Film měl být prvním z Allenových čtyř pro společnost Amazon, ta však od smlouvy odstoupila kvůli znovu vzneseným obviněním vůči režisérovi z údajného sexuálního obtěžování jeho adoptivní dcery Dylan Farrowové.
Loni tak plodný tvůrce poprvé od roku 1981 neuvedl do kin svůj nový snímek. Ten dosud nemá amerického distributora, a tak tento obraz deštivého New Yorku mohou zatím vidět jen diváci v Paříži, Varšavě, Praze a dalších evropských městech, samozřejmě nikoli jen těch hlavních.
Přitom právě zachycení mnoha slavných newyorských lokací optikou režisérova spolupracovníka, kameramana Vittoria Storara, patří k hlavním kouzlům snímku. Štědrý rozpočet Amazonu umožnil strávit po městě spoustu času s předními herci několika generací - od mladých talentů Elle Fanningové, Timothéeho Chalameta a Seleny Gomezové po Judea Lawa a Lieva Schreibera.
Je ironií, že právě Newyorčané ten film, který je opět milostným dopisem městu, jež nikdy nespí, nemohou vidět. A další ironií je, že se už delší dobu natočený snímek dostává do kin až v době po kampani #MeToo. Neboť Allenova novinka působí skoro jako záměrná polemika s některými hodnotami, které hnutí a s ním spojené společenské ovzduší akcentují.
Jak je to s tím strojem času? Woody Allen natočil příběh ze současného New Yorku, což divákům dojde, když postavy poprvé vytáhnou iPhone. Ale jinak jde o pohled na jakousi konzervu dávno zašlých hodnot, na dobu, kdy velcí režiséři a spisovatelé první poloviny dvacátého století tvořili svá vrcholná díla. A kdy největším štěstím pro mladou dívku bylo, když jí celý Hollywood chtěl sáhnout na koleno, případně i někam výš, neboť v ní spatřoval múzu či lék na své neurózy.
Timothé Chalamet hraje mladého intelektuála Gatsbyho Wellese, který svým jménem odkazuje k režisérovi Orsonu Wellesovi i k hrdinovi nejslavnější prózy Francise Scotta Fitzgeralda. Vlastně je to ale jen další verze mužů, které dřív hrával sám Allen a později o generaci mladší herci.
Nyní to neforemné sako a staromódní návyky visí na mladíčkovi Chalametovi, kterému už lze jen obtížně věřit, že mentálně i vkusově žije kdesi v době, kdy filmy byly ještě černobílé.
Deštivý den v New Yorku je v mnoha ohledech roztomilou vyprávěnkou na známá allenovská témata. Mladík Gatsby vezme svoji dívku původem z Arizony do centra New Yorku, kde předtím byla jen dvakrát v dětství s rodiči a kde má nyní dělat rozhovor se slavným režisérem.
Protřelý Gatsby z bohaté newyorské rodiny jí poté chce ukázat Manhattan, kde dospíval. Ale hlavně se přitom musí vyhnout večírku své matky, s níž Gatsby nemá zrovna nejlepší vztahy.
Jenže už během interview se cesty mladého páru rozdělí. A tak zatímco Gatsby bloumá známými místy a potkává známé tváře, jeho dívka Ashleigh putuje mezi studii, večírky a luxusními byty, okouzlená velkým světem a sužovaná škytavkou, kterou dostává jedině tehdy, když jí někdo učiní sexuální návrh, kterému nejde odolat.
Jako by se Allen vyznával, že jeho svět se bez nějakých morálních výčitek dělí na nejistotami a neurózami sužované tvůrčí může a múzy, které jim ochotně padají kolem ramen.
Deštivý den v New Yorku to zachycuje s tak odzbrojující upřímností, že se nad tím vlastně ani nejde pohoršovat. Naopak lze snadno přispěchat s ospravedlněním právě v těch klasických literárních dílech, na která tvůrce odkazuje a v nichž se vztahy také neodehrávaly podle dnešních příruček vhodného chování.
To však nemění nic na tom, že Allen tentokrát variuje sám sebe s pomocí herců, kteří už v jeho světě nedokážou autenticky pobývat.
Škytání Elle Fannigové dovede pobavit, Timothée Chalamet už v sobě vnitřního starce, který posmutněle v prázdných barech hraje na piano, vláčí o něco méně přesvědčivě. Nikoli kvůli tomu, že by byl špatný herec. Spíš se objevuje otázka, nakolik tuto tvůrčí pózu přesvědčivě dovede držet dvacetiletý vysokoškolák.
Deštivý den v New Yorku po allenovsku posouvá dění pomocí náhodných setkání, vyprávění se přelévá ze scénky do scénky, ústí však do finále, které nepostihuje nevyzpytatelné cesty mezilidských vztahů, spíše naplňuje poněkud uměle působící vizi.
Jejím podprahovým sdělením navíc je, že když je žena hloupá naivka, jejím jediným štěstím může být stát se múzou celebrit. Protože opravdový intelektuál ji stejně jednou někde nechá moknout v dešti. Neboť ta pravá láska se jmenuje New York.
Deštivý den v New Yorku
Scénář a režie: Woody Allen
Bioscop, česká distribuční premiéra 26. září.
