Chirurgie je nový sex. V Cronenbergově sci-fi filmu lidem rostou nové orgány

Pavel Sladký Pavel Sladký
25. 5. 2022 11:53
Hvězdně obsazený provokativní film Zločiny budoucnosti nahlíží do světa, ze kterého zmizela bolest, v tělech vyrůstají neznámé orgány a lidé směřují za hranice humanity.

Cannes (od našeho zpravodaje) - Devětasedmdesátiletý kanadský režisér David Cronenberg je známá firma. Točí od konce 60. let minulého století, získal přízviska Krvavý baron nebo Král body hororu, odkazující k podžánru, v němž dochází k násilí na těle. Autor snímků Nahý oběd, Crash nebo Východní přísliby teď na festivalu ve francouzském Cannes uvedl novinku Zločiny budoucnosti (Crimes of The Future). Kombinuje sci-fi, špionážní thriller a právě body horor.

Odehrává se v době, která má postapokalyptické parametry. Ze světa zmizela bolest, respektive byla vytlačena jen do některých fází spánku. Lidé se začali vyvíjet stejně rychle jako technologie, avšak nečekaným směrem. Těla mutují, vyrůstají v nich nové orgány. Někteří občané jedí plasty, jiní zemřeli a zanechali po sobě obří kostru, která narostla do několikametrové výšky. Jednou z důležitých otázek je, zda nové orgány mohou být dědičně přenosné.

Americký herec Viggo Mortensen známý jako Aragorn z Pána prstenů představuje charismatického Saula, jemuž dorůstají nové orgány a on si je nechává odstranit. S Caprice, kterou hraje Francouzka Léa Seydouxová, pojímají chirurgické operace jako performance.

Jejich progresivní umělecká vystoupení mají nádech rebelie a vznášejí i otázky ohledně autorství. Když vnitřnosti dorůstají nekontrolovatelně, kdo je jejich tvůrcem? Co se stane se sexem, když tělesné prožitky nacházejí úplně novou podobu? Pokud bolest mizí, co bude se smrtí?

Na experimentech Saula a Caprice mají zájem i nově vznikající úřady, připomínající svět Franze Kafky. Ty chtějí nové orgány tetovat a katalogizovat, případně přihlašovat do bizarních soutěží o "počiny roku". Saul navíc dostane specifickou nabídku - provést před undergroundovým publikem pitvu malého chlapce, kterého zabila vlastní matka.

Zdá se to bizarní, nebo snad úchylné? Rozhodně to není nic překvapivého pro příznivce Davida Cronenberga, který se ve filmu Východní přísliby nořil do násilí, v Mapách ke hvězdách do perverzních světů showbyznysu a vůbec byznysu, v Pavoukovi do perspektivy psychických nemocí. Jeho rané snímky působily skandály poměrně pravidelně. Od té doby ho fascinují hranice lidskosti a zvířeckosti, linie mezi organickým materiálem a technologiemi.

Film Zločiny budoucnosti zatím nemá českého distributora. | Video: Neon

Zločiny budoucnosti pojal s nemalou mírou ironie. Obsažená není ani tak v postapokalyptické výpravě, jako spíš v dialozích. Kombinace organického materiálu a nádorovitě působícího designu nových orgánů je post-surrealistická a fascinující, řada replik obsahuje vtipné narážky na svět umění, byrokracie nebo vnitřní prožitky.

Pokud ale divák těžko snáší pohled například na skalpel nořící se do lidské pokožky nebo na šití ran, mohou Zločiny budoucnosti přece jen atakovat fyzické hranice zážitku v kině.

Cronenberg každopádně postupuje tak, abychom se přes nedostatek vstupních informací ve filmu dobře orientovali. Šokující parametry světa, jejž stvořil, odhaluje pomalu. Divákům poskytuje mnohem víc podnětů k přemýšlení než dynamických senzací. Akce není Cronenbergův žánr.

Zločiny budoucnosti pozvedají i herci. Viggo Mortensen s režisérem spolupracuje poněkolikáté. Francouzka Léa Seydouxová nebo představitelka další důležité role, Američanka Kristen Stewartová, poprvé. Všichni ale podávají velmi dobré výkony.

Mortensen většinu filmu chodí jako spiklenec, tajemný, obdivovaný umělec v kápi, a kašle. Mimořádně produktivní Seydouxová, která poslední roky v Cannes nikdy nemá jen jeden snímek, ztělesňuje kdysi racionální chiruržku, jejíž profese dávno přerostla v neovladatelnou fascinaci. Výborně stylizovaně hraje Kristen Stewartová posedlou byrokratku Timlinovou z Národního registru nových orgánů. Protagonistovi Saulovi v jednu chvíli zašeptá, že "chirurgie je nový sex".

Film vznikal v řecko-kanadské koprodukci a celý byl natočen v Řecku. Kromě zdevastovaných interiérů či vraků lodí tím přišel také k zajímavé souvislosti s takzvanou řeckou divnou vlnou, tedy filmy režisérů jako Yorgose Lanthimose, kteří zemi v posledních zhruba 15 letech proslavili na světových festivalech.

Kanaďan Cronenberg vždy překračoval hranice nebo pravidla, teď to ale dělá v kontextu evropských filmů o vymknuté společnosti, zvrácených otcovských autoritách nebo společenských a hospodářských krizích. V této souvislosti se nad jeho novinkou nabízejí další otázky.

Vznikl film, který je ironicky zábavný, aniž by tomu sám podléhal. Fascinující, zatímco fascinace je jedním z jeho motivů. Provokativní a podnětný. Davida Cronenberga je stejně jako třeba Paula Verhoevena, jenž vloni v Cannes soutěžil s erotickou lesbickou Benedettou, nutné počítat mezi mistry, kteří navzdory vysokému věku v žádném případě nepatří do starého železa.

Autor je filmový kritik Radiožurnálu.

Film

Crimes of the Future
Scénář a režie: David Cronenberg
Film zatím nemá českého distributora.

 

Právě se děje

Další zprávy