Praha - Po filmu Tahle země není pro starý vstupuje do českých kin další z nejoceňovanějších amerických snímků loňského roku, petrolejářské drama Až na krev. Na oba přísahají fanoušci i kritici - která z adaptací je lepší?
Při oscarových nominacích oba filmy posbíraly po osmi zářezech; z blyštivého klání jako vítěz vyšel snímek bratří Coenů se čtyřmi soškami za nejlepší film, scénář, režii a výkon ve vedlejší roli pro Javiera Bardema.
Čtěte také: Tahle země Coenů má své Oscary zaslouženě Oscary 2008 pro Coeny i Markétu Irglovou |
Až na krev dostalo "jen" sošku za kameru a ocenění pro Daniela Day Lewise. Podle mnoha názorů se Akademie tak nelítostného a antináboženského filmu nakonec zalekla. Už tak měla ostatně letošní show kvůli divácky nepříliš vstřícným filmům nejnižší sledovanost od roku 1974.
Zato se oba filmy perou o množství komplimentů, které jim kritici skládají k nohám. Na serveru Metacritic předstihl Až na krev Coeny o jeden bod, když získal 92 procent ze sta. Na Rotten Tomatoes si pozice vyměnili - Coeni získali 94 procent, Anderson 91 procent.
Coeni i v Česku mají náskok
Na tržby vedou zatím Coenovi. Ti vyslali svůj film do amerických kin 9. listopadu loňského roku, doma vydělali už 73 milionů dolarů, v zámoří 61 milionů dolarů; celkem tak mají na kontě 134 milionů dolarů. Bonmot praví, že je to na Coeny hodně, ale na oscarového vítěze pořád málo.
Až na krev vstoupilo do amerických kin v prosinci, doma už vydělalo 39 milionů dolarů, v zámoří pak 23 milionů dolarů, celkem tedy 62 milionů dolarů.
I v českých kinech má zatím Tahle země náskok: premiéru měla 28. února, od té doby se v českém žebříčku drží v první desítce, vidělo ji 35 tisíc diváků.
Až na krev míří do českých kin ve čtvrtek. Pátý film Paula Thomase Andersona, známého snímky Hříšné boogie, Opilí láskou či Magnolia, vypráví příběh vzestupu a pádu kalifornského naftařského magnáta Daniela Plainviewa.
Anderson se volně inspiroval románem Petrolej Uptona Sinclaira; ale vlastně si z něj vzal jen výchozí zápletku o otci a synovi putujícími za ropným štěstím, které je následně až rozdělí.
Hrdina filmu začíná na přelomu století od nuly na vlastních vrtech, postupně se vypracuje v respektovanou, ale čím dál víc i zavrženíhodnou figuru, která neváhá do boje za obchodní zájmy vyslat i malé dítě.
Vrtař kontra náboženský fanatik
Strhující výkon Daniela Day-Lewise v hlavní roli doplňuje neméně strhující kreace Paula Dano v roli vesnického náboženského fanatika, který s oblibou kříží hrdinovi cestu i se svými poslušnými ovečkami.
Dano se objevil ve filmu Malá Miss Sunshine a je spíš nováček, i když výjimečně talentovaný. O Danielu Day-Lewisovi je zas známo, že si práci pečlivě vybírá; i proto, že přípravě na své role věnuje hodně času.
"Potřebuju se kompletně zabydlet ve své postavě - pokusit se poznat její život nebo aspoň pro diváky stvořit iluzi, že nějaký život má," říká.
"Když to Paul psal, tak už na Daniela myslel," říká britská producentka všech Andersonových filmů JoAnne Sillar. "Oslovili jsme ho, když byl scénář ze tří čtvrtin hotov."
Padesátiletý herec a sedmatřicetiletý režisér si výjimečně porozuměli a vznikl film, který nenechá nikoho chladným.
Je to první velký americký film 21. století, který řeší všechna důležitá americká témata: krev, ropu i náboženství - tak kdosi charakterizoval snímek během potlesku, který v listopadu provázel promítání Až na krev pro Asociaci amerických scenáristů.