Vláda Don Utila
Národní divadlo uvádí 13. března Moliérova Dona Juana s Miroslavem Donutilem v titulní roli. Slibuje ho inscenovat nejen jako jedno z nejklasičtějších dramat na světě, v němž se ukáže jeden z nejpopulárnějších českých herců, ale především jako kritickou zprávu o současnosti. Na plakátech je uvedeno heslo don util, což skrývá nejen jméno protagonisty, ale také odkazuje k tématu prospěchářství, kterým je Don Juan charakteristický. Utility, anglicky prospěšnost. Don Juan dobývá ženy a požitky za každou cenu, s krédem racionality a prosté logiky, že "dvě a dvě jsou čtyři". Otvírá se v něm rozpor činit, co je výhodné a rozumné, a toho, co je morální. Inscenace Jana Nebeského má prostřednictvím Juanova příběhu komentovat dnešní dobyvatelskou civilizaci jako takovou. Don Juan není jen erotickým mýtem, po němž podle některých psychologů touží všechny ženy nezávisle na době a místě, ale obrazem svůdné doby, která šikovným nabízí neomezené možnosti. "Přetvářka je právě teď v módě, a co je v módě, je ceněno jako přednost," říká v textu hlavní postava a dodává: "Inteligentní člověk se musí přizpůsobit své době!"
Ladies and gentlemen, we got him
V Kolowratu má 18. března premiéru hra Jana Vedrala Staří režiséři We got him. Název připomíná slavný výkřik Máme ho! - kterým bylo před čtyřmi lety médiím oznámeno dopadení Saddáma Husajna. Nen náhodou. Ústřední situaci hry vytváří čtveřice přestárlých umělců, kteří jsou umístěni na vojenské základně a mají za úkol navrhnout právě způsoby, jakým veřejnosti Husajnovo zadržení oznámit a jak ho potom sprovodit ze světa, aniž by mezi lidmi došlo k nežádoucím reakcím. Mezi postavami - které se jmenují různými variantami čísla jedna: Jednička, Die Erste, A One - se rozvine diskuse nad ideálním scénářem jak pro divákovy oči zlikvidovat diktátora. K tomu starci využívají zkušeností z celého dvacátého století a hledají správný precedens. Hra, kterou Národní divadlo uvede v režii Ivana Rajmonta, podle všeho nabídne úvahu nad vztahem skutečnostis uměním a hlavně médii. Reprodukovaná, inscenovaná realita a její vliv na veřejné mínění je v souvislosti s medializovanými válkami, záběry z bojiště i z popraviště nepříjemně aktuální.
Po mně přijdou zkorumpovanější
"Mrazivou detektivní komedii o vše prorůstající korupci" představí 18. března Divadlo Na Zábradlí. Nepříliš známá hra Komplic švýcarského dramatika Fridricha Dürenmatta v režii Davida Czesanyho vypovídá o symbióze mafie s policií. Pozoruhodné je, že konzultantem se stal detektiv Jan Kubice, který Paroubkově vládě předložil zprávu o souvislostech mezi českou politikou a organizovaným zločinem. To dává inscenaci nejen realistický, ale přímo reálný rozměr: tvůrčí tým zdůrazňuje paralelu mezi Kubiceho nuceným odchodem od policie a osudem jedné z hlavních postav dramatu. Policista (Cop) vyšetřuje případ záhadného mizení lidí. Mafiánský Boss ve spolupráci s vědcem dovedou totiž beze stopy rozpouštět mrtvoly. Cop, který naráží na síť zkorumpovaných politiků, se rozhodne organizaci rozložit zevnitř a sám do ní vstoupí. V roli policisty překvapivě uvidíte ženu, herečku Marii Spurnou.
