Cesta ven vede z romského ghetta až do Cannes

ČTK Kultura ČTK, Kultura
Aktualizováno 23. 4. 2014 15:56
Po šestnácti letech se v Cannes bude promítat český hraný film. V jedné z nesoutěžních sekcí se představí Cesta ven režiséra Petra Václava.
Cesta ven.
Cesta ven. | Foto: Česká televize

Ostrava - Snímek Cesta ven scenáristy a režiséra Petra Václava, který vznikal v koprodukci České televize v Ostravě, bude krátce před svou domácí premiérou uveden na mezinárodním filmovém festivalu v Cannes. Český celovečerní film se tam objeví po 16 letech. 

"Snímek byl zařazen do nesoutěžní sekce čítající pouhých devět titulů, které každým rokem vybírá L'ACID (Asociace nezávislého filmu a jeho distribuce) z několika stovek filmů z celého světa," uvedla mluvčí ostravského studia ČT Jolanda Pilařová. Dodala, že pro českou kinematografii je přítomnost snímku Cesta ven v Cannes obrovským úspěchem, na který se čekalo šestnáct let. V posledních letech se vždy účastnily studentské snímky. "Naposledy byl v roce 1998 do programu festivalu v Cannes zařazen celovečerní hraný film Postel Oskara Reifa," řekla.

Natáčení filmu Cesta ven.
Natáčení filmu Cesta ven. | Foto: Česká televize

Petr Václav je držitelem řady ocenění. V roce 1996 například získal Stříbrného leoparda na mezinárodním filmovém festivalu v Locarnu za film Marian či Zlatého ledňáčka v Plzni za snímek Paralelní světy. V posledních letech působil ve Francii. Nyní se ale vrátil do Česka a po třinácti letech natočil film ve svém rodném jazyce a zároveň se osmnáct let po premiéře svého dramatu Marian opět vrátil mezi Romy.

"Cesta ven se natáčela výhradně v reálném prostředí převážně na Ostravsku a do hlavních rolí byli obsazeni neherci, což filmu dodává autentickou atmosféru a nezpochybnitelnou vypovídací hodnotu," řekla Pilařová.

Cesta ven.
Cesta ven. | Foto: Česká televize

Cesta ven je příběhem mladé romské ženy, která bojuje o obyčejně šťastný život. Naráží však na předsudky většinové společnosti a na mnohé další překážky, které jí zabraňují obstát v dnešním světě, v němž díky globalizaci a finanční krizi zmizela zejména pro Romy jak vyhlídka na práci, tak na důstojné bydlení. Hrdinka filmu bojuje s materiálními problémy, s pocitem opovržení, ale také s vlastní determinací. Romská soudržnost také hrdince nepomůže, jelikož přestala existovat: všichni tonou v dluzích, vydáni na pospas lichvářům a exekutorům. Každý hledá cestu, jak přežije on sám.

“Scénář skutečně odráží každodenní životní realitu dnešních Romů, ukazuje, jaké rozdíly mezi Romy samotnými jsou v přístupu k životu, práci i k vlastnímu okolí. Nenašla jsem ve filmu nic, co bych neviděla nebo neznala,” řekla v rozhovoru pro Ústecký deník představitelka hlavní role Klaudie Dodová.

Film napsal a režíroval Václav, kameramanem byl Štěpán Kučera, výtvarníkem Jan Pfeiffer a střihačem Florent Mangeot. Do hlavních rolí byli obsazeni Klaudia Dudová, David Ištok, Mária Zajacová-Ferencová a Natálie Hlaváčová. Film vznikl v koprodukci francouzské společnosti Cinema Defacto a České televize, konkrétně ostravské Tvůrčí producentské skupiny Kateřiny Ondřejkové.

Do českých kin bude snímek uveden 29. května.

 

Právě se děje

před 6 minutami

Místopředsedkyně Senátu Horská navrhuje 24. červen jako den památky vyhlazených obcí

Mezi významné dny v českém kalendáři by se měl nově zařadit 24. červen jako Den památky obcí a sídel vyhlazených během nacistické okupace. V novele zákona o státních svátcích to navrhla místopředsedkyně Senátu Miluše Horská (KDU-ČSL). Na navržené datum připadá výročí vypálení obce Ležáky na Chrudimsku, kterou vyhladili nacisté v roce 1942 v souvislosti s atentátem na Reinharda Heydricha. Návrhem novely by se měl Senát v prvním čtení zabývat příští čtvrtek.

Podle Horské zůstává ve stínu lidických událostí nejen obec Ležáky, ale i další místa, která se stala obětí nacistické brutality na sklonku druhé světové války. Horská připomíná například vypálení moravské osady Ploština 19. dubna 1945, jejíž obyvatelé podporovali partyzány z 1. československé partyzánské brigády Jana Žižky. Při akci bylo zastřeleno nebo zaživa upáleno 27 civilistů. 

Zdroj: ČTK
před 20 minutami

USA neprosadily v Radě bezpečnosti OSN prodloužení zbrojního embarga vůči Íránu

Spojeným státům se nepodařilo v Radě bezpečnosti OSN prosadit prodloužení zbrojního embarga proti Íránu. Z 15 členů se pro prodloužení kromě USA vyslovila ještě Dominikánská republika. Proti byly Rusko a Čína a zbývající země, včetně Francie, Británie a Německa, se zdržely, napsala agentura Reuters. Embargo, které je zakotveno v jaderné dohodě Íránu se světovými mocnostmi z roku 2015, má vypršet v říjnu.

Vláda amerického prezidenta Donalda Trumpa prodloužení zbrojního embarga OSN vůči Íránu prosazuje již delší dobu. Míní totiž, že jeho zrušení islámské republice umožní získat zbraně, které mohou přispět k eskalaci konfliktů na Blízkém východě. Washington pohrozil, že pokud RB OSN embargo neprodlouží, spustí skrze jadernou dohodu proces k reaktivaci všech sankcí OSN vůči Íránu, včetně zbrojního embarga.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Trump nařídil čínské firmě ByteDance, aby do 90 dní prodala TikTok v USA

Americký prezident Donald Trump nařídil čínské společnosti ByteDance, aby prodala americké operace své aplikace pro sdílení videa TikTok do 90 dní. Oznámila to agentura Reuters.

"Existují přesvědčivé důkazy, které mě vedou k přesvědčení, že ByteDance by mohla podniknout kroky, které by mohly ohrozit národní bezpečnost Spojených států," uvedl Trump v nařízení. ByteDance by se měla odpojit od všech dat od uživatelů v USA a nebude smět vlastnit v USA žádný majetek, který se používá k provozu TikToku.

Americká společnosti Microsoft na počátku měsíce uvedla, že jedná s čínskou ByteDance o koupi aktivit TikToku v USA, Kanadě, Austrálii a na Novém Zélandě. Dohodu chtějí obě strany uzavřít do 15. září.

Zdroj: ČTK
Další zprávy