Restart filmové branže: Datum premiéry Tenetu, zelená pro festival v Benátkách

Reuters Kultura ČTK Reuters, Kultura, ČTK
28. 7. 2020 14:29
Thriller režiséra Christophera Nolana nazvaný Tenet, který byl kvůli pandemii koronaviru několikrát odložen, bude mít premiéru 26. srpna. V úterý to oznámilo studio Warner Bros., k němuž s očekáváním vzhlíží kina po celém světě. Tenet je prvním velkorozpočtovým filmem od začátku pandemie, který má přilákat diváky zpět do biografů.
Hlavní roli v Tenetu ztvárnil John David Washington (vpravo).
Hlavní roli v Tenetu ztvárnil John David Washington (vpravo). | Foto: Warner Bros.

Ty se po celém světě zavřely v půlce března, kdy propukla pandemie koronaviru. Dnes již mnohé opět fungují, byť třeba pro omezený počet diváků a s přísnějšími hygienickými opatřeními. Kina v největších městech USA, které jsou také největším filmovým trhem na světě, však dosud zůstávají zavřená.

Tamní řetězce biografů AMC a Cineworld tento týden odložily znovuotevření z plánovaného konce července na půlku srpna.

Ve špionážním dramatu s prvky sci-fi Tenet účinkují John David Washington a Robert Pattinson, natočil jej režisér Christopher Nolan, známý trilogií o Batmanovi nebo dramatem Počátek. Podrobnosti o příběhu autoři tají.

Původně měl mít snímek premiéru 17. července, nakonec se tedy zpozdí o více než měsíc. Český distributor Vertical Ent. snímek uvede do zdejších kin 27. srpna, doplnil server iDnes.cz. Ve stejný den budou Tenet promítat kina v 70 zemích, ta americká se přidají až 7. září, na Svátek práce.

V úterý rovněž pořadatelé Benátského filmového festivalu oznámili, že letošní 77. ročník se uskuteční. Bude mít ale omezený program, část projekcí se přesune ven a lidé budou muset mít nasazené roušky a dodržovat rozestupy. Pořadatelé návštěvníkům chtějí měřit teplotu pokaždé, když přijdou do festivalového areálu nebo když půjdou na konkrétní projekci. Každý sál bude naplněn maximálně z poloviny.

Jak připomíná deník New York Times, půjde o první velký mezinárodní filmový festival od začátku pandemie. Zatím se jen začátkem července konala méně významná přehlídka v Šanghaji, festival v Cannes či newyorská Tribeca byly zrušeny.

Benátky začnou 2. září a potrvají do 12. září, soutěžit bude 60 titulů místo loňských 80. "Show must go on a stejně tak i svět," řekl deníku Roberto Cicutto, prezident Benátského bienále, pod nějž festival spadá. "Je důležité filmy sledovat společně a také o nich diskutovat, žít uměním tak, jak jsme byli zvyklí," dodává.

Nový trailer z Tenetu vydali Warner Bros. před třemi týdny. | Video: Warner Bros.

O hlavní cenu, Zlatého lva, bude soutěžit například novinky ruského režiséra Andreje Končalovskije a Izraelce Amose Gitaie nebo film Nomadland čínské režisérky Chloé Zhaové. V něm hlavní roli ženy, která je po nedávné recesi nucena žít jako nomádka, ztvární Frances McDormandová. Jiný snímek The World to Come vypravuje o lásce mezi ženami dvou amerických farmářů v 19. století, účinkují v něm Vanessa Kirbyová nebo Casey Affleck.

Dále se v soutěži objeví rodinné drama Pieces of a Woman s Shiou LaBeoufem v hlavní roli, které natočil pětačtyřicetiletý Maďar Kornél Mundruczó. Celkem je filmů v hlavní soutěži 18, z toho osm natočily ženy. Německo bude zastupovat Julia von Heinzová s filmem Und morgen die ganze Welt. Český uchazeč mezi soutěžními díly letos není, loni se o ceny v Benátkách ucházelo Nabarvené ptáče režiséra Václava Marhoula.

Porotě má tentokrát předsedat Cate Blanchettová, porotce další soutěžní sekce Horizons povede režisérka Claire Denisová. Ceny za celoživotní přínos v Benátkách převezmou herečka Tilda Swintonová a třiasedmdesátiletá představitelka takzvané hongkongské nové vlny Ann Huiová.

Z dokumentů festival představí novinku režiséra Alexe Gibneyho o sériových vrazích nazvanou Crazy, Not Insane nebo film Salvatore Ferragamo: The Shoemaker of Dreams od Itala Lucy Guadagnina.

Loni cenu Zlatý lev pro nejlepší film v Benátkách získal snímek Joker amerického režiséra Todda Philipse. Hlavní cena poroty putovala francouzsko-polskému režisérovi Romanu Polanskému za film J'accuse (Žaluji) o Dreyfusově aféře.

 

Právě se děje

před 25 minutami

Při zásahu proti demonstrantům v Barmě zastřelili ženu

Barmská policie v sobotu použila vodní děla a gumové projektily k rozehnání demonstrantů, kteří hromadně vyšli do ulic protestovat proti vojenskému převratu z 1. února, píše agentura AFP. Při zásahu ve městě Monywa jedna žena zemřela, desítky lidí, včetně novinářů, policie zadržela. Agentura Reuters odhaduje, že se protestů po celé zemi účastnily stovky tisíc lidí.

Policisté při sobotním zásahu byli často v civilu. Podle fotografií na sociálních sítích lidé ve městech Rangún a Monywa stavěli v ulicích barikády, aby zpomalili postup policie. Bezpečnostní síly se pokusily zmařit protesty v Mandalaji, na klíčových křižovatkách postavily zátarasy a obvyklá místa setkání demonstrantů obsadila policie. Protestů v Mandalaji se opětovně zúčastnili i buddhističtí mniši a dodali jim morální autoritu, píše AP.

Jedním z impulzů pro demonstrace bylo páteční prohlášení barmského velvyslance při OSN Ťjo Mou Tchuna, že stojí za svrženou Do Aun Schan Su Ťij, píše agentura AP. Při projevu v OSN převrat tvrdě odsoudil a vyzval k přísnějším mezinárodním sankcím. Při projevu použil gesto se třemi zdviženými prsty, které se stalo symbolem poklidných demonstrací v Barmě. Jeho projev vyvolal vlnu kladných reakcí jak přímo v sále OSN, tak u barmské veřejnosti.

Armáda 1. února svrhla vládu vedenou Do Aun Schan Su Ťij a zabránila tomu, aby se sešel parlament zvolený loni v listopadových volbách. Do demonstrací se od té doby zapojují desítky tisíc lidí. Demonstranti nevěří slibům vojenských představitelů, že uspořádají nové volby a předají moc vítězi. Novou vlnu odporu vyvolal i páteční převoz Aun Schan Su Ťij z domácího vězení na blíže neupřesněné místo.

Zdroj: Zahraničí , ČTK
Další zprávy