Neničte naše filmy, kritizují Forman, Menzel a spol. digitalizaci. Stojí miliony, ale nepovedla se

ČTK ČTK
5. 2. 2016 18:45
Čeští filmaři požadují odvolání ředitele Národního filmového archivu. Nesouhlasí s tím, jak digitalizuje známé české filmy. Ke stížnosti se přidala slavná jména, jako je Miloš Forman, Jiří Menzel nebo Jan Hřebejk. Přestože se archiv brání, že digitalizace probíhá v nejvyšší možné kvalitě, umělci vytýkají řediteli, že poškozuje filmová díla a digitalizace neodpovídá úrovni filmu.
Foto: Aktuálně.cz

Praha - Další čeští filmaři se připojili k žádosti o odvolání ředitele Národního filmového archivu (NFA) Michala Breganta kvůli způsobu, jakým archiv digitalizuje zásadní filmy české kinematografie. Spor už několik let vede s NFA především Asociace českých kameramanů, podle níž filmy získávají digitálním restaurováním podobu, s níž nesouhlasí zejména jejich autoři. Archiv s výtkami nesouhlasí, digitalizuje prý v souladu s tím, jak se takové práce dělají i v zahraničí a má prý také uznání evropských expertů.

Počátkem ledna zaslal Fites (Český filmový a televizní svaz) premiérovi Bohuslavu Sobotkovi dopis podepsaný dvacítkou významných českých filmařů s žádostí o Bregantovo odvolání. Podepsali jej mimo jiné Miloš Forman, Jiří Menzel, Ivan Passer, Juraj Jakubisko, Juraj Herz, Bohdan Sláma, Stanislav Milota a Jan Hřebejk. Původně mezi signatáři byli i Vojtěch Jasný a Drahomíra Vihanová, kteří ale své podpisy záhy odvolali.

Ministerstvo se tehdy omezilo na vyjádření, že připravuje k problematice digitálního restaurování kulatý stůl. Aktuální vyjádření úřadu ČTK zjišťuje. "Filmy digitálně restaurovány pod dohledem NFA vznikají v nejvyšší možné kvalitě a cílem restaurování je dosáhnout takové verze, která co nejvíce odpovídá verzi prezentované v kinech v době premiéry," uvádí archiv v reakci na dopis.

Ve čtvrtek zástupci Fitesu předali Úřadu vlády další podpisy, mezi nimiž figurují jména Milana Cieslara, Karla Smyczka, Olgy Sommerové, Čestmíra Kopeckého, Petra Zelenky, Jaroslava Brabce, Jana Malíře či Františka Vláčila, dědice autorských práv režiséra Františka Vláčila. Podobu jeho nedávno uvedeného restaurovaného snímku Adelheid kameramani velmi kritizovali.

Kritici Bregantovy práce mu vytýkají, že svými rozhodnutími poškozuje filmová díla, která archiv spravuje. Podle signatářů dopisu archiv poskytuje kinodistribucím filmy "v primitivně digitalizované formě, která je zcela nepřijatelná pro jejich autory". Bregant výtky dlouhodobě odmítá.

V digitálním restaurování filmů jde také o velké peníze. NFA za přibližně 26 milionů korun z takzvaných norských fondů restauruje 14 vybraných českých filmů.

Kameramani, z nichž mnozí učí na AMU, měli s Bregantem spor i o projekt, jehož smyslem je najít metodiku pro digitalizaci archivních filmů. Pětiletý projekt, jehož nositelem je AMU, je hrazen grantem 52 milionů korun z programu MK na podporu výzkumu národní kulturní identity (NAKI). Vedení NFA z projektu loni vystoupilo, protože nesouhlasí se zvolenou metodikou digitalizace. Archiv v současné době buduje za téměř 150 milionů korun depozitář za Prahou, letos by se do něj měly začít stěhovat sbírky.

 

Právě se děje

Další zprávy