Do boje o nominaci na Oscara půjde Šarlatán režisérky Hollandové

ČTK ČTK
13. 10. 2020 9:57
Do boje o nominaci na Oscara za nejlepší zahraniční film vysílá Česká filmová a televizní akademie snímek Šarlatán polské režisérky Agnieszky Hollandové. Akademici vybírali z deseti českých hraných a dokumentárních titulů, přihlášených jejich producenty. Slavnostní ceremoniál 93. ročníku cen Oscar se uskuteční 25. dubna 2021 v Los Angeles.
Režisérka Agnieszka Hollandová (uprostřed s mikrofonem) s delegací na slavnostní premiéře Šarlatána v Praze.
Režisérka Agnieszka Hollandová (uprostřed s mikrofonem) s delegací na slavnostní premiéře Šarlatána v Praze. | Foto: ČTK

Snímek Šarlatán je inspirovaný skutečnými osudy léčitele Jana Mikoláška, Hollandová jej natočila podle scénáře Marka Epsteina. Do hlavní role obsadila Ivana Trojana a jeho syna Josefa.

Film měl premiéru na letošním 70. ročníku Berlinale v nesoutěžní sekci. První reakce světových médií byly pozitivní, například server Indie Wire jej ze všech 340 snímků letošního festivalu vybral mezi deset nejlepších. Šarlatána v českých kinech za dva měsíce vidělo více než 252 tisíc diváků, utržil přes 38,2 milionu korun.

Minulý měsíc Šarlatán získal cenu za režii na Evropském filmovém festivalu v srbském městě Palić. Mezinárodní porota ho ocenila mezi 12 soutěžními díly. Šarlatán je s Nabarveným ptáčetem Václava Marhoula také mezi kandidáty na letošní Evropské filmové ceny, jejichž finálové nominace budou vyhlášeny 7. listopadu během festivalu v Seville.

"Je tam taková existencionální otázka, co je naše síla, co je naše slabost a jestli dar je skutečně darem nebo zátěží," uvedla před časem k filmu Hollandová.

Režisérka a scenáristka před třemi lety převzala titul doctor honoris causa Akademie múzických umění v Praze. Přijetím čestného titulu se po letech symbolicky vrátila na AMU, jejíž Filmovou a televizní fakultu navštěvovala v době pražského jara a začínající normalizace. Absolvovala v roce 1971.

Do povědomí českých diváků se Hollandová výrazně zapsala třídílným dramatem Hořící keř o Janu Palachovi, ze kterého vznikl celovečerní snímek. V roce 2014 získal 11 Českých lvů včetně těch hlavních, tedy za nejlepší film, režii a scénář.

Dosud se cenu Oscar za nejlepší cizojazyčný film podařilo získat dvěma československým a jednomu českému filmu. V roce 1965 to byl Obchod na korze Jána Kádára a Elmara Klose, roku 1967 zvítězily Ostře sledované vlaky Jiřího Menzela a v roce 1996 Kolja Jana Svěráka. Šest dalších titulů získalo nominace: Lásky jedné plavovlásky Miloše Formana v roce 1966 a Hoří má panenko téhož režiséra o dva roky později. Podruhé šel do boje o Oskara Jiří Menzel roku 1986 s filmem Vesničko má středisková, naopak svoji první nominaci získal Jan Svěrák za Obecnou školu v roce 1991. Roku 2000 vyjel do Los Angeles Jan Hřebejk s nominovaným filmem Musíme si pomáhat a tři roky nato akademiky zaujaly Želary Ondřeje Trojana.

Česká filmová a televizní akademie byla založena v roce 1995. Jejím hlavním cílem je podporovat a propagovat české kinematografické umění v Česku i zahraničí a vytvářet podmínky pro rozvoj českého filmu. Uděluje nejprestižnější českou filmovou cenu, Českého lva. V současné době má 325 členů.

Video: Hollandová: Boj se smrtí nás fascinuje. Každý má temné stránky. Šarlatán léčil i nacisty

I ten nejlepší člověk má temné stránky, Ivan Trojan se tomu bránil, má sklon své hrdiny dělat lepšími, říká režisérka Agnieszka Holland. | Video: DVTV, Martin Veselovský
 

Právě se děje

před 5 hodinami

Biden se pustil do boje se změnami klimatu, zastavil pronájem půdy k těžbě ropy

Americký prezident Joe Biden ve středu podpisem exekutivních příkazů zahájil realizaci svého plánu postavit se změnám klimatu a učinit z "klimatické krize" téma pro velkou část federální vlády. Nařídil například ministerstvu vnitra, aby v co největší míře pozastavilo uzavírání nových smluv o pronájmu federální půdy k těžbě ropy a plynu. Podle nového šéfa Bílého domu Spojené státy nemohou v souvislosti s ekologickými výzvami dál otálet.

Americká média před vystoupením prezidenta psala o zahájení "frontálního útoku" proti klimatickým změnám nebo o rychlém startu ambiciózního projektu nové administrativy. Během povolebního přechodného období Biden avizoval například rozsáhlé investice do "zelené infrastruktury" včetně vyčlenění dvou bilionů dolarů (43 bilionů Kč) na projekty kolem obnovitelných zdrojů.

Prvními konkrétními kroky na cestě za klimatickými cíli je sada dekretů, které podle Bidena pomohou nejen snížit emise skleníkových plynů, ale i vytvořit nová pracovní místa. Média si všímala především ohlášené "přestávky" od nových pronájmů federální půdy či pobřežních vod k těžbě ropy a zemního plynu. S tímto krokem se pojí také "důkladná revize" všech existujících nájemních kontraktů souvisejících se zpracováváním fosilních paliv.

Zdroj: ČTK
Další zprávy