reklama
 
 

Dokument z Berlinale líčí životy uprchlíků, kteří nalezli přístřeší na berlínském letišti

18. 2. 2018
Světlé okamžiky v životech uprchlíků, kteří z Blízkého východu v posledních letech zamířili do Německa, se snaží najít nový dokumentární film nazvaný Central Airport THF. O víkendu měl premiéru na festivalu Berlinale. Ten se osudům migrantů věnuje již několikátým rokem.

Budou to tři roky, co Německo otevřelo dveře milionům uprchlíků a následně se s tímto rozhodnutím také muselo vypořádat. Berlín tehdy migrantům uzpůsobil nepoužívané letiště, jejž přetvořil v dočasnou azylovou vesničku. V ní se odehrává i film, který měl nyní premiéru na festivalu Berlinale.

Tím přístřeším je letiště Berlín-Tempelhof, jejž nechal dělníky na nucené práci postavit Hitlerův architekt Albert Speer. Letiště je s osudem města pevně spjaté - když Sověti roku 1948 zahájili blokádu západních sektorů Berlína, právě zde přistávala letadla se zásobami potravin.

Poslední lety na Tempelhofu se uskutečnily roku 2008. Pak se v již dávno sjednoceném městě letištní ranveje začaly proměňovat na zahradu velikosti newyorského Central Parku.

Během nedávné uprchlické krize ovšem právě v hangárech Tempelhofu našli přístřeší někteří ze zhruba dvou milionů migrantů, kteří do Německa utekli před pronásledováním a válkou na Blízkém východě a v Africe.

Film nazvaný Central Airport THF natočil brazilský režisér Karim Aïnouz. Na Berlinale není poprvé, před čtyřmi lety zde neúspěšně soutěžil se snímkem Futuro Beach. V něm hlavní roli ztvárnil Wagner Moura, dnes známý jako Pablo Escobar z televizního seriálu Narcos.

Ve svém nynějším prvním dokumentu Aïnouz s kamerou vytváří kontrast mezi uprchlíky pobývajícími v letištních hangárech a berlínskými hipstery, kteří v nedalekém zazelené části Tempelhofu běhají, jezdí na bruslích či pořádají piniky.

Dokumentární snímek zachycuje, jak uprchlíci mířící do Německa nalezli přístřeší na někdejším berlínském letišti. | Video: Berlinale |  02:28

"Objevil se tam kontrast, který mi přišlo důležité zachytit," vysvětluje Aïnouz, který prý hledal, jak přiblížit jednotlivé osudy uprchlíků. Na tiskové konferenci v Berlíně režisér poznamenal, jak jej odrazoval stereotypní mediální obraz stovek běženců deroucích se přes ploty a nasedajících na vlaky.

"Čím víc uprchlíků přicházelo, tím byly záběry hysteričtější a bláznivější," vzpomíná. Způsob, jakým tehdy média o krizi referovala, prý přispěl k hysterii, jež se v Evropě okolo migrační krize rozpoutala. "Jsou to také jen lidi, víte? Měl jsem štěstí, že se mi podařilo nalézt několik z nich, kteří se o své příběhy podělili," líčí Aïnouz.

Ve svém filmu konkrétně představuje Ibrahima Al-Husejna, rodáka ze syrského Aleppa. Na letiště přišel, právě když oslavil osmnácté narozeniny. Dokumentarista jej objevil rok poté, co chlapec začal žít v narychlo postaveném přístřešku.

"Bylo to, jako bych blogoval o svém životě," popsal natáčení Al-Husejn. Jeho dlouhé monology popisující všednodenní život na letišti ve filmu ilustrují nejistotu, stesk po domově i naději na novou budoucnost, kterou uprchlíci zažívali při čekání, zda v Berlíně dostanou azyl.

Al-Husejnovi se natáčení zalíbilo tak, že dnes sám pracuje v kině a rád by se věnoval filmovému střihu. "Na festival teď přijedou lidé z celého světa, náš snímek uvidí a díky němu získají představu, jak jsme na letišti žili," věří Al-Husejn.

Dokument mimo jiné zachycuje, v jak stísněném prostoru uprchlíci žili, kde se nechávali očkovat, dokonce i to, jak skromně oslavili Vánoce nebo kam se chodili nechat ostříhat, popisuje časopis Variety.com.

Ve filmu vystupuje též osmatřicetiletý uprchlík z Iráku jménem Qutaiba Nafea. Doma studoval medicínu, v dočasném uprchlickém středisku v Berlíně ale začal pomáhat jako tlumočník.

Časopis ScreenDaily.com napsal, že o film Central Airport THF by se po světové premiéře na Berlinale měly rychle začít zajímat festivaly. "Jedinečný je tím, jak se snaží zdůrazňovat to pozitivní a v osudech uprchlíků hledat světlé okamžiky. Je to citlivý film, zjevně důsledek vzájemného respektu a důvěry, kterou režisér u migrantů vzbudil," napsal časopis.

Festival Berlinale uprchlíkům věnoval svůj program již v roce 2016, kdy migrační krize v Evropě vrcholila. Letošní 86. ročník první důležité evropské kinematografické přehlídky roku se tématu uprchlictví dále zabývá prostřednictvím jednotlivých programových bloků.

"Teď už se ale hlavně zajímáme, co uprchlíci začali dělat poté, co do Evropy přišli, jaká je jejich budoucnost," dodává ředitel festivalu Dieter Kosslick.

autoři: Reuters, Kultura | 18. 2. 2018

Související

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama

    Sponzorované odkazy

    reklama