Loas Angeles - Existuje řada zážitků, které si Ayelet Zurer z šestiměsíčního natáčení filmu Andělé a démoni s Ronem Howardem odnesla. Ale byla to noc po dlouhém natáčecím dni na jednom z nejslavnějších náměstí v Římě, která se jí do paměti obzvlášť zapsala.
"Seděli jsme po dlouhém dni na Piazza Navona a všichni - každičký člen štábu - společně sledovali fotbalový zápas. Vzpomínám si, že tu byl i pěvecký sbor a očividně si všimli, že tam Ron je, protože začali zpívat titulní melodii z Happy Days."
Čtěte také:
Vatikán bude bojkotovat další Šifru - Anděly a démony
Ta chvíle prý byla doslova magická. "Po jedné ruce Ron, po druhé Tom a já poslouchala jejich vyprávění, jak spolu natáčeli Apollo 13 a Šifru mistra Leonarda. Byla to opravdu ohromná noc, i když jsem při natáčení podobných okamžiků zažila spousty," říká třicetiletá izraelská herečka před premiérou, která se uskuteční 15. května.
V Hollywoodu si vybudovala úspěšnou kariéru ve snímcích Mnichov či Úhel pohledu. V filmu Andělé a démoni, který je stejně jako Šifra mistra Leonarda adaptací knihy Dana Browna, hraje s Hanksem hlavní roli - vědkyni jménem Vittoria Vetra.
Andělé a démoni vyšli v roce 2000, tři roky před Šifrou; poprvé se v nich objevil Robert Langdon, expert na náboženské symboly.
Příběh začíná, když je v evropském centru pro jaderný výzkum CERN v Ženevě nalezena mrtvola Viktoriina kolegy, který má do hrudi vyřezán tajuplný symbol. Vetra tu prováděla tajné pokusy s antihmotou, která může při styku s hmotou přivodit katastrofální důsledky.
Langdon symbol identifikuje jako znak iluminátů - bratrstva, které se po téměř čtyři sta letech vynořilo, aby pokračovalo v pomstě na svém nepříteli, katolické církvi.
Oba hrdinové se setkají v Římě, kde se právě kardinálové scházejí, aby zvolili papeže; vrah mezitím vyhrožuje, že vyhodí Vatikán do vzduchu. Langdon a Vittoria se tak pod tlakem času pokoušejí se rozluštit vodítka v podobě starobylých znaků, která by je mohla dovést až k iluminátům.
Byla jste se podívat v CERN?
Tak trochu! No, vlastně to byla naše filmová verze CERN, ale byla jsem tam dělat pár tiskových konferencí a byla jsem ráda, že jsem ho mohla vidět ve skutečnosti. Nicméně je legrační, že dneska se k informacím můžete dostat úplně jiným způsobem, než když jsem chodila do školy já. Brouzdala jsem po internetu a mohla jsem si CERN prohlédnout na YouTube
Vaše ateistická postava tam trávila veškerý čas…
Je to vědkyně a s Bohem nechce mít nic společného. Ale náboženství respektuje, protože vyrostla ve společnosti velice pobožného člověka. Ačkoliv většinu dospělého života strávila v CERN, dospívala podle knihy v klášteře. A zajímavé je, že jsem právě díky filmu zjistila, že i moje matka vyrostla v klášteře.
Když přijela na natáčení do Říma, aby se na nás podívala, povečeřeli jsme v rybí restauraci. Povídali jsme si, co zažila: během druhé světové války žila v klášteře v Československu. Bylo to dojemné - a je to zajímavá paralela. Ačkoliv se o tom ve filmu nemluví, je to pouto, které mě s mojí postavou spojuje.
O minulosti vaší matky jste dřív nevěděla?
Ne moc přesně, ani kolik času tam strávila. A nikdy jsem si s ní nesedla a nepovídala si s ní o tom. A ona to tehdy se mnou probrala tak důkladně, jak to jen bylo možné. Vyrostla tam, a pak ještě v náhradní rodině křesťanů.
Kde se ve vás vzalo herectví? Hrála vaše matka?
Nemá žádné umělecké nadání a sama to o sobě prohlašuje, takže není ode mě zlé to říct. Ale moje babička z matčiny strany hrála jako mladá v divadle, dokud jí otec neřekl, že je na čase se naučit nějaké skutečné povolání. To bylo taky v Československu.
Jak se vám spolupracovalo s Tomem Hanksem?
Je to výjimečný člověk. Opravdu byl v mnoha ohledech vyvolen bohy. Je velice talentovaný, velice chytrý a velice zábavný, a kromě toho je velmi citlivý a má neuvěřitelnou schopnost pochopit všechny okolo, ale přesto mlčet a neprojevovat vlastní ego. Je s ním také velká legrace.
Při natáčení se skoro nikdy nevrací do přívěsu, postaví si někam stolek a židli, je tam u počítače se svými scénáři a vy si k němu můžete přisednout a popovídat si. Někdy může mít hodně práce nebo třeba píše; ale je tam k dispozici. A my tam spolu takhle byli skoro každý den.
Setkala jste se s Danem Brownem?
Ano, byli jsme na fakt luxusní večeři v Římě. Měla jsem šanci si s Ronem popovídat o jeho filmech a s Danem o jeho knihách - a navštívil nás i během natáčení.
Četla jste některou z jeho dalších knih?
Četla jsem jen Anděly a démony. A neměla jsem šanci přečíst si Šifru mistra Leonarda, protože jsem viděla film! A tím to pro mě skončilo, je těžké vrátit se na začátek příběhu a číst knihu, když už jste viděli film - alespoň pro mě rozhodně.
Bude film odpovídat předloze?
Myslím, že muselo dojít k jistým změnám, protože jinak by ve filmu bylo příliš informací a možná by děj ubíhal příliš pomalu; film je rychlý a musí si vás podmanit. Takže o něco přijdete - mizí některé postavy nebo jisté aspekty příběhu, ale obecně jde o totéž.
Co aspekt víry? Kniha pokládá otázky o vědě na jedné straně a víře na straně druhé...
Hned na prvním setkání s Ronem jsem mu řekla, že mě na tom příběhu zaujalo především to, že tu existuje jakýsi názorový trojúhelník - věda, víra a něco mezi tím. Líbí se mi, že pokládá takové otázky. Ten příběh se odkazuje na 15. století, ale svým způsobem je aktuální; vlastně se toho tak moc nezměnilo.
Pomohlo vám to vnímat svou vlastní víru?
Já jsem věřící člověk. Ale rozhodně nejsem člověk, který by vyznával náboženství. Vnímám víru.
Žijete v Kalifornii, ale vyrostla jste v Tel Avivu. Měla jste šťastné dětství?
Bylo to příjemné. Když jsem vyrůstala, byla kolem nás jen pole, dneska tam jsou všude budovy. Ale ano, měla jsem tam pěkné dětství.
Mezinárodní kariéru jste započala Mnichovem. Pro vás musel být velice důležitý film, že?
Mnichov byl zásadní a Steven Spielberg je jedním z mých největších vzorů. Byl to opravdu skvělý film a objevil se v pro mě velice zvláštní době. Zrovna jsem byla po porodu, měla jsem dvouměsíční dítě. A oni mě kontaktovali a zeptali se mě, jestli bych zašla na konkurz na film, o kterém mi nemohou nic říct, co je zač ani kdo ho točí, ale že ten konkurz je druhý den.
Já odpověděla, že to není momentálně v mých možnostech. A oni povídají, abych to nikomu neříkala, ale že jde o Stevena Spielberga... takže jsem okamžitě přikývla! Bylo to úžasné. Je to velice výjimečný člověk - velmi moudrý. Vždycky mu volám, když potřebuji poradit.
Zmínila jste se o synovi. Berete ho s sebou, když jedete natáčet?
V případě Mnichova byli tak laskaví, že jsem se jich ani nemusela ptát. Prostě řekli: "Fajn, role je vaše, a dítě si vezmete s sebou". A od té doby tomu tak vždycky bylo. Je to hotová věc - cestuji se svou rodinou; teď jsou synovi čtyři. Beztak bez nich nemohu žít - když jsem od nich moc daleko, stává se ze mě úplně jiný člověk.
