Dornan ve Varech: Anthropoid není oslava terorismu. A na "porno pro mamky" se mě neptejte

Martin Svoboda Martin Svoboda
2. 7. 2016 14:11
Na dopolední tiskovku Anthropoidu se celková rozmrzelost z výsledku patnáctileté rešeršní práce režiséra Seana Ellise nedostala. Pár novinářů snímek dokonce pochválilo, ale to je stejně samozřejmé, jako že se na konci premiéry tleská, pokud není výsledek vyloženě urážlivý. Možná že dobře, píše z tiskové konference Martin Svoboda.
Jamie Dornan
Jamie Dornan | Foto: Film Servis Festival Karlovy Vary

Člověku je, míněno zcela neironicky, líto, když vidí výsledek upřímné snahy talentovaných lidí, jak se rozpadá pod tíhou chyb a nedokáže zužitkovat ani povedené aspekty, které bychom v Anthropiudu jistě našli.

Přítomní byli ale shovívaví a mluvili o filmu do značné míry, jako by ho ještě neviděli. Padaly otázky shodné s těmi z konference během minulého ročníku, na níž se projekt představoval.

Několik novinářů se z Jamieho Dornana pokoušelo dostat informace o Padesáti odstínech šedi (často přezdívaného jako „porno pro mamky“), ale nepříliš přívětivý herec o svém nejlukrativnějším projektu neřekl ani slovo. „To sem vážně nepatří, kvůli tomuhle filmu tu nejsme,“ odvětil vždy.

Sdílnější byl jen, když vysvětloval své motivace pro výběr natolik odlišných rolí, jako je ta milionáře Greye a parašutisty Kubiše: „Není to tak, že by role v malém filmu měla kompenzovat účast v mainstreamu, takhle vůbec neuvažuju. Anthropoid jsem vzal, protože mě zaujal sám o sobě.“

Překvapila jeho odpověď na otázku zahraničního novináře, zda snímek nemůže být vnímán jako podpora terorismu. Otázka se zdá našinci zcela nemístná, protože Anthropoid byl válečnou operací, útokem na vojenského představitele nepřátelské síly – s definicí terorismu opravdu nemá mnoho co do činění.

Dornan každopádně velmi nešťastně odpověděl, že snímek nejde označit za oslavu terorismu, protože hrdiny neglorifikuje. Což je chyba na dvou úrovních. Za prvé z odpovědi vyplývá, že čin parašutistů vlastně teroristický byl, pouze za něj nejsou oslavováni, a za druhé, Anthropoid činy hrdinů glorifikuje na úrovni, která byla pro některé diváky nesnesitelná. A na glorifikaci není nic špatného, pokud ji tvůrci nepopírají. Tohle herci ujelo.

Režisér Sean Ellis pak vysvětloval, proč ve filmu nejsou žádní Židé. Prý v něm být měli, dokonce v celé podzápletce, ale (nejspíš rozumně) nakonec usoudil, že se tato rovina tematicky do snímku nehodí.

Mluvil i o svém zaujetí látkou a o tom, co jí může jako cizinec dát. „Někdy je potřeba pohled člověka zvenčí. Češi si možná ani neuvědomují, o jak významnou událost jde, protože ji automaticky přijímají jako běžný fakt. Já, jako člověk plný obdivu k Anthropoidu, jim můžu tu důležitost připomenout. Vím ze zkušenosti, že k vlastním dějinám je člověk netečnější – já jako Angličan třeba nikdy nebyl v Britském museu. To je skoro zločin, vím to!“

Herec Toby Jones přiznal, že patří mezi ty, kteří o Anthropoidu neslyšeli, dokud jim pod rukama nepřistál Ellisův scénář. „Ten příběh je úžasný, je v něm jak archetyp, tak i život. A právě ve spojení těchto dvou rovin spočívá filmařina.“ Navázal tak na připomenutí scény s mučením syna, jemuž byla ukázána uřízlá hlava jeho matky – Ellis tvrdil, že k události nejspíš došlo, on ale musel vybrat verzi, k níž se přikloní.

Čeští koproducenti v čele s Davidem Ondříčkem si spolupráci samozřejmě chválili. Přesto není jasné, kdy bude snímek uveden u nás – snad do konce roku. V Americe se ho diváci dočkají již 12. srpna, tak uvidíme, jestli se bude opakovat případ Nesnesitelné lehkosti bytí, která si získala od zahraničního publika i kritiky značné uznání, zatímco u nás byla téměř jednohlasně odmítnuta.

Aktuálně.cz poskytne Sean Ellis zítra rozhovor, takže se snad k Anthropoidu ještě něco dozvíme.

Anthropoid - trailer | Video: LD Entertainment
 

Právě se děje

před 3 minutami

OSN má obavy desetitisíce Afghánců, v Laškargáhu by je mohly uvěznit boje s Tálibánem

OSN má velké obavy o bezpečnost desetitisíců obyvatel afghánského Laškargáhu, které by v tomto městě mohly uvěznit boje mezi vládními vojsky a islamistickým hnutím Tálibán. V New Yorku to dnes podle agentury Reuters uvedl mluvčí generálního tajemníka OSN Stéphane Dujarric.

Tálibán svou ofenzivu proti afghánské vládě zesiluje od dubna, kdy USA oznámily, že do září stáhnou z Afghánistánu své vojáky, čímž ukončí svou dvacetiletou vojenskou přítomnost v zemi.

"Od začátku roku konflikt v Afghánistánu přinutil skoro 360.000 lidí opustit domovy. Od roku 2012 bylo vysídleno zhruba pět milionů lidí," řekl Dujarric novinářům.

Boje jsou velmi intenzivní zejména v okolí města Herát, nedaleko západní hranice s Íránem, a v Kandaháru a právě v Laškargáhu na jihu země.

"Máme velké obavy o bezpečnost a ochranu lidí v Laškargáhu na jihu země, kde by boje mohly uvěznit desetitisíce lidí," řekl Dujarric. Doplnil přitom, že z provincií Hílmand a Kandahár byl hlášen nárůst počtu civilních obětí a destrukce civilních budov i kritické infrastruktury, včetně nemocnicí.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 22 minutami

Běloruská běžkyně Cimanouská dorazila do polského azylu

Letadlo s běloruskou atletkou Kryscinou Cimanouskou, která po konfliktu s vedením výpravy své země opustila olympiádu v Tokiu, přistálo ve středu večer na varšavském letišti. Informovaly o tom agentury Reuters a AFP. Sportovkyně dostala polské humanitární vízum poté, co se z olympijských her odmítla vrátit do vlasti kvůli obavám o svou bezpečnost. Atletka letěla z Tokia pod ochranou polské diplomacie nejprve do Vídně, kde po několika hodinách nastoupila do letadla mířícího do polské metropole.

Původně se předpokládalo, že olympionička poletí z Tokia přímo do Varšavy, na poslední chvíli ale plány změnila a nejprve zamířila do rakouského hlavního města. "Jak jsme opakovaně naznačovali, podrobnosti ohledně jejího letu nebudeme zveřejňovat," řekl ve středu agentuře Reuters náměstek polského ministerstva zahraničí Marcin Przydacz.

Atletka let změnila poté, co se na veřejnost dostal itinerář její cesty, napsal už dříve Reuters s odvoláním na polský vládní zdroj. Podle něj panovaly obavy kvůli květnovému incidentu, kdy běloruské úřady přinutily přistát v Minsku letoun mířící z Atén do Vilniusu, na jehož palubě cestoval běloruský opoziční novinář Raman Pratasevič, jehož pak zatkla běloruská policie. Květnový incident v této souvislosti zmínil v rozhovoru pro televizi TVN24 i šéf exilové organizace Běloruský dům ve Varšavě Ales Zarembjuk.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 37 minutami

V ulicích Bejrútu se rok po výbuchu sešly tisíce Libanonců. Žádají potrestání viníků

Tisíce Libanonců se ve středu shromáždily poblíž bejrútského přístavu, aby si připomněli první výročí mohutné exploze, která si vyžádala životy více než 200 lidí, tisíce dalších zranila a zdevastovala rozsáhlé části města. Mnozí přitom volali po spravedlnosti. V přístavu před rokem vybuchlo velké množství roky špatně uskladněného dusičnanu amonného. Žádní vysoce postavení činitelé ale dosud nebyli postaveni před soud, což vedlo k četným protestům. Demonstrace se uskutečnila také u libanonského parlamentu. Bezpečnostní složky tam dav podle agentury Reuters rozháněly pomocí vodního děla a slzného plynu, zraněno tam bylo osm lidí.

Výbuch v bejrútském přístavu byl jednou z nejsilnějších nejaderných explozí, která byla kdy zaznamenána. Otřesy byly cítit až na více než 240 kilometrů vzdáleném Kypru. Vyšetřování nicméně postupuje pomalu, řada žádostí o odebrání imunity vysoce postaveným politikům a bývalým činitelům byla zamítnuta. Všichni lidé, které chtěli libanonští vyšetřovatelé vyslechnout, jakékoliv pochybení odmítli.

"Nezapomene a nikdy jim neodpustíme. Pokud je nebudou schopni postavit před spravedlnost, uděláme to sami vlastníma rukama," řekla Hijám Bikaíová. Byla oblečená v černém a držela fotografii svého syna Ahmada, který zemřel, když na jeho auto při explozi spadla zeď. Na velkém transparentu na budově u přístavu stálo: "Rukojmí vražedného státu".

Francouzský prezident Emmanuel Macron ve středu v Paříži na mezinárodní konferenci k prvnímu výročí výbuchu v Bejrútu přislíbil Libanonu finanční i hmotnou pomoc, včetně vakcín proti covidu-19. Řekl také, že libanonští lídři dluží svým občanům pravdu a kritizoval libanonské vládnoucí elity za neschopnost řešit ekonomickou krizi, která je označována za nejhorší od občanské války z let 1975 až 1990. Paříž se zavázala blízkovýchodní zemi poskytnout dalších 100 milionů eur (2,5 miliardy korun), které půjdou přímo "místní populaci", a 500 000 dávek vakcíny proti covidu-19.

Zdroj: ČTK
Další zprávy