Česká pivní válka neprobíhá v hospodě, ale v moravské garáži

Barbora Roubalová
8. 9. 2015 12:54
Rozhovor s režisérem dokumentu Česká pivní válka Janem Látalem o tom, proč nenatáčel v hospodách, jak meditují pivaři a co mají společného domovarníci se Stevem Jobsem.
Česká pivní válka
Česká pivní válka | Foto: Evolutions Film

Praha – České pivo, globální trh, návrat k tradicím i otázka národní identity. Dokument Česká pivní válka se snaží podívat na symbol Česka z trochu jiné strany. Tři hrdiny snímku, který v úterý večer uvede Česká televize, spojuje láska k pivu, ačkoliv jejich způsob „boje“ za něj se liší.

Aktuálně.cz přináší rozhovor s režisérem snímku Janem Látalem, který je kromě jiného autorem dokumentu o hipsterech či Jiřím Paroubkovi.

Proč jste se rozhodl natočit dokument o pivu? Máte ho tolik rád?

Když jsem začal točit, nepoznal jsem plzeň od braníka. Pil jsem ho málo. Jako filmové téma mi to přišlo až příliš široké. Během příprav jsem dokonce zvažoval, že to vzdám. Nevěděl jsem, odkud to uchopit. Pak jsem tam ale objevil velký příběh, který souvisí s naší identitou, jen nám tak vlastní, že jsem si ho původně nevšiml. Právě obnova českých pivovarů může souviset i s naší obrodou.

V dokumentu spíše sledujeme příběh tří postav...

Právě, skrze ně se snažíme příběh sdělit. Motiv národní identity není explicitně vyjádřený, ale věřím, že ho lze číst mezi řádky.

Co tedy vaši tři hrdinové představují?

Martin reprezentuje téma národního vlastnictví pivovarů a jejich prodeje do zahraničí, takové ztracení v globálním světě. Spousta pivařů nerozumí tomu, co se po revoluci stalo, proč jsme prodali rodinné stříbro nadnárodním korporacím. Láďa nese téma rukodělného vyrábění piva a znovuobjevování tradic. Je takovým symbolem venkovské moudrosti. Josef pak představuje expanzi do světa - úspěch českého piva za hranicemi.

Často se mluví o tom, že je česká společnost rozdělená. Myslíte, že národní symbol jako pivo dokáže lidi spojovat?

Myslím, že moc ne. I když je pravda, že po pár pivech určitě cítíme větší sounáležitost než za střízliva. (smích)

Není to trochu zvláštní, že alkohol je českým národním symbolem číslo jedna?

Ono to trochu definuje národ. Pivo je anestetikum, které jsme možná v některých chvílích potřebovali. V hospodách jsme si pak léčili vlastní komplexy a v diskusích realizovali své sny.

Překvapilo mě, že jste v hospodách vůbec nenatáčeli.

Zkoušeli jsme to. Vzniká tam však takový zajímavý efekt. Cokoliv se řekne v hospodě u piva, tak pak zní jako pivní řeči. Nad půllitrem se kamsi vytrácí důležitost slov.

Takže žádná hrabalovská poetika?

Ta je mi vlastně trochu protivná, chtěli jsme se tomu vyvarovat. Všem těm pivním klišé. Přesto se tam ono pábitelství, takové pivní tance leckde objevují. Velké pravdy do filmu přináší Láďa. Jsou to sice filozofie, které souvisí s jeho pivním opojením, ale to k tématu prostě patří. Obdivoval jsem, že dokáže mluvit přímo. Myslím, že je to vlastní spíše Moravákům. Češi mluví o důležitých věcech spíše opisem, drží si bezpečný odstup.

Kolik času byli hlavní protagonisté opilí?

Martin musí vypít šest piv denně, jinak má špatný den. Láďa jich za den vypije i deset. Josef pracuje, takže pije až po večerech. Téma alkoholismu tam bezpochyby je. A já dokonce původně chtěl udělat filmovou obžalobu alkoholu, kde pivo hraje roli vstupní brány do závislosti. Ta nemoc je však jen jednou částí celého tématu. Kdybych začal vyprávět příběh tímhle způsobem, zahodil bych ostatní hodnoty, které se s ním pojí. Nakonec jsem se rozhodl, že se filmem spíše pokusím dodat Čechům sebevědomí, než ho už po tisící znovu srážet.

Nemyslíte si, že film legitimizuje alkohol? Netvrdí, že je to něco naprosto běžného, hojně se mu oddávat?

Doufám, že ne. Film navíc není ani tak o pití, jako spíše o znovuobjevování tradice jeho vaření, která k nám chtě nechtě patří. Když máte před sebou skleničku s alkoholem, je v ní démon, který vás může zničit. Myslím, že démon může být odemknutý v momentě, kdy nemáte vůbec žádnou úctu k tomu, co pijete. Pokud to pivo musíte uvařit a přemýšlet nad všemi ingrediencemi a recepturou, démon se uzamyká a tolik neškodí.

Režíroval jste dva díly Kmenů, seriálu o českých subkulturách. Jsou pivaři také subkulturou?

Myslím, že by mohli být. Jejich vnější podoba, tedy hlavně břicha, je pivem často určená. (smích) Určitě mají společný rituál - sezení v hospodě. Vždy mě fascinovali pijáci, co na vesnici sedí u stolu, před sebou mají pivo a tři hodiny jen koukají a vůbec nemluví. Taková pivní zenová meditace. To bohužel mizí díky všudypřítomným televizím. Dalším rituálem, který je spojuje, jsou pivní slavnosti, které jsou někdy lehce oplzlé.

V čem?

Kypré selky s velkými výstřihy roznášející tupláky… Taková německá pivní kulturní tradice, která nás také zčásti ovlivňuje. Pivní nálada s sebou nese určitou chlípnost.

V dokumentu se vůbec neobjevují ženy. Je skutečně pivo „chlapskou“ záležitostí?

Martin říká, že do hospody chodí jen dva typy žen: alkoholičky a ženy, které chtějí sbalit chlapa. Ve své knížce pro ně nenajde dobrého slova. Přitom jsou ženy lepší v rozeznávání chutí, ale sládkových najdeme jen málo.

Jak se v posledních letech vyvíjel vztah Čechů k pivu?

Za minulého režimu ztratili vztah k procesu vaření. Pivovary byly státní, vařil se prakticky jen ležák. Začali jsme závodit v množství vypitých půllitrů na hlavu. Po revoluci přišla doba pivního ztracení, pivovary byly prodány. Pivaři naříkali, že už české pivo vlastně neexistuje. Z této pivní pouště ale začaly vyrůstat první pivní ratolesti v podobě malých pivovarů. A teď zažíváme pivní národní obrození. Vzniká spousta malých pivovarů, lidé se učí vařit pivo doma. Jako Steve Jobs objevil Apple v garáži, tak my v ní znovu objevujeme pivo. Tohle se kupodivu děje spíše na Moravě. Ta je s vlastní výrobou alkoholu více spojena. Pivní obroda přichází ve smyslu domovarnictví spíše odtamtud.

Změnil se nějak váš vztah k pivu?

Nestal se ze mě piják piva, ale začal jsem více rozlišovat chutě a vybírat si piva malých pivovarů. Když jsem poprvé ochutnal pivo vyráběné doma, byl jsem v šoku. Chuť je diametrálně odlišná. Je v tom skrytý velký vesmír. To je jako porovnávat marmeládu ze supermarketu s domácí, od babičky.

Na čem nyní pracujete?

Dost času mi zabírá práce ve studiu Družina. Tam děláme veřejně prospěšné kampaně. Ale chtěl bych zase točit film. Jeden bude možná znovu o alkoholu tentokrát ve spojení s Milošem Zemanem. Uvidíme.

Česká pivní válka - oficiální trailer | Video: YouTube
 

Právě se děje

Další zprávy