reklama
 
 

Dávají se Čeští lvi jen podle sympatií? Změňte stanovy

6. 3. 2009 22:40
Petr Vachler o Českých lvech i televizních Elsách

Praha - V sobotu budou v Lucerně rozděleny tuzemské filmové ceny za rok 2008. Už od počátku je u nich Petr Vachler, výkonný ředitel České filmové a televizní akademie.

Rozhovor pro Aktuálně.cz pořídil náš spolupracovník, který se coby filmový publicista specializovaný na český film s Petrem Vachlerem delší dobu osobně zná. V druhé části spolu kromě sobotního ceremoniálu probírali i další ceny akademie, televizní Elsy.

Čtěte také:
1. část rozhovoru: Moderovat by měl hokejista
Nejvíc šancí na České lvy mají Karamazovi a Tobruk
Akademie: Petr Zelenka je autorem Karamazových

Letošní ročník je přelomový tím, že se vůbec poprvé budou udělovat Čeští lvi i za nejlepší dokumenty. Je to výrazná změna?
Prezídium ČFTA dlouhá léta nemohlo najít klíč, jak dokumenty oceňovat. Problém byl v tom, že jich ročně dorazilo do kin velmi málo. Situace se změnila až v posledních letech díky digitalizaci kin. Loni se v českých kinech déle než sedm dní, což je podmínka Českého lva, promítalo dvanáct dokumentů. Když se bude dokumentům takhle dařit i nadále, je tu velká šance, že by se Český lev za nejlepší dokument mohl udělovat každý rok.

Pokud by počet dokumentů klesl pod pět ročně, zasedlo by prezídium a rozhodovalo by, zda se Český lev za nejlepší dokument bude v daném roce udělovat, nebo zda půjde o bienále. Takže klíč k Českým lvům za nejlepší dokumenty je jen v jejich počtu, nic jiného v tom není.

Problém s dokumenty je tedy vyřešen. Co teď ČFTA trápí nejvíc?
Nemyslím, že by nás něco trápilo, měl bych spíš jen určitá přání. Jednak aby vznikalo co nejvíc kvalitních filmů,  jednak, aby se každý mohl věnovat své profesi. Například aby scénáře opravdu psali scenáristé a ne lidé, kteří se musí živit něčím jiným, protože scenáristika by je neuživila a filmové příběhy píší jen ve volných chvilkách, jak jim jiné pracovní vytížení dovolí. Není nic horšího než dělat deset věcí najednou, práce podle toho pak vypadá.

Co s tím?
Leccos by mohl vyřešit nový kinematografický zákon. Vzhledem k tomu, že jsme malá země s malým trhem, řekl bych, že je na místě zavést lepší systém grantů a podpory domácího trhu. Třeba zemědělci dostávají obrovské dotace, zlomek z nich by si zasloužili i filmaři.

Letošní nominace vyvolaly hodně diskusí ohledně kategorie nejlepší scénář. Sám Petr Zelenka připustil, že scénář Karamazových je z dvaceti procent on a z osmdesáti procent Dostojevskij a Schorm, přesto je nominován jen Zelenka. Co s tím? Rozdělit stejně jako na Oscarech scenáristickou kategorii na původní a adaptované scénáře?

O tom, kdo je u nás autorem scénáře, rozhoduje zákon. Cítí-li se někdo dotčen porušením svých práv, může se ozvat, ať už on nebo jeho dědicové, což se v případě Karamazových nestalo.

Dělit kategorii scénářů na scénáře původní a adaptované mi nepřijde šťastné. Kromě Oscarů, Zlatých glóbu a cen BAFTA už mě nenapadá žádná jiná cena, kde by tyto kategorie byly takhle děleny. Filmů u nás zase nevzniká ročně tolik.

Obecně bych k tomu řekl snad ještě tolik, že když si vezmu nějakou knihu a rozhodnu se ji převést do scénáře, je to stejná práce jako napsat originální scénář, někdy naopak ještě těžší. To, co udělal Petr Zelenka s Karamazovými, je evidentně přepis literárního díla ve spojení s divadelní hrou. Producent Čestmír Kopecký si ošetřil všechna práva a nikdo se proti tomu neozval. Není tu oceňován Dostojevskij za nejlepší knihu roku, ale Petr Zelenka za nejlepší scénář roku.

Kolik akademiků rozhoduje o laureátech Českých lvů?
Ve druhém kole zpravidla nějakých 60 až 70 procent akademiků, v prvním kole bývá účast o něco menší, nicméně názor více než sto lidí stále považuji za reprezentativní - už vzhledem k tomu, že řada akademiků za daný rok z nejrůznějších důvodů hlasovat nemůže.

Několik předních tvůrců se letos po nominacích nechalo slyšet, že Lvy si dává navzájem úzká skupina filmařů, přičemž se nerozhodují ani tak podle kvality výkonů jako spíš podle osobních sympatií a antipatií. Letos na to údajně doplatily filmy Deany Jakubiskové a Filipa Renče.
Tak to je spekulace, kterou nechci vyvracet ani potvrzovat. Za sebe bych k tomu snad řekl jen dvě věci: Nikdo nemůže hlasovat sám pro sebe, za druhé Báthory i Hlídač č. 47 posbíraly hodně bodů a určité nominace mají. Takže kdyby tu skutečně existovala nějaká zášť, jak říkáš, žádné nominace by nejspíš neměly.

Zatímco Deana Jakubisková volá po menším počtu hlasujících s tím, že v akademii by měly být jen skutečné autority, střihač a producent Adam Dvořák chce tyto klany naopak rozbít navýšením počtu akademiků.
Na to existuje jednoduchá odpověď: V roce 1995 vznikly demokratickou cestou stanovy Českého lva a ty lze kdykoli demokratickou cestou zase změnit. K tomu je potřeba, aby vás akademie zvolila do svého prezídia a vy pak o takovém kroku přesvědčili zbytek členů prezídia. Pokud vím, za posledních čtrnáct let nikdo stanovy tímto směrem měnit nechtěl.

Jak se vůbec můžu stát akademikem?
Způsobů je několik, buď získat Oscara, Evropskou filmovou cenu, Českého lva nebo Elsu - nebo se nechat zvolit třípětinovou většinou akademie. Dneska má akademie něco přes sto osmdesát členů. Zatím posledním členem akademie se stal Ivan Trojan.

Proč se ani zdaleka tak jako Českému lvu nedaří jeho mladší sestře, výroční televizní ceně Elsa?
Ta odpověď je jednoduchá i složitá zároveň. Když bych si vypomohl Amerikou, tak bych řekl: „Kolik lidí zná Emmy a kolik lidí zná Oscara?" Film je prostě výkladní skříň, které se televize při nejlepší vůli nemůže rovnat.

Druhým problémem je, že televizní trh u nás pořád ještě není plně rozvinutý a stabilizovaný. Když jsme Elsu zakládali, domnívali jsme se, že televizní trh má svoje porodní bolesti za sebou, dneska se ale ukazuje, že televizí bylo pořád málo. Ještě před několika lety navíc některé komerční televize Elsu tvrdě napadaly.

Teď už se situace změnila?
Dneska už Elsu všichni přijímají jako akademické ocenění, nikoli divácké, nicméně i tak bude ještě chvíli trvat, než bude moct Elsa skutečně vyrůst. Navíc - televizní ceny nemají tak jasné kategorie jako ceny filmové. Hůř se stanovuje i porota, takže ten proces je celkově mnohem složitější než u Českého lva.

Poslední ročník Elsy mi přišel hodně nedůstojný - na nedůstojném místě, v nedůstojný čas, na nedůstojném programu. Vítězové si v ateliéru bez diváků chodili pro trofeje jako pro povolávací rozkaz.
(dlouhé ticho) Ten stav je už dva roky prakticky neměnný. Co se týká České televize, my s ní bojujeme o to, aby Elsa na obrazovce vůbec mohla být.

To je hodné smutné.
Po zrušení Kinoboxu a téměř zastavení Elsy si to přeberte, jak chcete. Taková je doba, taková je dnes Česká televize, které držím palce, aby nadále podporovala původní tvorbu, kulturu a jazyk český. A měla víc odvahy s programy.

A vrátit se s Elsou k internetové verzi?
Těžko říct, co by bylo lepší. Nevím, co bude za deset let, nejsem jasnovidec. Možná bude Elsa v aréně O2, možná na internetu s tím, že internet bude médiem číslo jedna. Zatím je ale potřeba žít současností. Pro každou z těch cen se pokaždé snažím udělat to nejlepší a v tuhle chvíli dělám všechno pro úspěch Českého lva 2008.

autor: Jaroslav Sedláček | 6. 3. 2009 22:40

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama