Cesta z drogového dna. Mallory pomohl i Jiří Bartoška

David Kohout
21. 7. 2015 13:41
Nejnovější snímek Heleny Třeštíkové vznikl časosběrnou metodou a zachycuje třináct let boje Mallory se společností, ulicí i její snahu vrátit se zpět do "normálního" života.
Foto: YouTube

Praha – Nejdříve drogy, potom ulice. Mallory není jen film o vypořádání se s historií bývalé narkomanky nebo příběh o životě ve starém nepojízdném autě. Mallory je cesta, která diváka zavede na samý okraj společnosti. Film má premiéru tento čtvrtek. 

Mallory Neradová, ústřední protagonistka dokumentu, dnes studuje a chce se stát sociální pracovnicí. Každý den je v kontaktu s lidmi, kteří často balancují na samé hraně Nuselského mostu. Pocity samoty a zoufalství dobře zná. "Do nějakých dvanácti třinácti let jsem byla jedináček. Když se narodil bratr, tak se všechna pozornost obrátila k němu. Takže jsem se snažila najít jiné přátele. Ti mě sice poslouchali, rozuměli mi, jenže brali drogy. A já si myslela, že pokud to neudělám, tak mezi ně nikdy nezapadnu. Tak to vše začalo," vypráví Mallory.

Přestože filmový příběh začíná tematicky na Nuselském mostě, ten její je spojen s tím nejstarším, který se klene nad Vltavou. "Procházela jsem se po Karlově mostě a somrovala od kolemjdoucích peníze na jídlo, ubytovnu a drogy. Byla jsem v sedmém měsíci těhotenství," pokračuje Mallory.

Při žebrání pak narazila na Jiřího Bartošku. "Požádala jsem ho o peníze. Když se mě zeptal, na co je chci, pověděla jsem mu celý svůj příběh. Začali jsme si povídat. Mluvil se mnou hezky, neodsuzoval mě a řekl mi, že pokud myslím své rozhodnutí vážně a opravdu hodlám změnit svůj život, ať se za ním zastavím," vzpomíná.

Až dlouho poté si Mallory uvědomila, jak stěžejní setkání to pro ni nakonec bylo. Začala dlouhá cesta odvykání z drogové zavilosti. Návrat do společnosti byl chvílemi drsný. "V komunitě a doléčováku mě naučili zvládat chutě i stres při výchově dítěte. Venku v realitě to bylo bohužel jiné. Spousta překážek, samota, nedůvěra okolí, velké úsilí a minimální výsledek," doplňuje Mallory.

Jeden z nejtěžších bojů pak sváděla s úřady. Chtěla získat sociální byt, ale musela mít stálý příjem ze zaměstnání. "Jak si ale mohu sehnat zaměstnání s malým dítětem a bez střechy nad hlavou?" ptá se sama sebe.

Poslední šancí, jak získat střechu nad hlavou, byl pokus nastěhovat se do holobytu v komplexu pro neplatiče. Další problém: Mallory nebyla neplatič. Nakonec se jí podařilo sehnat práci v baru a její šéf jí nabídl podnájem, za který ale utratila celý plat. Z práce tedy chodila bez výplaty jen s tím, co jí dali hosté v podobě dýšek.

Navzdory všem peripetiím se jí nakonec podařilo vrátit se do společnosti a pomoct přitom jiným v nouzi. "Napadlo mě to už ve fázi doléčování. Chtěla jsem pomáhat – až si budu jistá sama sebou. Tak nějak vrátit světu tu možnost vstát z popela," vysvětluje, proč se rozhodla vystudovat obor sociální pracovnice.

Mallory není Katka

A jestli její život připomíná hrdinku z jiného časosběrného dokumentu Heleny Třeštíkové? Mezi Katkou a Mallory se určitě dá najít spousta podobností, jedna zásadní je však od sebe odděluje. "Znám Katku osobně. Naše situace na drogách nejspíše byla stejná. Ta beznaděj. Akorát že na rozdíl od Katky jsem se rozhodla jít jinou cestou. Možná je to tím, že jsem měla na to víc času než Katka. Taky více dospět. Nemůžu soudit, jak to s ní dopadne," říká Mallory.

Svému synovi Kryštofovi by pak ráda skrz snímek vzkázala, že pokud si člověk umane, tak se dá zvládnout ledacos, jen se nevzdávat. "I když to celé se mnou prožíval odmala, ráda bych mu filmem sdělila, že Neradovi se zkrátka nevzdávají a on je přece taky Nerad. Tak ať nikdy nehází flintu do žita," dodává hlavní protagonistka dokumentu, který na 50. ročníku mezinárodního filmového festivalu v Karlových Varech vyhrál Křišťálový glóbus pro nejlepší dokument. 

Moji hrdinové nesmí říkat fráze a klišé, tvrdí dokumentaristka Helena Třeštíková. Hrdince nového filmu Mallory se snažila pomoct, sháněla byt. Chtěla by, aby film rozpoutal debatu o sociálním bydlení | Video: Martin Veselovský
 

Právě se děje

před 4 hodinami

Marcon chce posílit vztahy s Bidenovou Amerikou. Prezidenti chtějí spolupracovat v rámci WHO

Nový americký prezident Joe Biden v neděli poprvé od nástupu do funkce mluvil se svým francouzským protějškem Emmanuelem Macronem a vyjádřil touhu po upevnění vzájemných vztahů obou zemí, uvedl Bílý dům. Podle Macrona měli oba vůdci velmi blízké názory, a to zejména co se týče přístupu k mezinárodním problémům, jakými je například boj s pandemií či klimatickými změnami, uvedl Elysejský palác.

Prezidenti se shodli na nutnosti spolupracovat v oblasti globálního veřejného zdraví v rámci Světové zdravotnické organizace (WHO). Z té USA vyvedl předchozí prezident Donald Trump, Biden však hned po nástupu do funkce nařídil, aby se k ní Spojené státy vrátily. Stejně tak tomu bylo i u pařížské klimatické dohody z roku 2015.

Zdroj: ČTK
před 5 hodinami

Koulař Crouser vylepšil 32 let starý halový světový rekord

Americký koulař Ryan Crouser vytvořil na mítinku ve Fayetteville světový halový rekord. Osmadvacetiletý olympijský vítěz z Ria de Janeiro předčil pokusem 22,82 metru o šestnáct centimetrů výkon krajana Randyho Barnese, který se v čele historických tabulek držel 32 let.

Crouser se na devět centimetrů přiblížil svému absolutnímu maximu z loňského roku. Pod střechou měl jeho dosavadní osobní rekord hodnotu 22,60. Ve Fayetteville Barnsův výkon překonal dokonce dvakrát. Nejdál poslal kouli hned v první sérii, ve třetí ještě předvedl pokus dlouhý 22,70.

"Velmi dobrý start do roku 2021," řekl televizi ESPN Crouser. Historickým zápisem si upevnil první místo v letošních tabulkách, v nichž se za něj v sobotu zařadil výkonem 21,48 český rekordman Tomáš Staněk.

Barnes zůstává nadále absolutním světovým rekordmanem výkonem 23,12 z roku 1990. Za 23 metrů poslal 7,26 kg těžké náčiní také němec Ulf Timmermann (23,06), Crouser se výkonem 22,91 dělí o třetí místo v tabulkách s krajanem Joem Kovacsem a Italem Alessandrem Andreiem.

před 6 hodinami

Portugalský prezident de Sousa podle odhadů obhájil mandát

Portugalský prezident Marcelo Rebelo de Sousa podle odhadů obhájil mandát, hned v prvním kole dnešních voleb se mu podařilo získat přes polovinu hlasů. S odkazem na projekci veřejnoprávní televize RTP o tom informují tiskové agentury.

De Sousa, který je zástupcem pravého středu, si podle odhadů zajistil 57 až 62 procent odevzdaných hlasovacích lístků. V čele Portugalska tak bude dalších pět let.

Další zprávy