patří animovaný příběh z Černobylu nebo dokumenty z krizových míst světa, oznámili ve čtvrtek jeho provozovatelé. Fond spravuje ministerstvo kultury. "Ve výzvě byla silná tendence filmařů reagovat na palčivé problémy současnosti," hodnotí Helena Bendová, předsedkyně rady fondu. "Mezi podpořené projekty se dostaly filmy vesměs s aktuálními, společensky podstatnými tématy a příběhy," dodává.

Další podpořený snímek 33 kroků režiséra Šimona Domčeka dostane 2,7 milionu korun. Vypráví o mladém muži, který je napaden neonacisty a skončí v nemocnici. Ve stavu klinické smrti uvidí ďábla i Ježíše Krista. Po probuzení z kómatu se rozhodne ke změně a 20 let žije harmonicky s rodinou, než je z vězení na podmínku propuštěn jeden z těch, kdo ho málem zabili. Autora inspiroval reálný příběh Roma, jenž byl v mládí vážně napaden později odsouzeným útočníkem, uvádí anotace.

Rakousko-český projekt Dům v lukách režisérky Terezy Kotykové obdrží 2,5 milionu korun. Velký dům v jihomoravském pohraničí symbolicky propojuje tři generace žen z jedné rodiny. Návrat nejmladší z nich, která už vyrostla ve Vídni, spouští vzpomínky na ztrátu budovy a vysídlení po druhé světové válce.

Příběh íránského režiséra Abbáse Amíního z íránsko-afghánské hranice, kde náboženské a kmenové předsudky často vedou k násilí nebo válkám, podpoří fond částkou 2,3 milionu korun. Německo-český hraný film se má jmenovat Angels of the Dark Borders a jeho hrdinou je zapálený íránský učitel, který se ve vesnici blízko afghánské hranice nechtěně zaplete do uprchlického dramatu.

Stejný obnos si na konto připíše Kod Paljanycja. Režírují ho Vitalij Manskij a Jevhen Titarenko, který je zároveň jeho hlavní postavou. Roku 2014 po propuknutí války mezi Ukrajinou a proruskými separatisty na východě země narukoval jako dobrovolný zdravotník. Svou kamerou sledoval jednotku lékařů, také ale nahlédl do jejich rodin a soukromí. Na frontu se vrátil v roce 2022. Dokument o obyčejných lidech z Ukrajiny, do jejichž životů vstoupila již podruhé válka, vzniká v koprodukci Lotyšska a Česka.

Radní podpořili i jeden animovaný film, francouzsko-český Atomic Tour režiséra Bruna Colleta, a to částkou dva miliony korun. Protagonista Hugo nevnímá návštěvu černobylské zakázané zóny jako pietní cestu. Potulování se v radioaktivních troskách představuje pro mladého turistu jen příležitost, jak získat příspěvky pro svůj instagramový účet. Při téhle absurdní honbě však objeví populaci, o jejíž existenci neměl ani tušení.

Seznam podpořených projektů uzavírají dokument Oběti o korupční kauze v Kyrgyzstánu, debutový film barmského režiséra Aunga Phyoe o lesbické dívce překonávající sociální bariéry i sexuální tabu v tradiční společnosti, snímek Evy Križkové zužitkovávající poznatky o světě ptáků v prostředí jedné bratislavské čtvrti a střihový dokument Martina Kollára o životě obyčejných Středoevropanů na pozadí globálních událostí.

 

Právě se děje

Další zprávy